VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na prvního máje slavili Řekové Velikonoce

Brno /REPORTÁŽ/ – Vůně pečeného masa a pestrá středomořská hudba se nesly včera po poledni Sokolskou ulicí v centru Brna. V tamní řecké restauraci Ellas totiž majitelé pořádali tradiční oslavy velikonočních svátků. „V Řecku jsou především kvůli křesťanství velice významné, lidé se na ně připravují týdny předem velice poctivě," vysvětluje za hostitelskou restauraci Lenka Apostolopoulou.

1.5.2016 1 AKTUALIZOVÁNO 5.5.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
20 fotografií

Vůně pečeného masa a pestrá hudba se nesly v neděli po poledni Sokolskou ulicí. V tamní restauraci Ellas se slavily řecké Velikonoce.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Pravoslavné Velikonoce se letos slaví o měsíc později než římskokatolické kvůli rozdílům v kalendářích. Pravoslavní křesťané stále totiž používají ten juliánský. Všichni se ale vždy čtyřicet dní před svátky postí.

Oslavy lákají do ulice přibližně čtyři desítky lidí. „A to nejen Řeků. Češi mají Řecko moc rádi, a proto je zajímají i řecké tradice," uvedla Apostolopoulou.

Přesto je v okolí restaurace slyšet především řečtina. Známí a příbuzní se společně fotí, vypráví si a těší se na maso, které postupně voní celou ulicí. „Nemáme takové zvyky, jako je třeba pomlázka. Po postní době se ale o Velikonocích hoduje a připravujeme proto tradiční jídla, která se jindy v roce nejí. Jde hlavně o skopové a jehněčí maso, ale i kůzlátka," doplňuje Apostolopoulou výčet masitých pokrmů.

ČERVENÁ VEJCE

Stoly zdobí i na červeno obarvená vejce. Řekové je tradičně barví na takzvaný Rudý čtvrtek na rozdíl od našeho Zeleného a mají různá využití. Nesou se například do kostela k požehnání či se pak ukládají do obdoby našeho mazance, který má uprostřed díru. „Docela mě překvapilo, že jsou vejce pouze červená, je to nezvyk v porovnání s pestrými kraslicemi, na které jsme hlavně na jižní Moravě zvyklí," hodnotí jeden z návštěvníků Karel Mašlík.

Kromě výtečného jídla patří k řeckým oslavám i zábava. Proto už v jednu odpoledne přímo v ulici tančí osm tanečníků v tradičních řeckých krojích. „Předvedeme tance z oblasti Pontos, jako jsou kotsari, utsai - samson, chalai, tamzara - patula, tas či tik," jmenuje tanečnice Katina Eftimiadisová z tanečního souboru brněnské řecké obce Prometheus.

Doplnit jejich skupinu jim pomáhají tanečníci ze souboru Antigoni ze severomoravského Krnova. „Tance z oblasti Pontos jsou hodně dynamické a jedny z nejstarších v Řecku. Pochází odtamtud dokonce tanec Serra zapsaný jako nejstarší na světě vůbec," doplňuje za krnovský spolek Irina Grigoriadu.

Nejstarší tanec z oblasti na jihovýchodním pobřeží Černého moře, ve kterém účinkují pouze muži, vystupující nepředvedou. Přesto se všem vystoupení moc líbí a ke konci se k jejich vystoupení přidávají i přihlížející. Kolemjdoucí si tak snadno mohou připadat jako ve slavném filmu režiséra Michalise Kakojannise Řek Zorba, který v roce 1965 získal hned tři ceny akademie, takzvané Oskary.

Hodování při oslavě řeckých Velikonoc pokračuje až do večerních hodin, kdy přítomným zahraje i kapela tradiční řecké melodie. „Hudba, která tu zní, je skoro až orientální," hodnotí kolemjdoucí Anna Havlíková, která se na pár okamžiků zastaví a zaposlouchá.

Autor: Alžběta Nečasová

1.5.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Ilustrační foto.
6

Brno podpoří cyklisty. V práci se osprchují

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Brno – Fotbalisté Zbrojovky přivítali v osmnáctém kole nejvyšší soutěže na svém stadionu Liberec a zvítězili 1:0.

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

Brno – Bum! Rány se ozývaly každou chvíli brněnskými Kníničkami. Místní chasa totiž v sobotu odpoledne slavila masopust. Ulicemi procházel průvod v maskách. Lidé v ulicích potkali tradiční masky, které k fašanku patří, ale třeba i Čerta a Káču, nebo bandu pirátů i se střílející pirátskou lodí.

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies