Téměř osmatřicet tisíc párů brněnských uší musí odolávat nadměrnému hluku. Ukazuje to speciální mapa, kterou zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Do poloviny července by proto měl Jihomoravský kraj vypracovat plán, jak hluk omezit.
Hlavním zdrojem hluku je podle map doprava. Ta v Brně nejvíce sužuje především obyvatele Bosonoh a Bohunic, kteří žijí v blízkosti dálnice. „Auta jsou slyšet i v noci. Těžko se proti tomu můžeme bránit. Snažíme se doma moc neotevírat okna,“ řekl například Petr Klusáček z Bohunic.
To potvrzuje i místostarosta Bohunic Antonín Crha. „Hluk je tady opravdu velký. Chceme žádat o další protihlukové stěny, které mohou problémy částečně vyřešit. Například v sousedním Starém Lískovci to lidem pomohlo,“ tvrdí Crha.
Podle vedení města by se Bohunice měly nových protihlukových stěn brzy dočkat. „Jednáme s ministerstvem dopravy, které ochranu před hlukem zřejmě zaplatí ze svého fondu. Do dvou let bychom chtěli v Bohunicích i Bosonohách nové protihlukové stěny,“ objasnil plány primátor Brna Roman Onderka.
Starosta Bosonoh Miroslav Sojka je ale skeptický. „Snažil jsem se jednat přímo s ministrem dopravy, ale marně. Nevěřím tomu, že nám někdo chce pomoct,“ uvedl Sojka. Podle něj je hluk v Bosonohách nadměrný. „Lidé si stěžují. Nejhorší je to v Pražské ulici. Domnívám se, že nám může pomoct jedině obchvat, který by vedl mimo obytnou část,“ doplnil Sojka.
Svůj vlastní průzkum hluku si na konci minulého roku nechal vypracovat také Magistrát města Brna. Jeho výsledky jsou podobné těm, které vypracovalo ministerstvo. „Ze zprávy vyplývá, že je zatíženo nadměrným hlukem asi deset procent Brňanů,“ uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára.
Brno má do konce roku 2008 kvůli hluku překračujícímu normy od krajské hygienické stanice zatím udělenu výjimku. Do té doby se musí spolu s krajem rozhodnout, jak s ním bude bojovat.
Nadměrný hluk z dopravy trápí i lidi v okolí Brna. V Ostrovačicích na Brněnsku je jím postižena více než polovina obyvatel. „Kromě dálnice je velmi hlučná i místní silnice, kde jezdí hodně aut, pokud je dálnice zablokovaná nebo uzavřená,“ uvedl starosta Ostrovačic Tomáš Hájek.
Stěna pomohla. Lidé mohou spát
Malý městys Ostrovačice, který leží pár kilometrů od Brna, má necelých sedm set obyvatel. Na hlukové mapě ministerstva zdravotnictví ho ale nikdo nepřehlédne. Z lidí žijících v Ostrovačicích nadměrným hlukem z přilehlé dálnice totiž trpí každý druhý.
„Bydlím tady od narození, takže jsem trošku zvyklá. I tak jsme nemohli v noci spát, jaký tady byl hluk. Nemohli jsme mít mnohdy ani otevřená okna,“ vypráví rodačka z Ostrovačic Jana Albrechtová. Ostrovačicím částečně pomohla protihluková stěna, která olemovala dálnici a částečně ulevila lidem od trápení. Ředitelství silnic a dálnic Jihomoravského kraje ji zde postavilo v letech 2003 a 2004.
Od té doby se situace zlepšila. „Stěna určitě pomohla,“ dodává Albrechtová. S ní souhlasí i maminka dvou dětí Lenka Odvářková. „Děti se naštěstí narodily až v době, kdy stěna stála, a tak mohou klidně spát,“ pochvaluje si Odvářková.
Lidé, kteří bydlí v Ostrovačicích krátce, zažili po nastěhování šok. „Bydlíme tady jen několik let, ze začátku to ale bylo šílené. V zimě ten hluk člověku ani tak nepřijde. Ale v létě jsme nemohli mít otevřená okna. Stěna pomohla tak o třetinu, a taky jsme si časem zvykli,“ říká Tomáš Kolegar, který bydlí v ulici U Dálnice.
Subjektivní vnímání hluku však ovlivňují také povětrnostní podmínky. „Pokud fouká vítr směrem od Brna, přináší nám navíc hluk z Automotodromu v Brně. Někdy ho slyšíme víc, jindy méně. Záleží také na tom, jaké stroje na něm závodí,“ popisuje další zdroj hluku starosta Tomáš Hájek.
Stěna sice pomohla, ale kazí ráz krajiny. Lidé si tak připadají trošku jako ve vězení. „Bydlím hned u protihlukové stěny a není to moc hezký pohled. Navrhovala bych vysadit u stěny nějaké stromy,“ myslí si Albrechtová. „Já bych stěny nějak pomaloval, hned by to bylo veselejší,“ navrhuje Tomáš Blecha.
Barbora Kurcová a Nela Maťašeje