VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muž z Brna léta kopíroval sošku Věstonické venuše

Dolní Věstonice/Brno - Čtrnáct let se Metoděj Jiříček z Brna věnoval výrobě sošek Věstonické venuše pro Moravské muzeum v Brně.

3.6.2009 1
SDÍLEJ:

Soška Věstonické venuše.Foto: DENÍK/Archiv

„Dělal jsem je tradiční technikou pálení keramiky, formou spalování dřeva v uzavřené peci. Tento postup je jiný, než jaký použil pro výrobu originálu tehdejší pračlověk. Ten už ale tehdy dal sošce nějaký tvar, který nese moderní prvky,“ popisuje Jiříček, jakým způsobem sošky vznikaly.

Vypráví o letech strávených v Dolních Věstonicích, kde byla Venuše nalezena. „Naše skupina keramiků si pronajala ve Věstonicích na letní měsíce po dobu několika let starou cihelnu, které se říká kalendář věků. Postavili jsme tam pec a dělali různé věci. Inspiraci pro výrobu jsme brali v místním muzeu. V té době jsem se setkal se soškou, kterou dělala tehdy paní Lančáková do roku 1985,“ vzpomíná šedesátiletý muž.

O jeho působení se skupinou keramiků v Dolních Věstonicích byl velký zájem. „Zajímala se o to tenkrát televize i tisk,“ říká Jiříček s hrdostí a dodává, že o tom tehdy psal i Břeclavský deník.

V současné době však už Venuše nevyrábí. „S výrobou jsem přestal a začal jsem se zaobírat archeoskanzenem, čemuž se věnuji už deset let. Myslím, že je to námětově zajímavější záležitost,“ objasňuje, proč s výrobou přestal.

V době, kdy sošky do muzea dodával, jich vyrobil opravdu spoustu. „Byly jich stovky. Dělal jsem jich i dvě stě pro Ósaku. Je to spoustu hodin práce. Výroba jednoho kusu trvá zhruba tři čtvrtě hodiny. Samozřejmě je nutné udělat nějaké dodělávky, tím pádem je každý kus trochu jiný,“ popisuje keramik a říká, že nakonec jsou sošky velmi podobné originálu. „Jsou na nich i detaily krusty, což jsou různé usazeniny,“ doplňuje popis Jiříček.

Soška Venuše ho na první pohled zaujala tím, jak má propracované ženské tvary. „Je jasné, že tehdejší výrobce musel sošek vyrobit několik, než došel ke konečnému výsledku. Podle mě měla i určitý náznak nohou podle toho, jak je vypracovaná hlava s náznaky účesu. Z důvodu nějakého nárazu chybí asi jeden a půl centimetru a je naštípnutá,“ vysvětluje dlouholetý výrobce Venuší.

Podle něj to mohl způsobit i výrobce sošky. Jiříček na to přišel, když se pokoušel zjistit, jak soška před nárazem vypadala.

INFO:

Roku 1925 byla na pahorku nedaleko Dolních Věstonic nalezena soška ženy stará asi dvacet šest tisíc let - proslulá Věstonická venuše. Kolem ní ležely úlomky mamutích kostí a kamenných nástrojů.

Soška Věstonické venuše vznikla (byla vymodelována z hlíny a následně vypálena) v období střední části mladého paleolitu, tedy zhruba před 30-20 000 lety.

Na počátku 20. století (do té doby, než byla objevena Věstonická venuše) se předpokládalo, že lidé žijící v období středního paleolitu, tedy zhruba před 30 - 20 000 lety, neznali keramiku ani způsob její výroby. Objev Venuše tuto domněnku vyvrátil a soška Věstonické venuše je považována za vůbec nejstarší keramickou lidskou sošku na světě.

Od poloviny devatenáctého století se vědcům podařilo objevit asi deset podobných sošek v nejrůznějších nalezištích od Francie až po Rusko. Všechny byly obklopeny kamennými a kostěnými zbraněmi, šperky ze slonoviny a zbytky prehistorických zvířat. Všechny byly nahé nebo polonahé.

Jejich význam si odborníci vysvětlovali různě. Většinou se však shodli v názoru, že jde o práci lovců mamutů. Podle českých archeologů trávily kočovné tlupy v Dolních Věstonicích pravidelně chladnou část roku. Muži vybavení oštěpy se specializovali na lov mamutů a jiné velké zvěře. Účast žen na lovu byla podle většiny odborníků zcela vyloučena.

Zdroj: Internet

Autor: Kateřina Hübnerová

3.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Poškozená dlažba v parku před Janáčkovým divadlem.
5

Dodávka se propadla mezi trysky před Janáčkovým divadlem

Ilustrační foto

Třicetistupňová vedra vydrží až do čtvrtka, řeky jsou na hranicích sucha

Maketa Německého domu na Moravském náměstí stojí načerno. Nemá stavební povolení

Brno /ANKETA/ - Brno porušuje skrz své turistické centrum zákon, obvinil šéf brněnských občanských demokratů Robert Kerndl současné vedení magistrátu. Problém vidí v maketě Německého domu na Moravském náměstí. „Musí mít stavební povolení a územní rozhodnutí, které nemá. Jde o černou stavbu," uvedl Kerndl.

Oprava Křenové ulice se odkládá o dva měsíce

Brno – Stavební stroje a hluk oprav se brněnské Křenové ulici o prázdninách nakonec vyhnou. Jak už dříve Brněnský deník Rovnost informoval, dopravní podnik plánoval přes léto opravovat tamní koleje. „Termín zahájení této rekonstrukce jsme posunuli v koordinaci s ředitelstvím silnic a dálnic, které až do srpna bude opravovat Hladíkovu ulici. Souběh obou staveb by výrazně zkomplikoval dopravu v dané lokalitě," vysvětlil generální ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek.

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Policisté zastavili auto kvůli překročení rychlosti. Řídil šestnáctiletý mladík

Brno – Rychlou jízdou na sebe minulý týden upozornil zdrogovaný mladík, který projel židenickou Jedovnickou ulicí rychlostí dvaadevadesát kilometrů za hodinu. „Poté, co ho policisté zastavili, předložil řidič doklady k autu. Řidičský průkaz ale ne. Ukázalo se, že je mu teprve šestnáct," sdělil v pondělí policejní mluvčí Pavel Šváb.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies