VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nacisté nechali Romy pomalu umírat na nemoci, říká Nečas

Brno /ROZHOVOR/ – Mezi miliony lidí, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračních táborech, byly také tisíce Romů. „Nacisté je označili za neárijce, tedy rasově nečisté. Ale to neměli pravdu. Romové byli z tohoto hlediska mnohem čistější než germánská," říká emeritní profesor historie na Masarykově univerzitě v Brně Ctibor Nečas, který se na romský holocaust zaměřuje.

27.1.2015
SDÍLEJ:

Ctibor Nečas.Foto: Archiv

Byl romský holocaust něčím odlišný od toho židovského?

Jediná zvláštnost byla, že Židy mělo na starosti gestapo, Romy kriminální policie. První nacisté považovali za neárijce, které je třeba likvidovat. Druhé také, ale nezdůrazňovali tak rasový motiv.

A kvůli čemu se jich tedy chtěli zbavit?

Tvrdili, že jsou to kriminální živly. Romové tehdy patřili na společenském žebříčku na dno. Většinou se živili jako nádeníci nebo dělali různé pomocné práce, což jim nestačilo. Proto si občas vypomáhali drobnými krádežemi. Rasový motiv hrál při jejich likvidaci ale také roli.

Zacházeli s nimi nacisté v Osvětimi jinak než se Židy?

Když přijeli Židé do tábora, někteří z nich šli rovnou do plynových komor. S Romy to tak zpočátku nefungovalo. Prostě je jen poslali do takzvaného cikánského rodinného tábora a ponechali svému osudu. Nechali je v podstatě pomalu umírat. Jen z jednoho transportu šli Romové přímo do plynu kvůli podezření, že jsou nakažení tyfem.

Ponechat svému osudu znamená vyhladovět?

To byl jeden ze způsobů. Vězni sice dostávali příděly jídla, ale ty byly nízké. Neměli ani dost vody. Pít vodu, kterou našli v táboře, bylo zakázané kvůli různým nemocem. To Romům ovšem nebránilo, aby to nedělali. Logicky se pak skutečně nakazili. Mnozí z nich zemřeli třeba na břišní nebo skvrnitý tyfus.

Kolik Romů Osvětimí prošlo?

Transportováno jich bylo asi dvacet tisíc z celé Evropy. U nás jich před válkou žilo asi osm a půl tisíce. Z tábora se vrátilo asi osm stovek. Většinou to byli mladí lidé mezi osmnácti a pětadvaceti, kteří byli schopní pracovat. Když totiž v roce 1944 začali mít Němci velké ztráty, posílali Romy stejně jako židy do pracovních táborů. Asi tři a půl tisíce Romů, které neposlali pracovat, skončilo v plynu.

Pokoušeli se někteří z nich z tábora utéct?

Samozřejmě, ale většinou to byl předem prohraný boj. Museli se dostat přes několik ostnatých drátů a elektrických plotů. Pokud se to ale někomu podařilo, blízko tábora ho stejně chytili. Neúspěšný pokus o útěk znamenal jistou smrt v plynové komoře. Vím jen o jednom Romovi, kterému se podařilo úplně uniknout. Shodou okolností pocházel právě z Brna.

Jak to dokázal?

V Osvětimi musel nejdřív projít dezinfekcí. Využil příležitosti a jen v trenýrkách z dezinfekční stanice utekl. Až do konce války se potom schovával v lesích v okolí Žebětína. Tamní hajný o něm věděl, ale neprozradil ho.

TÉMA O HOLOKAUSTU SI PŘEČTETE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST.

Autor: Hana Florianová

27.1.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hráz Brněnské přehrady drží vodu, kterou využívají lidé ke koupání a energetici k výrobě elektřiny.
AKTUALIZOVÁNO
65

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Miloš Kratochvíl.

Zbrojovka zvládla generálku, střelecky jí vyšel úvod duelu s Kayserisporem

AKTUALIZOVÁNO

Dálnice D1 na Vyškov je průjezdná. Hromadnou nehodu už odklidili

Podolí – Úsek dálnice, který v pátek odpoledne zablokovala hromadná nehoda čtyř osobních aut se dvěma nákladními auty a jednou dodávkou, je opět průjezdný. Nehoda se stala kolem třetí hodiny odpoledne na 205. kilometru dálnice D1 u Podolí na Brněnsku ve směru na Vyškov.

Brno chystá výstavu k výročí 100 let od vzniku první republiky

Brno – Století od vzniku samostatného československého státu a devadesát let od první výstavy na brněnském výstavišti. Dvě velká výročí, která se příští rok v květnu dočkají oslav. Představitelé Brna v pátek  schválili první přibližný návrh, jak by expozice mohla vypadat.

AUTOMIX.CZ

Toužíte po klasické škodovce? Na prodej jich je řada. Tyhle jsou nejzajímavější

Aut mladoboleslavské značky se na české inzerci povalují přímo hordy, v drtivé většině případů jde ale o běžné modely moderní éry. Co když ale sháníte škodováckou klasiku? I v tomhle případě je bohatý výběr.

Víc než na vojenské misi se bojím na D1, říká armádní lékař

Brno – Vidět mladé americké kluky, jak přichází třeba i o obě nohy, je těžké, říká armádní lékař Radek Uher. Pětatřicetiletý rodák z Břeclavi se v červnu po více než šesti měsících vrátil se svým týmem z polní nemocnice v Iráku. „Člověk musí být srdcař, aby tam jezdil,“ říká lékař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení