VYBERTE SI REGION

Muzeum slaví. Už půl století sídlí na Špilberku

Brno /FOTOGALERIE/ - Ode dneška sídlíme na hradě, mohli si na den přesně před padesáti lety říct zaměstnanci Muzea města Brna. 1. listopadu 1960 totiž muzeum změnilo adresu a budovu dnešního hotelu Comsa na Šilingrově náměstí vyměnilo za brněnský hrad.

1.11.2010
SDÍLEJ:

Na hradě Špilberk oslavilo o víkendu Muzeum města Brna své výročí otevřením nové výstavy i historickým programem. Každý si mohl zkusit střelbu z luků, kuší, praků i vzduchovek. Foto: DENÍK/Attila Racek

Změna sídla přišla vhod jak muzeu, tak hradu. Ten totiž v předchozích letech opustila armáda a hrozilo, že bude chátrat. Muzeum založené v roce 1904 zase nemělo na Šilingrově náměstí dostatek depozitářů ani výstavní prostory. „Rada složená z předních brněnských vědeckých a kulturních osobností proto už v roce 1958 doporučila řešit tyto svízelné prostorové podmínky přemístěním na Špilberk,“ uvedl ředitel muzea Pavel Ciprian.

Díky přesídlení muzeum navíc dostalo pod svou správu kasematy, které byly do té doby součástí Muzea odboje. A už od roku 1945 byly velkým lákadlem pro turisty, které přitahují dosud. „Ročně je navštíví kolem šedesáti tisíc lidí,“ vyčíslil Ciprian.

Celková návštěvnost muzea s ročním rozpočtem šedesát milionů korun je však víc než dvojnásobná. Kromě stálých expozic a příležitostných výstav na hradě se do ní totiž započítává i návštěvnost dvou dalších objektů, které má muzeum ve své správě. Pečuje i o Měnínskou bránu a vilu Tugendhat. Tu před zahájením rekonstrukce vidělo až dvacet tisíc návštěvníků ročně.

Návštěvnost výstav na Špilberku i v Měnínské bráně je podle pracovníků muzea značně proměnlivá. „Záleží na atraktivitě konkrétní výstavy, kterou se ne vždy podaří odhadnout. Například Ságu moravských Přemyslovců v roce 2006 navštívilo celkem přes dvaadvacet tisíc lidí a výstavu Hračky nestárnou shlédlo ještě o třináct tisíc návštěvníků víc. Naopak loňskou výstavu Příběhy barokního Brna vidělo jen něco málo přes sedm tisíc lidí,“ vyčíslila mluvčí muzea Michaela Budíková.

Podle zkušeností brněnského informačního centra nemíří většina návštěvníků Brna na hrad kvůli výstavám, ale kvůli prohlídce památky. „Informace o tom, že jsou na Špilberku k vidění i expozice a výstavy, dostávají obvykle až v našem infocentru,“ uvedla mluvčí turistického centra Jana Fantová.

Špilberk jako významný hrad a národní kulturní památku se snaží propagovat i Centrála cestovního ruchu jižní Moravy, která ho kvůli tomu zařadila mezi takzvané Top cíle kraje. „Hrad je oblíbenou zastávkou turistů z Itálie. Jezdí se tam podívat na celu spisovatele a dramatika Silvia Pellika, který tam byl několik let vězněn,“ uvedla Libuše Vlachová z jihomoravské centrály cestovního ruchu.

Památka, která je jednou z dominant Brna, se v příštích letech stane pro turisty ještě lákavější. Právě totiž začíná oprava jejího jižního křídla, jejíž součástí je i stavba lepšího zázemí pro turisty.

Kam zve Špilberk

Aktuální výstavy
- 50 let na Špilberku – otevřeno od 31. 10. 2010
- Dámská volenka – výstava prodloužena do 31. 12. 2010
- Výstavy na příští rok:
- Z depozitářů všech oddělení (pracovní název), březen - květen
- Meziválečná architektura Žiliny. Osa Brno – Žilina, červen – září
- Blanka Adensamová – Sklo, 29. 6. – 11. 9.
- Bořek Šípek – Sklo (v jednání), 5. 10. – 31. 12.
- Vánoční výstava z tvorby českých výtvarníků pro děti, 23. 11. až 29. 1. 2012

Zbořené hradby opraví na jaře

Brno – Na Špilberku se zřítila část hradeb. Nejednalo se však o napadení cizími vojsky, ale historické opevnění se letos 16. června sesunulo nejspíše kvůli vodě. Škodu, která přesáhla deset milionů korun, se však stále nepodařilo zcela napravit. Několik desítek metrů hroutících se barokních hradeb naštěstí nikoho nezranilo.

Podle původních odhadů mělo být opevnění opravené ještě letos, nakonec však bude zcela v pořádku zřejmě až příští rok. „Při podrobném archeologickém průzkumu se přišlo na to, že opravy budou komplikovanější, než se čekalo,“ uvedl Zdeněk Chudárek z Národního památkového ústavu.

Archeologové totiž našli pod hradbami a pod úrovní terénu zděné objekty, které na místě stály už před obléháním Brna Švédy v sedmnáctém století.

Spadly kvůli vodě

Kromě radosti však přinesl nečekaný nález památkářům také starosti. Zjistili totiž, že zděné objekty zadržují vodu, která odtéká neznámou cestou pod hrad. „Právě tahle voda mohla být jednou z příčin, proč se hradby po dlouhotrvajících deštích sesunuly,“ vysvětlil Chudárek.

Do projektu, podle kterého se hradby opravují, se proto musela přidat i jílová izolace, která zabrání vtékání vody pod hradby. A tu bude možné dokončit až na jaře. „Na pohled však hradby budou opravené nejspíš už letos,“ slíbil ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian.

Ještě nějakou dobu se ale návštěvníci hradu musejí smířit s drobným omezením při prohlídce kasemat. Zatímco dříve tvořila prohlídka kasemat souvislý okruh, nyní se kvůli opravě hradeb musejí návštěvníci po prohlídce poloviny kasemat vrátit na výchozí místo, a teprve poté se dostanou k jejich zbylé části. „Člověk sice chodí zbytečně sem a tam, ale co se dá dělat,“ povzdechla si návštěvnice kasemat Klára Moučková.

Ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian o výhodách muzea na hradě říká:

Nevýhoda hradu? Špilberský kopec

Brno /ROZHOVOR/ - Muzeum města Brna, které kromě hradu Špilberk kde má hlavní sídlo, spravuje ještě vilu Tugendhat a Měnínskou bránu, řídí od roku 2003 Pavel Ciprian. „Sídlo muzea na hradě má své výhody i nevýhody, ale výhody jednoznačně převládají,“ tvrdí Ciprian.


Co muzeu přináší skutečnost, že sídlí právě na Špilberku?
Výhodou je především to, že hrad je jednou z nejvýznamnějších památek Brna, která je velice známá a zcela přirozeně přitahuje pozornost domácích i zahraničních návštěvníků. Nevýhodou je špilberský kopec, který komplikuje přístup na hrad zejména návštěvníkům se sníženou pohyblivostí.

Omezuje činnost muzea to, že hrad je národní kulturní památkou?
Je pravda, že kvůli tomu musíme respektovat jistá omezení. Nemůžeme si dělat, co se nám zlíbí, protože jakékoliv zásahy do hradu musejí schvalovat památkáři. Také výstavy musíme chystat podle možností hradních prostor. Při vystavování v Královské kapli si třeba nemůžeme dovolit věšet něco na stěny. Chybí nám také výstavní sál velkých rozměrů, který bychom mohli přizpůsobit potřebám jednotlivých výstav. S tím vším jsme však schopni se vyrovnávat. Výhody sídla muzea na hradu Špilberk jednoznačně převažují.

Památkovou péči o hrad má navíc na starosti ústřední pracoviště Národního památkového ústavu v Praze, nikoliv jeho brněnská pobočka. Nevadí vám, že památkáře nemáte po ruce?
Se Zdeňkem Chudárkem, který na hrad dohlíží, jsme v kontaktu tak často, že vzdálenost mezi Prahou a Brnem opravdu není žádný problém. Spíš než o to, kde odpovědný památkář sídlí, jde víc o čas, který může hradu věnovat. A s časem bojují jak památkáři v Praze, tak v Brně. Na adrese jejich kanceláře tedy moc nezáleží.

Autor: Zuzana Taušová

1.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies