VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muslimové chtějí další mešitu

Brno - (AKTUALIZOVÁNO) Muslimům se v Brně daří natolik, že už se nevejdou do mešity ve Vídeňské ulici. Islámská nadace, která mešitu spravuje, se proto rozhodla postavit ve městě novou. A hledá pro ni místo. Některým politikům se to nelíbí. Navíc, už stavba první mešity narazila v Brně na odpor.

16.5.2008 33
SDÍLEJ:

Mešita ve Vídeňské ulici.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

„Hledáme momentálně plochu, kde by nová mešita mohla stát. Samozřejmě by to bylo lepší co nejblíže centru, na druhou stranu, dál od centra je větší pravděpodobnost, že najdeme dost velké místo,“ řekl brněnskému Deníku Rovnost předseda muslimské obce v Brně Hassan Muneeb Alrawi. Jak bude mešita přesně vypadat a kolik peněz do ní nadace vloží, zatím Alrawi neví. Ani to, jestli bude mít minaret. Ten úřady u její předchůdkyně na Vídeňské ulici nepovolily, protože by podle nich narušil reliéf města a zpěv duchovních by rušil okolí.

Nadace už na stavbu zajistila peníze. „Peníze by neměly být problém. Mešitu chceme postavit, protože do staré už se věřící nevejdou. Úplně hladce to zřejmě nepůjde, ale v Brně je dost rozumných lidí. Doufáme, že nás v těchto plánech podpoří i město,“ dodal Alrawi.

Primátorovi plán muslimů nevadí

Primátor Roman Onderka se k plánům brněnských muslimů zatím staví neutrálně. „Pokud si někdo rozhodne v Brně něco postavit, vyřídí si stavební povolení a další dokumenty, nic proti tomu nemáme. Město nikdy nijak neschvalovalo postavení církevních budov. A nebudeme to dělat ani teď,“ prohlásil Onderka.

Šéf brněnských lidovců Jan Holík má ale jiný názor. „Myslím si, že jedna mešita v Brně bohatě stačí. Už tehdy byly kolem její výstavby spory. Muslimů v Brně zase není tolik, aby potřebovali další prostor. Navíc v arabských zemích také nejsou povolené křesťanské kostely,“ upozornil Holík. Zatím ale neví, jak by se dala stavba zastavit.

Zřejmě nejdůraznějším odpůrcem nové mešity je nacionalisticky orientovaná Národní strana. „Horší zprávy jsem se nemohl dozvědět. Jsem z toho zděšený,“ řekl mluvčí Národní strany Pavel Sedláček. Strana podle něj nachystá protiakce. „Uděláme cokoliv, abychom stavbě nové mešity zabránili,“ řekl Sedláček.

Podle religionisty Dušana Lužného, z Masarykovy univerzity v Brně, však nový islámský svatostánek nikomu neublíží. „Pokud muslimové v Brně novou mešitu potřebují, pak si ji musí postavit. Nepředpokládám, že by to mělo dopad na náboženskou nebo kulturní situaci. Problém způsobí jedině protináboženské organizace, které se proti nové mešitě postaví,“ myslí si Lužný.

A oslovení obyvatelé z okolí dosavadní muslimské modlitebny s ním souhlasí. „Ani si vlastně moc neuvědomuji, že už tu nějaká mešita je,“ tvrdí Olga Nezmeškalová. Ani muslimové jí nevadí. „Ti lidé se chovají velmi slušně, takže ani nepostřehnete, že se sem chodí každý pátek modlit,“ popsala své zkušenosti s muslimy ve Vídeňské ulici.

Brněnská lektorka potvrzuje, že Brno je pro muslimy zaslíbené. „A jestli tu bude další taková mešita, tak je to jen dobře. Já jsem pro svobodu jakéhokoli náboženského vyznání,“ dodává.

První mešita: rozpaky vystřídala tolerance

Muslimská modlitebna ve Vídeňské ulici oslaví v červenci deset let existence. Za tu dobu si na ni lidé z okolí zvykli.

Když před deseti lety postavili muslimové v Brně první mešitu v České republice, vzbudili nebývalý rozruch. Lidé, kteří tehdy sledovali stavbu dvoupatrové muslimské svatyně v brněnské Vídeňské ulici, byli nervózní a nevěděli, co od nových nájemníků čekat. Během deseti let si ale na muslimy zvykli.

O schválení výstavby požádala muslimská obec v roce 1995. Radnice žádost zamítla na základě toho, že by mohl plánovaný minaret poškodit architektonický ráz města Brna a modlitby by mohly rušit sousedy. Když se muslimové minaretu vzdali, nastaly tahanice o speciální povolení ke schválení projektu.

Muneeb Hassan Alrawi přiznává, že byla potřeba překonat počáteční odpor Brňanů k mešitě. Krátce po podání žádosti o stavební povolení protestovali obyvatelé okolních panelových domů.

Obavy úředníků

Obavy z mešity měli i úředníci, kteří po dlouhém váhání udělili stavební povolení až ve chvíli, kdy je média obvinila z porušování lidských práv. Rovněž katolická církev přijala projekt mešity s rozpaky. Kromě brněnské mešity postavili v České republice muslimové už jen jednu další svatyni: v Praze. Mešitu chtěli i v Ostravě, ale město ji kvůli minulosti zakladatelů nepovolilo.

Podle policistů je celých deset let v okolí brněnské mešity klid. „Kriminalisté, kteří se zabývají bojem proti extremismu, potvrdili, že žádné útoky proti mešitě nebyly. Až na výlep karikatur proroka Mohameda,“ uvedla policejní mluvčí Andrea Procházková.

Desítky plakátů s karikaturou islámského proroka Mohameda a s nápisem Svoboda není zadarmo se objevily v brněnských ulicích v polovině března. Mohamed s bombou v turbanu tehdy pohoršil muslimskou komunitu, arabská média i českou vládu. Přesto to byla výjimka. A potvrzuje to i předseda muslimské obce Muneeb Hassan Alrawi. Za deset let působení v Brně se setkal s nevraživostí lidí jen málokdy. „Kromě asi třech útoků na mešitu sem tam přijdou anonymy, ve kterých lidé zpochybňují naše postoje. Stojí v nich, že neříkáme pravdu. Jinak je atmosféra v Brně skvělá,“ pochvaluje si Alrawi.

Vstřícní muslimové

Religionista Marek Čejka to potvrzuje. „Během těch let muslimové ukázali, jak jsou otevření a vstřícní. To mohlo částečně obavy některých Brňanů z islámu rozptýlit,“ myslí si Čejka.

Největší problém vidí v tom, že lidé nemají o islámu dostatek informací. „Po jedenáctém září se mnoho lidí začalo o světová náboženství zajímat. Bohužel čerpají informace jen z povrchních zpráv v médiích. Jejich postoj k muslimům je proto plný mýtů a zbytečných stereotypů,“ míní Čejka.
Ten nevylučuje, že by stavba nové mešity mohla vyprovokovat některé pravicové organizace k aktivitě. „V České republice existuje několik otevřeně islamofobních internetových serverů, které jsou velmi čtené,“ doplnil Čejka.

Autor: Nela Maťašeje

Vadilo by vám, kdyby si muslimové postavili v Brně další mešitu?

Ano, jedna už stačí

42 %

Ne, nevadí

53 %

Je mi to jedno

4 %

Hlasovalo: 45

Anketa byla ukončena

16.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 33
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stínily a chránily lidi před hlukem, nakonec se staly obětmi oprav kabelového vedení. Lidi žijící v brněnské Kounicově ulici přišli o čtyři vzrostlé stromy.
2

Stromy skáceli kvůli opravám. Přišli jsme o ochranu před hlukem, vadí obyvatelům

Slavný obraz Madona z Veveří, který získala farnost z Veverské Bítýšky jako součást církevních restitucí, muzeum na Petrově poprvé ukázalo veřejnosti. Obdivovat jej se vydaly stovky lidí z Brna i okolí.

Madona z Veveří patří bítýšské farnosti, potvrdil soud

Vandalové v tramvajích: vyčistit jeden čtvereční metr trvá dvěma lidem hodinu

Brno – Více než čtyři miliony korun ročně utratí brněnský dopravní podnik za opravu posprejovaných tramvají, autobusů a trolejbusů. „Od začátku roku evidujeme osmapadesát vozů, které vandalové poničili škrábanci, tagy nebo graffity," vyčíslila v pátek mluvčí podniku Barbora Lukšová.

Žena poslala podvodníkovi 110 milionů, proti rozsudku se odvolala

Brno – Případ jednapadesátileté Dany Niederlové, která vyvedla z firmy na Brněnsku více než 110 millionů korun a poslala je podvodníkovi, bude řešit Vrchní soud v Olomouci. Žena se odvolala proti rozsudku, kterým ji brněnský krajský soud poslal za finanční podvod značného rozsahu na devět let do vězení.

Oslaví symboly: mandle i víno. Unikátní stezka vede k rozhledně

Hustopeče /TIP NA VÍKEND/ – Stezkou protkanou několika stanovišti s úkoly se v sobotu vydají návštěvníci Hustopečí na Břeclavsku. Cíl? Tamní mandloňové sady.

Opravy silnic v kraji? Z dvaceti projektů je devět mostů

Jižní Morava – Mosty u Šakvic na Břeclavsku 123 milionů, v Hodoníně čtyřiapadesát, ve Lhotě Rapotina na Blanensku necelých devětadvacet milionů. Silničáři v kraji letos ze státního příspěvku 228 milionů korun opraví hlavně mosty. Mezi dvacítkou připravených oprav jich je devět.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies