VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na osvobození jsme čekali ve sklepě, líčí pamětník

Brno - Před čtyřiašedesáti lety osvobodila Rudá armáda Brno od šestileté kruté vlády nacistů. Žáci z hodin dějepisu také vědí, že tehdy zahynuly tisícovky ruských, rumunských i německých vojáků.

25.4.2009 3
SDÍLEJ:

Jedenaosmdesátiletý Brňan Josef Eisenwort vzpomíná na osvobození.Foto: DENÍK/Attila Racek

Ne každý si ale umí představit, jaké hrůzné momenty, strach o život i nevýslovnou radost z osvobození v Brně prožívali obyčejní lidé. To ví už jen pamětníci. Jedenaosmdesátiletý Brňan Josef Eisenwort je jeden z nich.

Bylo mu tehdy sedmnáct let. Bydlel s rodinou v ulici Dornych, v předním traktu pavlačového domu číslo 108. Dobu od dvanáctého dubna do osvobození prožil ve tmě a v prachu. „Schovali jsme se stejně jako všechny rodiny z domu ve sklepě. Tam jsme se tísnili na hromadách uhlí.

Podmínky tam byly strašné,“ vzpomíná Eisenwort. Celé Brno bylo tehdy ukryté pod zemí. Nad městem neustále létaly bombardéry, svrhávaly pumy a v ulicích stříleli vojáci. „Jídlo jsme si přinesli z bytu a pak jsme chodili do rozbombardovaného skladu v Komárově. Pili jsme jen černou kávu a jedli brambory,“ popisuje Eisenwort pobyt v úkrytu.

Pro mladé kluky bylo těžké zůstat v úkrytu tak dlouho. Lákalo je pozorovat boj přímo na vlastní oči. Vycházeli před dům a nakukovali, co se v ulicích děje.

„Viděl jsem spoustu vozů plných mrtvol vojáků. Mezi nimi pobíhali Rusové a stříleli, kde se dalo. Byli to osvoboditelé, ale napáchali hodně škod,“ povzdechl si Eisenwort. Jeho bratra Rusové málem zastřelili. „Byl hodně zvědavý, dostal se mezi vojáky. Tam ho ale jeden Rus chytl, postavil ke zdi a chtěl ho popravit. Naštěstí zasáhl ruský důstojník, nejdřív vojínovi nahlas nadával a pak jej na místě zastřelil,“ popisuje dramatickou událost pamětník. Rusové tehdy vnikli i do sklepů domů, kde se zmocnili všeho, na co přišli. Jídla, alkoholu a hlavně žen.

I přes tato muka měli lidé z Eisenwortova domu neuvěřitelné štěstí. Asi metr před jejich vchod dopadla sovětská bomba. „Naštěstí se jen zabořila do země a nevybuchla. Jinak by už náš přední trakt nestál a kdo ví, jestli by sklepy vydržely,“ vypráví pamětník.

Na dům číslo 108 pak padla fosforová bomba. Látka se rozstříkla po celé budově a vypadalo to, jako by celá stavba měla shořet. Rusové si v průchodu do dvora vybudovali taktickou pozici, odkud stříleli z kulometů. „Byl to šílený, neustávající hluk. Nejhorší bylo, když jsme si po utichnutí palby a náletů mysleli, že už je konec. Třikrát se vojáci a střelba vrátili. Fronta se totiž stále posouvala tam a zpět,“ líčí pamětník.

Když už bylo šestadvacátého dubna po všem, slyšeli lidé hlášení o osvobození. Vyšli ven a mezi troskami se objímali. Mezi sebou i s vojáky. „Svítilo tehdy slunce, byla to nádhera po dnech strávených ve tmě,“ uzavírá Eisenwort.

ANETA ŠEDÁ

25.4.2009 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies