VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nacisté nechali Romy pomalu umírat na nemoci, říká Nečas

Brno /ROZHOVOR/ – Mezi miliony lidí, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračních táborech, byly také tisíce Romů. „Nacisté je označili za neárijce, tedy rasově nečisté. Ale to neměli pravdu. Romové byli z tohoto hlediska mnohem čistější než germánská," říká emeritní profesor historie na Masarykově univerzitě v Brně Ctibor Nečas, který se na romský holocaust zaměřuje.

27.1.2015
SDÍLEJ:

Ctibor Nečas.Foto: Archiv

Byl romský holocaust něčím odlišný od toho židovského?

Jediná zvláštnost byla, že Židy mělo na starosti gestapo, Romy kriminální policie. První nacisté považovali za neárijce, které je třeba likvidovat. Druhé také, ale nezdůrazňovali tak rasový motiv.

A kvůli čemu se jich tedy chtěli zbavit?

Tvrdili, že jsou to kriminální živly. Romové tehdy patřili na společenském žebříčku na dno. Většinou se živili jako nádeníci nebo dělali různé pomocné práce, což jim nestačilo. Proto si občas vypomáhali drobnými krádežemi. Rasový motiv hrál při jejich likvidaci ale také roli.

Zacházeli s nimi nacisté v Osvětimi jinak než se Židy?

Když přijeli Židé do tábora, někteří z nich šli rovnou do plynových komor. S Romy to tak zpočátku nefungovalo. Prostě je jen poslali do takzvaného cikánského rodinného tábora a ponechali svému osudu. Nechali je v podstatě pomalu umírat. Jen z jednoho transportu šli Romové přímo do plynu kvůli podezření, že jsou nakažení tyfem.

Ponechat svému osudu znamená vyhladovět?

To byl jeden ze způsobů. Vězni sice dostávali příděly jídla, ale ty byly nízké. Neměli ani dost vody. Pít vodu, kterou našli v táboře, bylo zakázané kvůli různým nemocem. To Romům ovšem nebránilo, aby to nedělali. Logicky se pak skutečně nakazili. Mnozí z nich zemřeli třeba na břišní nebo skvrnitý tyfus.

Kolik Romů Osvětimí prošlo?

Transportováno jich bylo asi dvacet tisíc z celé Evropy. U nás jich před válkou žilo asi osm a půl tisíce. Z tábora se vrátilo asi osm stovek. Většinou to byli mladí lidé mezi osmnácti a pětadvaceti, kteří byli schopní pracovat. Když totiž v roce 1944 začali mít Němci velké ztráty, posílali Romy stejně jako židy do pracovních táborů. Asi tři a půl tisíce Romů, které neposlali pracovat, skončilo v plynu.

Pokoušeli se někteří z nich z tábora utéct?

Samozřejmě, ale většinou to byl předem prohraný boj. Museli se dostat přes několik ostnatých drátů a elektrických plotů. Pokud se to ale někomu podařilo, blízko tábora ho stejně chytili. Neúspěšný pokus o útěk znamenal jistou smrt v plynové komoře. Vím jen o jednom Romovi, kterému se podařilo úplně uniknout. Shodou okolností pocházel právě z Brna.

Jak to dokázal?

V Osvětimi musel nejdřív projít dezinfekcí. Využil příležitosti a jen v trenýrkách z dezinfekční stanice utekl. Až do konce války se potom schovával v lesích v okolí Žebětína. Tamní hajný o něm věděl, ale neprozradil ho.

TÉMA O HOLOKAUSTU SI PŘEČTETE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST.

Autor: Hana Florianová

27.1.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Herečka Květa Fialová.
AKTUALIZUJEME
15

Do filmového nebe odešla Květa Fialová, Tornádo Lou z Limonádového Joe

Otevírací party Skautského institutu v Brně.
4

Skauti otevřeli institut na Moravském náměstí. Chystají diskuze i promítání

Představíme prvňáky z Tyršovy ZŠ, v Tuháčkově ulici, Bednářově či ZŠ v Troubsku

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

V Komíně stojí školka z modulů. Postavili ji za pět týdnů

Brno /FOTOGALERIE/ – Pětadvacet míst pro předškolní děti přibylo od včerejška na základní a mateřské škole Pastviny v brněnském Komíně. Nedávno tam totiž jako zázrakem vznikla nová školka. Postavili ji za pět týdnů.

Výstava Ovzduší nemá hranice varuje Brňany před škodlivými látkami

Brno – V brněnské Galerii Vaňkovka se teď lidé mohou dozvědět, které škodlivé látky obsahuje vzduch ve městě a jak se před nimi chránit. V pondělí tam na toto téma začala výstava Ovzduší nemá hranice.  

Starostům městských částí vadí Hollan i doprava ve městě

Brno /ANKETA/ - Problémy v dopravě představitelé města řeší pomalu a s náměstkem pro dopravu Matějem Hollanem se velmi špatně jedná. Tak zní hlavní výtky starostů brněnských městských částí vůči magistrátu. Zjistil to Brněnský deník Rovnost, který je všechny oslovil. Kromě dopravy jim vadí také tahanice o územní plán.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení