VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nacisté nechali Romy pomalu umírat na nemoci, říká Nečas

Brno /ROZHOVOR/ – Mezi miliony lidí, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračních táborech, byly také tisíce Romů. „Nacisté je označili za neárijce, tedy rasově nečisté. Ale to neměli pravdu. Romové byli z tohoto hlediska mnohem čistější než germánská," říká emeritní profesor historie na Masarykově univerzitě v Brně Ctibor Nečas, který se na romský holocaust zaměřuje.

27.1.2015
SDÍLEJ:

Ctibor Nečas.Foto: Archiv

Byl romský holocaust něčím odlišný od toho židovského?

Jediná zvláštnost byla, že Židy mělo na starosti gestapo, Romy kriminální policie. První nacisté považovali za neárijce, které je třeba likvidovat. Druhé také, ale nezdůrazňovali tak rasový motiv.

A kvůli čemu se jich tedy chtěli zbavit?

Tvrdili, že jsou to kriminální živly. Romové tehdy patřili na společenském žebříčku na dno. Většinou se živili jako nádeníci nebo dělali různé pomocné práce, což jim nestačilo. Proto si občas vypomáhali drobnými krádežemi. Rasový motiv hrál při jejich likvidaci ale také roli.

Zacházeli s nimi nacisté v Osvětimi jinak než se Židy?

Když přijeli Židé do tábora, někteří z nich šli rovnou do plynových komor. S Romy to tak zpočátku nefungovalo. Prostě je jen poslali do takzvaného cikánského rodinného tábora a ponechali svému osudu. Nechali je v podstatě pomalu umírat. Jen z jednoho transportu šli Romové přímo do plynu kvůli podezření, že jsou nakažení tyfem.

Ponechat svému osudu znamená vyhladovět?

To byl jeden ze způsobů. Vězni sice dostávali příděly jídla, ale ty byly nízké. Neměli ani dost vody. Pít vodu, kterou našli v táboře, bylo zakázané kvůli různým nemocem. To Romům ovšem nebránilo, aby to nedělali. Logicky se pak skutečně nakazili. Mnozí z nich zemřeli třeba na břišní nebo skvrnitý tyfus.

Kolik Romů Osvětimí prošlo?

Transportováno jich bylo asi dvacet tisíc z celé Evropy. U nás jich před válkou žilo asi osm a půl tisíce. Z tábora se vrátilo asi osm stovek. Většinou to byli mladí lidé mezi osmnácti a pětadvaceti, kteří byli schopní pracovat. Když totiž v roce 1944 začali mít Němci velké ztráty, posílali Romy stejně jako židy do pracovních táborů. Asi tři a půl tisíce Romů, které neposlali pracovat, skončilo v plynu.

Pokoušeli se někteří z nich z tábora utéct?

Samozřejmě, ale většinou to byl předem prohraný boj. Museli se dostat přes několik ostnatých drátů a elektrických plotů. Pokud se to ale někomu podařilo, blízko tábora ho stejně chytili. Neúspěšný pokus o útěk znamenal jistou smrt v plynové komoře. Vím jen o jednom Romovi, kterému se podařilo úplně uniknout. Shodou okolností pocházel právě z Brna.

Jak to dokázal?

V Osvětimi musel nejdřív projít dezinfekcí. Využil příležitosti a jen v trenýrkách z dezinfekční stanice utekl. Až do konce války se potom schovával v lesích v okolí Žebětína. Tamní hajný o něm věděl, ale neprozradil ho.

TÉMA O HOLOKAUSTU SI PŘEČTETE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ BRNĚNSKÉHO DENÍKU ROVNOST.

Autor: Hana Florianová

27.1.2015
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jakub Krejčík (vpravo).
10

Krejčík: V Kometě jsem domluvený, ale koukám i na jiné varianty

Prezident Miloš Zeman v Hodoníně. V areálu Jihomoravské armaturky debatoval i se zaměstnanci firmy.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO
6

Prezident Zeman dostal v Hodoníně lavičku. Doufám, že mě přežije, řekl

AKTUALIZOVÁNO

Poslední den kouření v hospodách: Protesty? Třeba vysypání nedopalků na ulici

Brno /ANKETA, INFOGRAFIKA/ - Poslední možnost zakouřit si v restauraci nebo baru mají v úterý lidé po celé republice. Pak už jim to nedovolí takzvaný protikuřácký zákon, který začne platit od středy 31. května.

AUTOMIX.CZ

Garáž 10 motoristů: Tahle parta stavěla fascinující auta, socialismu navzdory

Sedmdesátá léta minulého století československým automobilovým nadšencům příliš nepřála. Nabídka aut byla samozřejmě úzká a když už jste si vybrali, ani samotné pořízení nemuselo být snadné. Našli se ale tací, kteří se s takovou situací odmítli smířit a i v náročných podmínkách si plnili svoje automobilové sny. Takoví byli i nadšenci, kteří stáli za projektem s podivuhodným názvem GIOM.

ZUŠ Open: s nadanými dětmi v Brně vystoupí pěvkyně Kožená

Brno – Budoucí hvězdy zpěvu či hry na varhany i jiné nástroje, tance, či jiných uměleckých oborů se v úterý ukáží lidem na patnácti místech v Brně. Akce je součástí celorepublikové ZUŠ Open. Ve 280 městech se divákům představí 355 základních uměleckých škol. „S dětmi vystoupí také světoznámá operní pěvkyně Magdalena Kožená," upozornila za organizátory Jitka Volková.

Sezona Zbrojovky? Přerod pod novým koučem bolel, navíc končí opory

Brno – Jeden primát fotbalisté Zbrojovky v právě skončeném ročníku nejvyšší české soutěže uhájili, ale radost z něj určitě nemají. Brněnský celek sesbíral společně se Slováckem nejvíc remíz a právě čtrnáct nerozhodných výsledků v největší míře zapříčinilo, že Jihomoravané uzavřeli sezonu na jedenácté pozici. „Nevím, zda se dá hledat něco pozitivního," ohlíží se za brněnským ročníkem bývalý československý reprezentant Karel Kroupa starší. Deník Rovnost vybral pět bodů, jež ovlivnily sezonu.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies