Tanec doprovázely tradiční brazilské písně. Zpěv doplnil brazilský nástroj berimbao, také tamburíny a bonga. Jednou z části vystoupení byl také domorodý tanec Makulele. „Každý v něm reprezentuje svou vesnici a brání ji. Původně to byl tanec s mačetami, my vám ale dnes předvedeme její bezpečnější verzi s tyčemi,“ komentoval vystoupení průvodce večera Tomáš Marek.

Po klidnějším úvodu, kdy čeští členové skupiny capoeiry i jejich zahraniční hosté předvedli zpomaleně hlavní pohyby a pozice bojového umění, začala ta pravá šou. Rychlé výkopy a uhýbání však byly stále plynulé a ladné. Roztleskané diváky nejvíce rozohnily akrobatické kousky jako salta přemety.

Návštěvníci tak byli z vystoupení nadšení. „Přišla jsem se podívat jen na kamarádku, ale vystoupení bylo úžasné. Určitě se půjdu podívat zase,“ pochvalovala si například Veronika Chramostová.

Brněnská skupina Grupo Candeias vznikla na podzim roku 2007. Nyní má už přes třicet členů. „Předtím už jsem to cvičil dlouho. Viděl jsem capoeiru v jednom brazilském filmu a strašně se mi líbila. Jenže tady nebyly žádné materiály, takže jsem to zkoušel podle internetu. Když přijel náš profesor Sazuki, musel jsem se všechno přeučovat,“ řekl Marek. Podle něj existují v Brně další dvě centra, kde capoeiru učí. „Máme velkou výhodu, že sem konečně přišli brazilští učitelé. Roste tak nejen kvalita tohoto bojového umění, ale i jeho obliba,“ podotknul Marek.

V poslední části vystoupení se publiku představili všichni, kdo capoeiru cvičí. Začátečníci se tak mohli utkat i s těmi největšími mistry. „Chodím cvičit zatím jenom měsíc a moc se mi to líbí. Dává mi to víc než jiná bojová umění. Nabíjí mě to pozitivní energií,“ upozornila například studentka Helena Konečná.

S vystoupením byl spokojený i profesor z Grupo Candeias Contramestre Sazuki. „Není to totiž lehké. Každý den musí každý člověk myslet na to, co tady spolu vytváříme,“ poděkoval na závěr.

Brazilský mistr capoeiry Contramestre Sazuki, který trénuje i brněnský klub, říká:

Capoeiru má člověk v srdci

Jak byste popsal capoeiru?

Capoeira je brazilské bojové umění, je to kombinace boje, tance, hudby a akrobacie. Má ale něco navíc. Capoeira je také cítění, to, co má člověk v srdci.

Jak vznikla Capoeira?

Brazílie měla období, kdy tam existovalo otroctví. Otroci byli dováženi z Afriky. Přivezli do Brazílie hodně vlivů, jak na kulturu, náboženství, i zvyky. Capoeira se tak narodila v Brazílii kombinací brazilských bojových pohybů a afrických tradičních tanců. Vznikla však k boji.

Proč jste přišel učit Capoieru do České republiky?

Měl jsem sen, že ji budu učit mimo Brazílii, pro lidi, kteří ji skoro vůbec neznají. Ale neměl jsem na to peníze. Pak jsem dostal šanci odjet do Irska. Seznámil jsem se s jednou Češkou, která studovala capoeiru ve Francii. Když odjela zpátky do Čech, moc mi pomohla a všechno pro mě připravila. Pak už jsem už jen přijel a otevřeli jsem skupinu Candeias.

Jsou Češi dobří v capoeiře?

Je to všude stejné. Někdo je moc dobrý, někdo je dobrý a někdo chce být až moc dobrý. Ale u lidí v Česku oceňuju, že rádi cvičí, trénují. Nejde o to, co za sport. Ale pořád chtějí cvičit. A proto jsou tady už po pár letech dobří, protože hodně trénují. Cestuji do hodně zemí a vidím rozdíly. Když uděláme celodenní trénink v Česku, všichni budou trénovat celý den. Když to uděláme ve Španělsku, po hodině a půl se už nikomu nechce.

To, co jsme dneska viděli je nacvičené nebo jsou to improvizace?

Je to improvizace, ale člověk využívá toho, co dřív natrénoval. Vím, co budu dělat, ale kdy a jak, to se ukáže až v ten moment.

Je to souboj na vítěze?

Vystoupení jsou jen exhibice. Ale tréninky nebo hry bývají tvrdší. Pak se počítá jako vítěz ten, který druhého složí na zem.

Používají capoeiru v Brazílii běžní lidé stále jako formu boje nebo tance?

Říkáme tomu divoká capoeira, ale dneska už se moc nevyskytuje. Sto let zpátky byla zakázaná. Teď se s tím spíš setkávají děti na školách, které to mají jako tělocvik. Před padesáti a třiceti lety existovala také capoeira na ulici, kdy lidé trénovali venku, bez učitele, bez systému. Teď je však capoeira hlavně elitní. Je to národní brazilský sport.Hned po fotbale.

Může se capoeira prosadit jako sport v Evropě?

Určitě. V Evropě a v Asii je už rozšířená do osmdesáti zemí. V Polsku je například velice důležitá. Pro lidi je to druhý nejoblíbenější sport. V česku je to horší. Myslím si, že to sice bude pro Evropu dlouho podřadný sport, ale v některých zemích jsou v první pětce nejoblíbenějších sportů.Velká města mají strašně moc učitelů.

Kdo může toto bojové umění cvičit?

Úplně všichni. Existují speciální tréninky pro malé děti i staré lidi. Určitě nebudou dělat salta, ale pohybovat se na hudbu ve smyslu capoeiru mohou. Existuje také capoeira pro handicapované lidi. Tady to ještě neděláme, protože lidi nás málo znají, nebo nevěří, že je to možné.