VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na letišti vyroste elektrárna. Za 1,7 miliardy

Brno /ANKETA/ - Obrovská sluneční elektrárna vyroste na tuřanském letišti. Zabere přes 40 hektarů. V areálu tuřanského letiště vzniká sluneční elektrárna. Její výsledný výkon má být dvacet megawattů a bude stát téměř dvě miliardy.

3.2.2010 35
SDÍLEJ:

Ilustrační foto. Foto: DENÍK/Matej Slávik

Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středu ve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Fotovoltaická elektrárna je už od podzimu loňského roku ve zkušebním provozu. „Stavbu jsme rozdělil do několika etap. Pokračovat budeme letos a poslední etapa přijde na řadu v roce 2011,“ uvedl ředitel tuřanského letiště Tomáš Plaček. Doplnil, že náklady na jeden megawatt jsou pětaosmdesát milionů korun. „Stavět ale budeme několik let, proto se cena bude měnit podle podmínek trhu,“ řekl Plaček

Elektrárna zabere podle územního rozhodnutí městské části Brno – Tuřany přes čtyřicet hektarů půdy a výkon má mít dvacet megawattů. „Z toho lze jednoduše vypočíst, že celkové náklady se mohou pohybovat okolo 1,7 miliard korun,“ vysvětlil Radek Orság ze společnosti Energ servis.

Investorem stavby je firma Brno Solar Park, která je úzce spjatá s letištěm. Podle obchodního rejstříku je většina členů představenstva nebo dozorčí rady zároveň členy stejných orgánů firmy Letiště Brno. Podle brněnského advokáta Tomáše Soukupa se o střet zájmů nejedná. „Pokud firma Letiště Brno uzavřela podnájemní smlouvu s Brno Solar Park, pak je to zákonný postup,“ řekl Soukup. Zároveň dodal, že návratnost i tak vysoké sumy, jako je 1,7 miliard korun je reálná.

Kde vezme investor peníze na stavbu celé elektrárny ještě není jasné. „Samozřejmě vím, že je to hodně drahý projekt, a proto už odborníci připravují model financování. Počítám s účastí bank, leasingových společností i soukromých investorů. Společnost Brno Solar Park je jedním z partnerů projektu,“ uvedl Plaček.

Sehnat peníze však jednoduché nebude. „Banky v poslední době výrazně omezily poskytování úvěrů, a proto si nejsem jistý, jestli je tak obrovský projekt vůbec reálný,“ pochybuje Orság.

Pozemky, na kterých vyrostou fotovoltaické panely, patří Jihomoravskému kraji. „Plochu pronajímáme společnosti Letiště Brno. Jak je využívá a zda tam podniká, o to se už kraj nezajímá. O této stavbě tedy nemám žádné informace,“ konstatoval mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček. Kraj řeší jen větší konflikty či ekologické připomínky k podobným projektům.

Proti nové stavbě na letišti však téměř nikdo neprotestoval. „Zatím jsem se s žádnou negativní odezvou nesetkal a stavba samozřejmě také nevadí bezpečnosti leteckého provozu,“ řekl Plaček.

Sluneční elektrárna vzniká v jižní části areálu, kterou letiště zatím nepoužívalo. „Právě tam fotovoltaické panely instalujeme,“ popsal Plaček. Energie, kterou panely vyrobí, poputuje do distribuční sítě a zároveň bude záložním zdrojem letiště.

Nevyužité pozemky mají dlouhodobě sloužit pro budoucí rozšíření letiště. „S jejich využitím ale počítáme až v delším časovém horizontu. Proto tam zatím stavíme fotovoltaické panely. Bude to stavba jen dočasná,“ vysvětlil Plaček. Fotovoltaické panely mají životnost dvacet až pětadvacet let. Po této době se vedení letiště rozhodne, co bude s pozemky dál.

Solární informační a poradenské středisko funguje v Brně od loňského roku. Jeho poradce Radek Orság o výkonu solárních elektráren říká:

V zimě jedou sluneční panely i na 105 procent

ROZHOVOR – Získat peníze na tak nákladnou sluneční elektrárna, jako roste v areálu tuřanského letiště, je podle odborníků těžké. „Nemyslím, že se tento projekt dá vůbec uskutečnit,“ říká brněnský odborník na solární energii Radek Orság.

Proč vidíte fotovoltaickou elektrárnu na letišti tak skepticky?
Už desetimegawattový projekt není v dnešní době úplně moc reálný. Banky totiž výrazně omezily udělování úvěrů na tyto stavby. A výsledný výkon tuřanské elektrárny má být dokonce dvojnásobný. Takže moc nevěřím v jeho úspěch.

Je běžné, že se elektrárna staví po třech částech, tak jako v Tuřanech?
Ano, a je to výhodnější než ji postavit celou naráz. Výkupní cena energie se totiž řídí podle toho, jaká byla v roce dokončení elektrárny, a její připojení na distribuční síť. Ceny za solární energii každým rokem klesají, a proto je lepší stavět po částech.

Solární panely nemají nekonečnou životnost. Co se s nimi stane, až doslouží?
Většina evropských firem nabízí jejich recyklaci sama. Po dvaceti letech je odveze a zrecykluje na vlastní náklady.

Vyplatí se tato recyklace?
Nejtěžší část panelů je z hliníku a křemíku. Obě suroviny jsou docela drahé a jejich cena poroste. Takže si myslím, že se vyplatí.

V zimě svítí slunce výrazně méně a navíc jsou na panelech vrstvy sněhu. Jaký je výkon fotovoltaických elektráren v tomto období?
Majitelé samozřejmě musejí z panelů sníh odklízet, a dosáhnout tak průměrného výkonu pětadvacet procent. Ale jsou dny, kdy elektrárna vyrobí více energie než v létě.

Jak to?
Křemík totiž lépe funguje při nižších teplotách. Pokud je tedy venku nula stupňů a svítí slunce, výkon se může vyšplhat až na sto až sto pět procent. V létě je to kvůli teplu přibližně osmdesát procent.

Proč je o sluneční energii na jihu Moravy takový zájem?
Protože oproti jiným místům v republice tady svítí slunce více hodin v roce. Zkrátka čím více na jih, tím lépe. Proto bylo například Španělsko průkopníkem solárních elektráren.

Je o fotovoltaické panely zájem i v době krize?
Je, a stále větší. Krize totiž snížila ceny panelů asi o třetinu.

Co musí udělat každý, kdo si chce třeba na střechu svého domu namontovat panely?
Jako první zažádat o rezervaci u distributora energie. Je to poměrně náročné papírování i kvůli pár metrům.

Autor: Tereza Bartošíková

Jsou solární elektrárny lepší než větrné?

ANO

42 %

NE

58 %

Hlasovalo: 45

Anketa byla ukončena

3.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 35
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
2

Za odpad Brňané nově zaplatí online

Ilustrační foto

Rodina uprchlíků z Kosova byla v Bělé-Jezové protiústavně, rozhodl soud

OBRAZEM: Osudy německých Brňanů? Lidé na hřbitově nahlédli do minulosti

Brno – Životy Němců, kteří dříve žili v Brně a nyní jsou pochovaní na brněnském ústředním hřbitově, si v úterý připomněli zájemci při komentované prohlídce největšího brněnského hřbitova. I díky novému průvodci.

Otec zavíral své děti do hladomorny, tvrdí obžaloba. Viní ho z týrání

Brno, Břeclavsko – Dvě nezletilé děti měl sedmačtyřicetiletý otec na Břeclavsku podle obžaloby zavírat do místnosti nazývané hladomorna. Policisté navíc sdělili, že v jeho počítači našli tisíce erotických fotografií s mladými chlapci. Případem se v úterý začal zabývat brněnský krajský soud.

Nejsmradlavější místo je u divadla v Tučkově ulici. Nejvíc lidem voní oříšky

Brno /FOTOGALERIE/ – Po čtyřech měsících zjišťování nejvoňavějších a nejsmradlavějších míst v Brně předali tvůrci čichové mapy v pondělí výsledky šetření náměstku primátora Martinu Anderovi. „Informace předá Kanceláři architekta města, která připraví řešení nejsmrdutějších problémů města," sdělil vedoucí projektu Martin Vérteši.

Světový den astmatu: Brňanům lékaři zdarma vyšetří plíce

Brno – Dušnost, sípání a inhalátor při ruce na každém kroku. Astmatiků je v České republice dvě stě padesát tisíc. Světový den nejčastějšího chronického onemocnění si ve středu připomenou i Brňané. Zájemcům v budově brněnského Českého rozhlasu v Beethovenově ulici odborníci zdarma vyšetří plíce a poučí je o prevenci a léčbě nemoci.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies