VYBERTE SI REGION

Nacisté nechali Romy pomalu umírat na nemoci, říká Nečas

Brno /ROZHOVOR/ – Mezi miliony lidí, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračních táborech, byly také tisíce Romů. „Nacisté je označili za neárijce, tedy rasově nečisté. Ale to neměli pravdu. Romové byli z tohoto hlediska mnohem čistější než germánská," říká emeritní profesor historie na Masarykově univerzitě v Brně Ctibor Nečas, který se na romský holocaust zaměřuje.

27.1.2015 6
SDÍLEJ:

Ctibor Nečas.Foto: Archiv

Byl romský holocaust něčím odlišný od toho židovského?

Jediná zvláštnost byla, že Židy mělo na starosti gestapo, Romy kriminální policie. První nacisté považovali za neárijce, které je třeba likvidovat. Druhé také, ale nezdůrazňovali tak rasový motiv.

A kvůli čemu se jich tedy chtěli zbavit?

Tvrdili, že jsou to kriminální živly. Romové tehdy patřili na společenském žebříčku na dno. Většinou se živili jako nádeníci nebo dělali různé pomocné práce, což jim nestačilo. Proto si občas vypomáhali drobnými krádežemi. Rasový motiv hrál při jejich likvidaci ale také roli.

Zacházeli s nimi nacisté v Osvětimi jinak než se Židy?

Když přijeli Židé do tábora, někteří z nich šli rovnou do plynových komor. S Romy to tak zpočátku nefungovalo. Prostě je jen poslali do takzvaného cikánského rodinného tábora a ponechali svému osudu. Nechali je v podstatě pomalu umírat. Jen z jednoho transportu šli Romové přímo do plynu kvůli podezření, že jsou nakažení tyfem.

Ponechat svému osudu znamená vyhladovět?

To byl jeden ze způsobů. Vězni sice dostávali příděly jídla, ale ty byly nízké. Neměli ani dost vody. Pít vodu, kterou našli v táboře, bylo zakázané kvůli různým nemocem. To Romům ovšem nebránilo, aby to nedělali. Logicky se pak skutečně nakazili. Mnozí z nich zemřeli třeba na břišní nebo skvrnitý tyfus.

Kolik Romů Osvětimí prošlo?

Transportováno jich bylo asi dvacet tisíc z celé Evropy. U nás jich před válkou žilo asi osm a půl tisíce. Z tábora se vrátilo asi osm stovek. Většinou to byli mladí lidé mezi osmnácti a pětadvaceti, kteří byli schopní pracovat. Když totiž v roce 1944 začali mít Němci velké ztráty, posílali Romy stejně jako židy do pracovních táborů. Asi tři a půl tisíce Romů, které neposlali pracovat, skončilo v plynu.

Pokoušeli se někteří z nich z tábora utéct?

Samozřejmě, ale většinou to byl předem prohraný boj. Museli se dostat přes několik ostnatých drátů a elektrických plotů. Pokud se to ale někomu podařilo, blízko tábora ho stejně chytili. Neúspěšný pokus o útěk znamenal jistou smrt v plynové komoře. Vím jen o jednom Romovi, kterému se podařilo úplně uniknout. Shodou okolností pocházel právě z Brna.

Jak to dokázal?

V Osvětimi musel nejdřív projít dezinfekcí. Využil příležitosti a jen v trenýrkách z dezinfekční stanice utekl. Až do konce války se potom schovával v lesích v okolí Žebětína. Tamní hajný o něm věděl, ale neprozradil ho.

TÉMA O HOLOKAUSTU SI PŘEČTETE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST.

Autor: Hana Florianová

27.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies