Jeho pohotový zásah, za nějž mu poděkovali mimo jiné i starosta Slavkova u Brna nebo velitel vyškovských hasičů, se odehrál čtrnáctého února, v den svatého Valentýna.

Právě svátek všech zamilovaných oslavoval se svou přítelkyní v Brně i mladý hasič. Romantiku ale narušila nepředvídatelná situace. „Když jsme se vraceli z večeře, uviděli jsme poblíž hlavního nádraží nějakého muže v kolejišti. Spadl tam, myslel jsem, že se mu udělalo špatně,“ popisuje pohotový mladík.

Z nevolnosti se ale vyklubaly vážné srdeční problémy. „S pomocí dalších lidí jsem staršího muže vytáhl z kolejiště a zjistil jsem, že nedýchá. Hned jsem začal resuscitovat,“ přibližuje profesionální zásah v civilu Dvořáček.

Muže oživoval přibližně deset minut, na posledních šedesát vteřin jej vystřídala přihlížející žena. „Uslyšel jsem, jak lapá po dechu, takže jsme to zvládli,“ vzpomíná.

S mužem se od té doby nesetkal, nic o něm neví. „Já jsem na nic nečekal, prostě jsem pokračoval dál v cestě na nádraží,“ skromně říká nesmělý mladík.

Jeho čin ale kolegové a nadřízení zas tak skromně nevidí. Svědčí o tom i ocenění za záchranu člověka v osobním volnu. Kromě věcného daru Dvořáček dostal také peněžní prémii.

On sám se ještě v ohrožení života neocitnul. „Ve službě jsem zatím jenom tři roky, nic takového nenastalo,“ svěřuje se hasič, který ve Slavkově bydlí teprve půl roku. Nejvíce volného času tráví stále v Brně se svou přítelkyní.

Záchrana lidského života mu i po letech stále přijde zvláštní. „Občas je to i nepříjemný pocit, nejistota, ale vždycky to probíhá naprosto automaticky. V té chvíli čas ani nic ostatního nevnímám,“ přiznává hasič.

ADÉLA JELÍNKOVÁ