VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jihomoravští myslivci: Drobné zvěři škodí české zemědělství

Jižní Morava - Z lesů a polí se na podzim ozývají výstřely častěji než v jiná roční období. Lovecká sezona je v plném proudu. Jenže myslivci z takřka dvou set jihomoravských sdružení, společenstev a soukromých honiteb nosí domů stále méně zvěřiny.

21.11.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Karel Pech

Kvůli úbytku zvěře například ve Starovicích na Břeclavsku pořádají letos jen jeden hon. „Někdo tvrdí, že zvěře ubývá kvůli suchu. Loni ale taková horka bez vláhy nebyla a situace byla stejná," porovnal starovický myslivec Jaroslav Tesař.

Myslivci mizení zajíců a bažantů z polí přičítají hlavně velkoplošnému zemědělství. Desítky a stovky hektarů řepky či kukuřice a používání velkého množství chemie při pěstování plodin trápí sdružení v celém kraji. „Zajícům a další drobné zvěři chybí pestrá potrava," upozornil myslivec ze znojemského okresního spolku Jaroslav Šumpich.

Dodal, že na podzim pole vypadají jako měsíční krajina. „Už na nich nelze vidět sazenice, které se pak zaorávaly. Hnojí se chemicky," podotkl myslivec z brněnských Tuřan Zdeněk Živěla s tím, že spoustu zvířat usmrtí také zemědělské stroje.

Hrozba na silnicích

Proděkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Jan Dvořák vidí příčinu problémů v souhře několika faktorů. „Podílí se na nich počet sražených zvířat na silnicích nebo špatné hospodaření myslivců. Stává se, že kvůli mylnému sčítání uloví víc kusů zvěře, než je vhodné," vysvětlil.

Současné zemědělství vyhovuje pouze divokým prasatům. „Tři čtvrtě roku se schovávají v obrovských lánech kukuřice a řepky a nemají důvod z nich odejít. Jejich lov je pak těžký," objasnil Živěla. Pokud divočáci pole opustí, zamíří často do míst, kam myslivci nemohou. „Není výjimka, že jsou v zahrádkách. Magistrát sice povoluje jejich odstřel, jenže myslivci mají strach, aby někomu neublížili," popsal komplikace Dvořák.

Zatímco počet černé zvěře stoupá, ubývá lovců. Naplnit kurz pro nováčky aspoň deseti lidmi je ve Vyškově podle myslivce Radoslava Kotíka čím dál těžší. „Mladí nemají o přírodu zájem. Navíc získat zbrojní průkaz i absolvovat myslivecký kurz je velmi náročné. V osmdesátých letech nás bylo kolem šedesáti, teď je to sotva deset lidí," zavzpomínal Kotík. Připustil přitom, že sdružení navíc nechtějí přijímat nové členy, protože je málo zvěře.

Například na Blanensku působí zhruba dvanáct set myslivců. „Lidé mají o myslivost pořád zájem, ale členů sdružení pomalu ubývá," sdělil jednatel okresního mysliveckého spolku v Blansku Jaroslav Zelený. Na Břeclavsku i v Brně si však na odliv mladých nestěžují. „Díky studentům z Mendelovy univerzity má o členství v našich spolcích zájem spousta mladých myslivců i z jiných krajů," řekl Živěla.

Draží i firmy

Honitby majitelé sdružením pronajímají každých deset let. Získá je ten, kdo v dražbě nabídne nejvíc. Drahé honitby si podle Živěly často pronajímají firmy kvůli reprezentaci.

Pytlákům hrozí i dva roky vězení

Jižní Morava Do lesů na lov zvěře každoročně kromě myslivců míří také pytláci, kteří neváhají ohrozit i jiné lidi. Někteří jsou dobře vybavení i organizovaní. Často mají moderní zbraně. „Třeba před třemi lety lovila v lesích u Radějova parta s kušemi a malorážkami," řekl šéf Okresního mysliveckého spolku v Hodoníně Radovan Mančík.

Vizitkou bezcitných lovců jsou pohozené hlavy i s trofejemi. „To by myslivec nikdy neudělal," upozornil.

Pytláci podle něj mnohdy střílejí přímo z aut o kus dál od svého cíle, což je velice nebezpečné pro kohokoli, kdo se v tu chvíli v lese pohybuje. „Před několika lety se řešila kauza, kdy svědci slyšeli dávky ze samopalu. To pak jde i o život," varoval předseda.

Na lov s luky

Pytláci ovšem nepoužívají jen střelné zbraně. „Ulovili jsme teď dvě prasata, ve kterých jsme našli zalomené šípy od luků. Zvěřina je zkrátka výrobní artikl a pytláci ji prodávají dalším zájemcům," doplnil Mančík.

Zatím poslední případ pytláctví na Hodonínsku řeší policisté ze Strážnice. „Neznámý pachatel v říjnu ve Tvarožné Lhotě neoprávněně lovil zvěř. Zasáhl daňka, kterého smrtelně poranil. Událostí se dál zabýváme," poznamenal policejní mluvčí Petr Zámečník. Varoval přitom, že za pytláctví hrozí až dva roky vězení.

Pytláci si často vyhlédnou obory. Třeba v Bulharech na Břeclavsku neznámý pachatel v červnu zastřelil daňka a odnesl maso. „Asi deset let staré zvíře mělo hodnotu třiceti tisíc korun," informovala včera policejní mluvčí Kamila Haraštová.

Nedaleko Břeclavi zase v lednu pytlák usmrtil srnce, v Zaječí v únoru střelec dokonce zabil březí srnu.

ERIKA BENEŠOVÁ


Pedagog na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity Jan Dvořák tvrdí: Jen myslivost absolventa neuživí

Brno - Přestože z brněnské Mendelovy univerzity vycházejí absolventi se zkušenostmi z myslivosti, unikátní obor zaměřený pouze na tuto tématiku zatím chybí. „Nešli jsme do toho z jednoho prostého důvodu, a tím je otázka uplatnění. Práci najde spíš lesník nebo krajinář než úzce zaměřený myslivec," má jasno dlouholetý myslivec a pedagog z Lesnické a dřevařské fakulty Jan Dvořák.

Jak vypadá myslivecká výuka?

Předmět Myslivost je součástí studijních programů Lesnictví a krajinářství. Zahrnuje teorii i praxi. V ní učíme třeba dovednosti související s oblastí chovu a lovu zvěře, základů střelectví, bezpečnosti při zacházení se zbraněmi, ale také z oblasti managementu v myslivosti.

Je o tyto obory vůbec mezi studenty zájem?

Zatím relativně velký. Podle našich zkušeností je motivací řady uchazečů o studium u nás právě vysoký standard výuky myslivosti.

A jak se dají navnadit ti ostatní?

Naši studenti často pochází z lesnických nebo mysliveckých rodin. Na druhou stranu je tu opravdu také skupina těch, kdo mají předsudky. Přesvědčit je bývá složitější, ale dovolím si tvrdit, že se nám to daří. Dozvídáme se to totiž třeba z hodnotících dotazníků.

Kde pak absolventi můžou získat uplatnění?

Můžou skončit jako lesníci, kteří mají na starosti pěstební činnost. V devadesáti procentech myslivost jako jediná absolventa neuživí, vždy je součástí rozšířenější funkce.

Jaký je podle vás největší problém české myslivosti?

Problémů je víc. Vysoké stavy divokých prasat, rapidní pokles zvěře drobné, konkrétně zajíců a bažantů, i zvyšující se průměrný věk myslivců.


Autor: Karolína Peřestá, Redakce

21.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1.

Špílmachr Zavadil se vrátil do Teplic, kde se před rokem vážně zranil

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
1

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Jižní Morava – Skoro čtyřiadvacet tisíc cestujících v brněnské hromadné dopravě už prostřednictvím platebních karet používá elektronické předplatní jízdenky, takzvané šalinkarty. Koordinátor jihomoravské dopravy Kordis usiluje o to, aby si elektronické jízdenky mohli pořizovat lidé v celém kraji. Nejdřív to ale bude až v příštím roce.

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies