Ve vlaku jeli hlavně Romové z Brna a Brněnska. Shromažďovali je u bývalých stájí jízdního oddílu protektorátní policie v brněnské Mastné ulici. „Pak je přesunuli do blízkých jatek, protože do jejich areálu vedly vlakové koleje," řekl historik Michal Schuster, který se problematikou zabývá. Němci do třiadvaceti dobytčích vagonů zamkli přes tisíc mužů a žen. Z toho bylo 431 dětí mladších čtrnácti let. O několik měsíců později byli sváženi i Romové z jihovýchodní Moravy.

Nacisté je v Osvětimi umísťovali do rodinného romského tábora. Ostatní odvlečení byli rozděleni na muže a ženy, Romové zůstávali pohromadě. Nebyla to ale výhoda. Většina z nich šla do plynových komor. „Jen ti mladí a zdraví byli převeleni do sousedního tábora, kde měli šanci, že se dostanou na práci do továren," uvedl historik.

Nacisté Romy omezovali už na začátku války. Například nařídili, že se všichni musí usadit. „Bylo snazší je kontrolovat. Kdyby kočovali, tak by jich tolik do lágrů nemohli odvézt," vysvětluje Schuster. V Brně Romové sídlili hlavně v Černovicích v lokalitě U kostivárny. Dál skupiny žily v Králově Poli, Komárově a Žebětíně. Od roku 1928 měli takzvaní potulní Cikáni zakázaný vstup na území Velkého Brna. Úředníci se je snažili udržet na jednom místě a stěhovali je do Černovic. „O dva roky později tam žilo už 103 osob," vypočítal historik.

Lidé si ve čtvrtek připomenou osud romských obětí nacismu na pietním aktu v budově ombudsmana. Zavzpomínat přijde i romská pamětnice Emilie Machálková. I jejím příbuzným ze Svatobořic na Hodonínsku přišlo v roce 1943 povolání do transportu. „Moje třiatřicetiletá teta ze dne na den zešedivěla a pak už se jen hystericky smála. Druhý den je odeslali do Brna, kde je inspektor Herzing poslal do Osvětimi. Nikdo z nich se nevrátil," řekla před rokem Machálková. I jí přišel povolávací příkaz. Ale starosta Nesovic na Vyškovsku, kde tehdy žila, uplatil Němce a tak mohla zůstat.

V den výročí začíná v brněnském Muzeu romské kultury nová Výstava proti rasismu. „První část připomíná osud židovské menšiny za druhé světové války a za komunismu a klade ji vedle historie Romů. Druhá část analyzuje mediální obraz Romů," přiblížila mluvčí muzea Martina Zuzaňáková. Podle ní se povědomí o romském holocaustu zlepšuje. „Hlavně díky památníkům v Letech na Písecku a v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku. Je to však pomalý proces," myslí si Zuzaňáková.

Do Osvětimi odjelo 4870 českých a moravských Romů. „Celkem se jim vrátilo 583. Kolik z nich bylo z prvního brněnského transportu, nevíme," dodal Schuster. V koncentračních táborech bylo vyhlazeno téměř devadesát procent romské populace z protektorátu.

Osudy Židů a Romů za druhé světové války připomene v Brně nový památník. Bude mít podobu velké černé krychle, která bude stát na náměstí 28. října. Magistrát předpokládá, že pietní místo bude hotové do roka.