VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na stromky se věšely oplatky podobné hostiím

Jižní Morava - Jak nejlépe ozdobit vánoční stromek? Někteří lidé volí moderní baňky dle nejnovějších trendů, jiní naopak vytahují ozdoby po prababičce. Původně se přitom na vánoční stromky dávalo hlavně ovoce, které symbolizovalo plodnost.

23.12.2011
SDÍLEJ:

Informace o tom, jak dříve vypadaly vánoční skleněné baňky a ozdoby na stromek, lidé najdou v Moravském zemském muzeu v Brně. Až do 26. února bude totiž v Paláci šlechtičen výstava s názvem Skleněná krása aneb Historie nejen vánočních ozdob.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Nyní mají ozdoby jen dekorativní funkci. Občas však mohou připomínat i někoho blízkého. Třeba jako pro Danielu Opatřilovou z Blanska. „Nejraději mám skleněné baňky. Když je vidím v obchodě, neudržím se a musím si koupit další do sbírky. Na stromek pak dávám i ty starší po příbuzných. Připomínají mi lidi, které jsem měla nebo mám ráda,“ řekla Opatřilová.

Z Jizerských hor

Ozdoby po příbuzných využívají i další lidé. Zdobení stromků na jižní Moravě má totiž dlouholetou historii. „Na stromky se ze začátku dávaly nejrůznější přírodní ozdoby jako rozinky, ořechy nebo jablka. Oblíbené byly také oplatky podobné hostiím, které připomínaly vykoupení lidí prostřednictvím Ježíše Krista,“ vysvětlila brněnská etnoložka Eva Večerková.

Už ve čtyřicátých letech devatenáctého století se do České republiky včetně jižní Moravy začaly dovážet také skleněné ozdoby z Německa. Většinou měly tvar ořechů nebo ovoce. První české baňky se začaly vyrábět jen o několik let později. „Dělaly se v Jizerských horách. Jednalo se o ručně foukané koule, řetězy nebo perličky,“ uvedla kurátorka výstavy Skleněná krása v Moravském zemském muzeu v Brně Zdeňka Poláková.

Od té doby se používaly skleněné baňky, figurky, navlékané skleněné ozdoby z korálků nebo plastové baňky, které jsou oblíbené díky nižší ceně i nerozbitnosti.

Na přelomu dvacátého a devatenáctého století se na stromcích začaly objevovat i čokoládové figurky a skleněné špice. „Dříve se na vrcholy jehličnanů dávaly hvězdy nebo andělé. Historie tvaru špice se podle jednoho z výkladů odvíjí od podoby bodců na helmách německých vojáků z dob sjednocování Německa, kdy se velmi dbalo na národní cítění,“ tvrdí etnoložka Večerková.

Zájem o čiré světlo

Do stejného období lze zařadit i připínání svíček na stromky. Nejprve se používaly lojové svíce, které se na strom připichovaly pomocí plechových jehel. Elektrické osvětlení je záležitostí dvacátých let minulého století. Neodmyslitelnou součástí vánoční výzdoby se stalo až o čtyřicet let později. „Následně byla moderní hlavně barevná světla. Od toho se ale upouští. V současnosti je trendem čiré teplé světlo,“ sdělila Petra Coufalová-Chalupská z brněnského obchodu Květinové dekorace.

Symbolika Vánoc se však podle floristů a výrobců dekorací pomalu vytrácí. Lidé se řídí ve výběru barev a tvaru ozdob hlavně vlastním vkusem. „Vybírají si takové barvy a ozdoby, které se jim hodí do interiéru,“ tvrdí Coufalová-Chalupská.

To potvrzuje například Eliška Voltemarová ze Znojemska. „Stromek máme od dětství stejný, hodně barevný. Zdobíme ho starými velkými baňkami, které jsou červené, modré i stříbrné. Trendy nás nezajímají. Nad tradičními ozdobami ze slámy i perníčky či jinými typy ozdob jsme ani nepřemýšleli,“ uvedla Voltemarová.

Na tradici nedá dopustit Hana Krupičková z Vyškova. „Stromek zdobíme jako každý rok. Máme schované baňky, navěsíme na něj řetězy a barevné třásně,“ podotkla Krupičková.

Brněnská historička Milena Flodrová o původu jednoho z vánočních zvyků říká:

Tradice zdobení pochází z Německa

Brno /ROZHOVOR/ - Vánoční stromek znamená pro mnoho lidí na jižní Moravě neodmyslitelnou součást těchto svátků klidu. Před dvěma stoletími přitom lidé v kraji ve většině případů ani nevěděli, že se někde stromky na Vánoce zdobí. „Chudí byly rádi, že měli alespoň sladkou kaši. Ti majetnější se scházeli u betlémů,“ tvrdí brněnská historička Marie Flodrová.

Kdy lidé na jižní Moravě začali s tradicí zdobení vánočních stromků?
První zmínka o vánočních stromcích pochází z Německa z druhé poloviny 16. století. K nám se tento zvyk rozšířil až v 19. století. Stromky byly nejprve oblíbené ve šlechtických rodinách, později i v měšťanských a teprve pak se dostaly i mezi obyčejné lidi. Jednalo se o jedle a smrky.

Bývaly zdobené?
Ze začátku moc ne. V některých rodinách se věšely za kmen nebo špici ze stropu. Dávaly se na ně jablka, ořechy, pečivo případně slaměné ozdoby. Dárky, sladkosti a další dekorace se začaly používat o desítky let později.

Co bylo tedy před rozšířením stromků symbolem Vánoc?
Od konce 18. století to byl betlém, u kterého se scházela celá rodina. Císař Svaté říše římské Josef II. totiž zakázal vystavovat betlémy v kostelech. Prý odváděly pozornost věřících od modlení. Bohatší lidé si je proto přenesli do svých domovů.

Současný trend? Ozdoby z kovu

Jižní Morava - Zelená, béžová, medová a červená. Tyto čtyři barvy jsou hitem letošních Vánoc v oblasti ozdob na stromky. „Motivy jsou inspirované lesem a přírodou. Vedle klasických baněk jsou to i baňky zdobené peřím. Ozdoby připomínají například sovy, ptáky nebo šišky,“ uvedla brněnská galeristka Zdeňka Poláková.

Trendy každý rok určuje Evropská asociace floristů a výrobců ozdob a představuje je vždy na zimním veletrhu Christmasworld v německém Frankfurtu nad Mohanem. Mezi čtyři základní trendy letošního roku patří styly nazvané Lovecká chata, Zamrzlá zahrada, Zlatý poklad a Moderní poklid.

Kupují podle vkusu

Podle floristů a designerů letos na stromky patří hlavně lesklé chladné bílé a kovové ozdoby připomínající zimní přírodu. „Nebo i bohaté zlaté zdobení s prvky orientu a barevné matné uklidňující ozdoby,“ vysvětlila mistryně floristka Renáta Steinová ze Suchohrdel na Znojemsku.

Podle ní se ale lidé na jižní Moravě trendy neřídí. „Vymýšlí si je výrobci dekorací, aby prodali nové zboží. Lidé si většinou kupují takové ozdoby, které se jim hodí do bytů. Populární je v posledních letech oranžová nebo hnědá. Podle odborníků přitom moderní není,“ tvrdí Steinová.

Na trendy nehledí například Nika Švapíková ze Šlapanic na Brněnsku. „Už několik let používáme skořicové baňky v odstínu oranžové a doplňky. Kvůli trendům ozdoby každý rok kupovat nebudeme.

Autor: Helena Čtvrtečková

23.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Při stavbě beranidla na brněnském Špilberku použili středověký jeřáb.
6

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Fotbalisté Zbrojovky podlehli na domácím trávníku Mladé Boleslavi 2:3.
12

Zbrojovku na domácím hřišti složil třígólový kat Mebrahtu z Mladé Boleslavi

Hrabalovu rozhlednu v Židenicích navrhnou studenti

Brno – Výhled na velkou část Brna nabízí židenický kopec nad ulicí Ve Vinohradech. Aby lidé dohlédli ještě dál, chce jim radnice v tamním parku Bohumila Hrabala postavit rozhlednu. Jak bude vypadat, ukáže studentský workshop ARTE!FAKT, chystaný na konec května.

AKTUALIZOVÁNO

Tragická nehoda u Černé Hory: zemřeli dva lidé, další muž je v kritickém stavu

Černá Hora – Dva mrtvé si vyžádala sobotní vážná dopravní nehoda na Blanensku. Na silnici I/43 u Černé Hory se kolem půl šesté večer srazilo osobní auto s dodávkou. „Šlo o čelní střet volkswagenu a octavie. Po srážce obě auta narazila do stromu," popsal policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Trafikanti mizí z ulic. Kvůli účtenkám i maržím

Jižní Morava – Když za Josefa druhého vznikaly první trafiky, měly zisk jistý a šlo o snadný způsob, jak si na sebe mohli vydělávat zranění váleční veteráni. Nyní však je jich stále méně a méně. Dlouhodobý ústup malých stánků s tabákem a novinami nyní ještě posílil tlak elektronické evidence tržeb.

V Kometě zůstává 90 procent týmu. Erat se rozmýšlí, z Plzně se vrací Svoboda

Brno – Tahle zlatá parta se povedla. Vedení hokejové Komety s celkem šesti posilami z ruské KHL a třemi z extraligy namíchalo povedený koktejl, který vedl k zisku dvanáctého titulu v historii klubu. Pro příští sezonu tak chce vedení Komety do mužstva co nejméně sahat.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies