VYBERTE SI REGION

Na stromky se věšely oplatky podobné hostiím

Jižní Morava - Jak nejlépe ozdobit vánoční stromek? Někteří lidé volí moderní baňky dle nejnovějších trendů, jiní naopak vytahují ozdoby po prababičce. Původně se přitom na vánoční stromky dávalo hlavně ovoce, které symbolizovalo plodnost.

23.12.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Informace o tom, jak dříve vypadaly vánoční skleněné baňky a ozdoby na stromek, lidé najdou v Moravském zemském muzeu v Brně. Až do 26. února bude totiž v Paláci šlechtičen výstava s názvem Skleněná krása aneb Historie nejen vánočních ozdob.

Informace o tom, jak dříve vypadaly vánoční skleněné baňky a ozdoby na stromek, lidé najdou v Moravském zemském muzeu v Brně. Až do 26. února bude totiž v Paláci šlechtičen výstava s názvem Skleněná krása aneb Historie nejen vánočních ozdob.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Nyní mají ozdoby jen dekorativní funkci. Občas však mohou připomínat i někoho blízkého. Třeba jako pro Danielu Opatřilovou z Blanska. „Nejraději mám skleněné baňky. Když je vidím v obchodě, neudržím se a musím si koupit další do sbírky. Na stromek pak dávám i ty starší po příbuzných. Připomínají mi lidi, které jsem měla nebo mám ráda,“ řekla Opatřilová.

Z Jizerských hor

Ozdoby po příbuzných využívají i další lidé. Zdobení stromků na jižní Moravě má totiž dlouholetou historii. „Na stromky se ze začátku dávaly nejrůznější přírodní ozdoby jako rozinky, ořechy nebo jablka. Oblíbené byly také oplatky podobné hostiím, které připomínaly vykoupení lidí prostřednictvím Ježíše Krista,“ vysvětlila brněnská etnoložka Eva Večerková.

Už ve čtyřicátých letech devatenáctého století se do České republiky včetně jižní Moravy začaly dovážet také skleněné ozdoby z Německa. Většinou měly tvar ořechů nebo ovoce. První české baňky se začaly vyrábět jen o několik let později. „Dělaly se v Jizerských horách. Jednalo se o ručně foukané koule, řetězy nebo perličky,“ uvedla kurátorka výstavy Skleněná krása v Moravském zemském muzeu v Brně Zdeňka Poláková.

Od té doby se používaly skleněné baňky, figurky, navlékané skleněné ozdoby z korálků nebo plastové baňky, které jsou oblíbené díky nižší ceně i nerozbitnosti.

Na přelomu dvacátého a devatenáctého století se na stromcích začaly objevovat i čokoládové figurky a skleněné špice. „Dříve se na vrcholy jehličnanů dávaly hvězdy nebo andělé. Historie tvaru špice se podle jednoho z výkladů odvíjí od podoby bodců na helmách německých vojáků z dob sjednocování Německa, kdy se velmi dbalo na národní cítění,“ tvrdí etnoložka Večerková.

Zájem o čiré světlo

Do stejného období lze zařadit i připínání svíček na stromky. Nejprve se používaly lojové svíce, které se na strom připichovaly pomocí plechových jehel. Elektrické osvětlení je záležitostí dvacátých let minulého století. Neodmyslitelnou součástí vánoční výzdoby se stalo až o čtyřicet let později. „Následně byla moderní hlavně barevná světla. Od toho se ale upouští. V současnosti je trendem čiré teplé světlo,“ sdělila Petra Coufalová-Chalupská z brněnského obchodu Květinové dekorace.

Symbolika Vánoc se však podle floristů a výrobců dekorací pomalu vytrácí. Lidé se řídí ve výběru barev a tvaru ozdob hlavně vlastním vkusem. „Vybírají si takové barvy a ozdoby, které se jim hodí do interiéru,“ tvrdí Coufalová-Chalupská.

To potvrzuje například Eliška Voltemarová ze Znojemska. „Stromek máme od dětství stejný, hodně barevný. Zdobíme ho starými velkými baňkami, které jsou červené, modré i stříbrné. Trendy nás nezajímají. Nad tradičními ozdobami ze slámy i perníčky či jinými typy ozdob jsme ani nepřemýšleli,“ uvedla Voltemarová.

Na tradici nedá dopustit Hana Krupičková z Vyškova. „Stromek zdobíme jako každý rok. Máme schované baňky, navěsíme na něj řetězy a barevné třásně,“ podotkla Krupičková.

Brněnská historička Milena Flodrová o původu jednoho z vánočních zvyků říká:

Tradice zdobení pochází z Německa

Brno /ROZHOVOR/ - Vánoční stromek znamená pro mnoho lidí na jižní Moravě neodmyslitelnou součást těchto svátků klidu. Před dvěma stoletími přitom lidé v kraji ve většině případů ani nevěděli, že se někde stromky na Vánoce zdobí. „Chudí byly rádi, že měli alespoň sladkou kaši. Ti majetnější se scházeli u betlémů,“ tvrdí brněnská historička Marie Flodrová.

Kdy lidé na jižní Moravě začali s tradicí zdobení vánočních stromků?
První zmínka o vánočních stromcích pochází z Německa z druhé poloviny 16. století. K nám se tento zvyk rozšířil až v 19. století. Stromky byly nejprve oblíbené ve šlechtických rodinách, později i v měšťanských a teprve pak se dostaly i mezi obyčejné lidi. Jednalo se o jedle a smrky.

Bývaly zdobené?
Ze začátku moc ne. V některých rodinách se věšely za kmen nebo špici ze stropu. Dávaly se na ně jablka, ořechy, pečivo případně slaměné ozdoby. Dárky, sladkosti a další dekorace se začaly používat o desítky let později.

Co bylo tedy před rozšířením stromků symbolem Vánoc?
Od konce 18. století to byl betlém, u kterého se scházela celá rodina. Císař Svaté říše římské Josef II. totiž zakázal vystavovat betlémy v kostelech. Prý odváděly pozornost věřících od modlení. Bohatší lidé si je proto přenesli do svých domovů.

Současný trend? Ozdoby z kovu

Jižní Morava - Zelená, béžová, medová a červená. Tyto čtyři barvy jsou hitem letošních Vánoc v oblasti ozdob na stromky. „Motivy jsou inspirované lesem a přírodou. Vedle klasických baněk jsou to i baňky zdobené peřím. Ozdoby připomínají například sovy, ptáky nebo šišky,“ uvedla brněnská galeristka Zdeňka Poláková.

Trendy každý rok určuje Evropská asociace floristů a výrobců ozdob a představuje je vždy na zimním veletrhu Christmasworld v německém Frankfurtu nad Mohanem. Mezi čtyři základní trendy letošního roku patří styly nazvané Lovecká chata, Zamrzlá zahrada, Zlatý poklad a Moderní poklid.

Kupují podle vkusu

Podle floristů a designerů letos na stromky patří hlavně lesklé chladné bílé a kovové ozdoby připomínající zimní přírodu. „Nebo i bohaté zlaté zdobení s prvky orientu a barevné matné uklidňující ozdoby,“ vysvětlila mistryně floristka Renáta Steinová ze Suchohrdel na Znojemsku.

Podle ní se ale lidé na jižní Moravě trendy neřídí. „Vymýšlí si je výrobci dekorací, aby prodali nové zboží. Lidé si většinou kupují takové ozdoby, které se jim hodí do bytů. Populární je v posledních letech oranžová nebo hnědá. Podle odborníků přitom moderní není,“ tvrdí Steinová.

Na trendy nehledí například Nika Švapíková ze Šlapanic na Brněnsku. „Už několik let používáme skořicové baňky v odstínu oranžové a doplňky. Kvůli trendům ozdoby každý rok kupovat nebudeme.

Autor: Helena Čtvrtečková

23.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Salon vín: titul šampiona získalo po roční pauze Zámecké vinařství Bzenec

Valtice, Bzenec – Prvenství v prestižní Národní soutěži vín České republiky slaví vinařství z Hodonínska. Šampionem expozice Salon vín pro příští rok se ve čtvrtek stal Ryzlink vlašský 2015 v pozdním sběru řady Collection 1508 Reservé ze Zámeckého vinařství Bzenec. Vítězné vinařství navázalo na úspěšnou sérii z předešlých let. „Jde o víno zlatavé barvy se zelenkavými odlesky, s vůní grepové pecky a mandlí ukazující na výbornou vyzrálost hroznů," přiblížil oceněné nejlepší víno ředitel bzeneckého vinařství Bořek Svoboda. 

Zraněná žena z nehody v Plotní bude v nemocnici měsíce. Opilých u nehod přibývá

Jižní Morava /VIDEO/ – Několik měsíců v nemocnici stráví mladá žena, která utrpěla zranění při středeční nehodě v Plotní ulici v Brně. Její cesta autem, ve kterém vezla i své dítě předškolního věku, skončila srážkou s autobusem a náklaďákem. „Příčinu nehody stále vyšetřujeme, padesátiletému řidiči autobusu při dechové zkoušce policisté naměřili přes dvě promile alkoholu," konstatoval policejní mluvčí Pavel Šváb.

O Seniorbus je enormní zájem. Na jízdu lidé čekají i šest týdnů

Brno /FOTOGALERIE/ – Seniorbus, který usnadňuje cestování brněnským seniorům či lidem s postižením, jezdí už půl roku. Měsíčně přepraví okolo devíti stovek lidí. „U pětaosmdesáti procent cestujících jde o seniory, zbylých patnáct tvoří lidé se zdravotním postižením," vyčíslila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies