VYBERTE SI REGION

Mzdy a daně. Co je a co není výhodné

Brno - Nula od nuly pojde. Přesně tak hodnotí ekonomové klady a zápory reformy veřejných financí. Mnoho dosavadních výhod, jako je například společné zdanění manželů, ztratilo smysl. Naopak vznikly nové výhody, jako je třeba vyšší úleva pro pracující důchodce. Obecně platí, že nové daňové změny prospějí lidem s nizkými a vysokými příjny. Přínos pro středně příjmové skupiny obyvatel je nízký.

26.1.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Lidé si na sociální dávky zvykli


Od Nového roku dostávají lidé, kteří už více než rok nepracují, pouze něco málo přes dva tisíce korun. Tedy takzvané existenční minimum. Podle Ivany Ondrákové z úřadu práce to má probudit všechny, kteří pracovat nechtějí a dávek zneužívají.

Proč se dávky dlouhodobě nezaměstnaným snížily na tak nízkou částku?

Smyslem této změny je účinně motivovat k hledání práce především ty nezaměstnané, kteří se dlouhodobě nesnaží. Tito lidé se dostali do takzvané sociální pasti. Zvykli si totiž na trvalý život na sociálních dávkách. Chceme je přimět, aby si práci skutečně hledali a využili třeba možnosti bezplatné rekvalifikace.

Kolika Brňanů se tato situace týká?

Šest tisíc uchazečů o práci máme zapsaných déle než rok. Tvoří čtyřiačtyřicet procent všech zaregistrovaných. I když celková nezaměstnanost dlouhodobě klesá, této skupiny se to netýká.

Jaký typ lidí má s nalezením práce největší problémy?

Mezi dlouhodobě nezaměstnané patří lidé nad padesát let nebo maminky s dětmi. Největší část však tvoří lidé se základním nebo žádným vzděláním. Právě kvůli tomu mají velmi často problém se uplatnit. Navíc dosud neměli ani důvod si novou práci hledat. Uvedu příklad: Máme zaregistrovány asi čtyři tisíce lidí bez vzdělání, kteří jsou často dlouhodobě nezaměstnaní. Na druhou stranu jim nabízíme stejný počet volných míst bez požadavků na jakékoliv vzdělání. Přesto zůstávají v evidenci, spoléhají na sociální dávky a někteří z nich jistě i na nelegální práci.

Jakými prostředky se snažíte situaci těchto lidí zlepšit?

Poradenstvím se snažíme dlouhodobě nezaměstnané motivovat k práci. Mají možnost využít rekvalifikačních kurzů, veřejně prospěšných prací nebo nastoupit na účelově vytvořená pracovní místa. Prostě je chceme přesvědčit, aby si začali na sebe vydělávat sami.

Burzovní hráč: Byla to náhoda

Na myšlenku dát peníze do akcií ho přivedl kamarád. Ten totiž pracuje v oboru a jejich debaty se vždy točily hlavně kolem práce. „Rozhodl jsem se nějaké peníze investovat. Koupil jsem asi tři sta akcií za patnáct tisíc korun,“ popisuje svou první zkušenost Brňan Aleš Richter. S napětím sledoval, jak budou jeho akcie vydělávat. Průběh však nebyl tak „akční“, jak si myslel. „Za chvíli mě nadšení přešlo a přestal jsem vývoj sledovat,“ podotkl Richter.

Po několika letech si však na akcie vzpomněl a nestačil se divit. Jejich hodnota se totiž přehoupla přes sto tisíc korun. „Samozřejmě jsem je hned chtěl prodat,“ vzpomíná burzovní hráč. Jenže s jídlem roste chuť a po příjemné zkušenosti se rozhodl peníze dál na burze rozmnožit. „Vše vypadalo tak lákavě, že jsem se rozhodl koupit svou první akcii energetické společnosti a každé ráno pozoroval, co se děje,“ líčí Richter.

Efekt houpačka

Brzy si uvědomil, že se na prodeji a koupi akcií dá dobře vydělat. Ale jak sám říká, je to jako na houpačce. „Jeden den akcie vystoupaly nahoru, další den jejich cena klesla, a tak jsem je rychle prodal, čekal, až vystoupají, a pak je nakoupil zpět. A tak pořád dokola. Říkám tomu efekt houpačka,“ usmívá se. Potom však nastal zlom, kterým byl Nový rok.

„Podle pouček měly v lednu ceny akcií růst, ale vše bylo jinak. Akciový trh zažil obrovský propad. Všude jsem četl, jak je naše ekonomika zdravá, ale cena šla stále dolů,“ vysvětluje muž současnou situaci. Teď jen čeká, až cena akcií zase vzroste. „Kamarád mi radil, že nemám chtít, aby hned pršelo. Stačí přece, když kape,“ říká.

I přes rizika burzy hodlá pokračovat. „Myslím, že je to pořád lepší, než nechat peníze ležet v bance, kde mi vydělaná procenta nestačí ani na pokrytí nákladů za poplatky,“ zhodnotil Richter. Takových jako on je v Brně poměrně dost. „Několik stovek. Někdo dá pět tisíc, jiný pět milionů,“ podotkl šéf brněnské pobočky společnosti Fio Milan Springinsfeld.

 

26.1.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies