VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nálepka upozorní na české potraviny

Modřice /REPORTÁŽ, FOTOGALERIE/ – Jezte česká kuřata. Tak se dá shrnout poselství výrobců kuřat, potravinářské komory, a ministra zemědělství Ivana Fuksy, kteří se v pátek sešli v závodě na zpracování kuřat v Modřicích na Brněnsku. Podpořili výzvu, aby se lidé více zajímali nejen o česká kuřata, ale o všechny domácí potravinářské výrobky.

28.1.2011 5
SDÍLEJ:

Jezte česká kuřata. Tak se dá shrnout poselství výrobců kuřat, potravinářské komory, a ministra zemědělství Ivana Fuksy, kteří se v pátek sešli v závodě na zpracování kuřat v Modřicích na Brněnsku. Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Potravinářská komora na podporu tuzemských výrobků vydala i nové nálepky s českou vlajkou a nápisem:„Český výrobek. Garantováno potravinářskou komorou“, které spotřebiteli pomohou s výběrem.

Jedna z nich bude i na kuřatech, která zpracovává modřický závod. Denně naporcuje či zabalí přes sto tisíc kuřat. Včera si jej prohlédl i redaktor Deníku s dalšími lidmi. V tamní výrobě panují přísná hygienická pravidla. A tak se ještě před začátkem exkurze musí asi třicítka lidí nasoukat do jasně oranžových plášťů a kalhot velikosti XXL. Hlavně pánové v oblecích se při natahování ochranných úborů tváří poněkud rozpačitě. Podmínkou jsou i návleky na boty a síťka na hlavu, aby se ke kuřatům nedostal ani vlas. Těsně před vstupem do zpracovatelských hal si ještě všichni musí důkladně umýt ruce v dezinfekčním prostředku.

Skupina kráčí dlouhou chodbou, na jejím konci se před návštěvníky otevírají dveře do balící haly. Nad hlavami se rázem vznáší oškubaná kuřata bez hlav zavěšená na nekonečném řetězu. Každých pár metrů jedno spadne dolů, kde už čekají zaměstnanci firmy, omotávají je fólií a hážou do beden. „Tady balíme celá kuřata. Je to zcela oddělené od porcovny, kde se zpracovávají jednotlivé kuřecí kusy. Porcovna má svůj vlastní pás, kuřata podle váhy a kvality rozlišujeme hned na začátku a pošleme je na jeden, nebo druhý samostatný pás,“ vysvětluje ředitel závodu Jiří Šavrda.

Porcovna je jen o pár kroků dál. Na první pohled je o dost komplikovanější. Za nohy zavěšená kuřata se vznáší na řetězu složitě procházejícím několikrát tam i zpět celou halou. Po chvíli usilovného sledování se podaří odhadnout odkud a kam kuřata směřují. Nejdříve procházejí přes automatické stroje. Stahovače, kráječe, a mlýnky ubírají z kuřat kousek po kousku. Tyto kousky už zpracovávají lidé u pásu. Rychle jednotlivé stehna, nebo prsa zkontrolují, nahážou je do krabic a pošlou dál. Krabice doputují do dalšího stroje, který je zabalí do průhledné fólie, známé všem, kteří nakupují maso v supermarketech. Na konci bludiště, kterým kuřata putují je pás se zbytky. Zaměstnanci tam rychle obírají a okrajují z kuřat to, co stroje vynechaly.

Vrcholem návštěvy závodu na zpracování kuřat je chladící hala. Malé nenápadné dveře pod střechou vedou do místnosti velké jako plocha fotbalového stadionu a vysoké maximálně dva metry. Pod stropem putují tisíce kusů mrtvé drůbeže zbavené hlavy a peří. Právě tam je „začátek“ lepší kvality českých kuřat. Chlazení vzduchem. Kuřata se ochlazují v rozlehlé místnosti, kde teplota nepřesahuje nula stupňů Celsia. Zhruba za dvě hodiny se tam drůběž ochladí z devětatřiceti stupňů pod tři stupně Celsia. Tuto metodu používají všechny zpracovatelské závody v České republice. Jinde se kuřata chladí ve vodní lázni. „Nejen, že je chlazení v lázni méně bezpečná, ale v drůbeži po něm zůstává voda. Zákazník si v obchodě nekupuje jen čisté maso a kuře je zbytečně těžší,“ upozornil zástupce Sdružení drůbežářských podniků František Mates.

„Jsem moc rád, že jsem mohl na vlastní oči vidět technologicky velmi vyspělou linku,“ pochvaluje si na konci exkurze Fuksa. Snižování teploty drůbeže vzduchem je v České republice povinné dvacet let. „Na rozdíl od chlazení vodou, je tato metoda vyspělejší a ze zdravotního hlediska bezpečnější,“ řekl Fuksa. Tato metoda je ale dražší a české výrobce to znevýhodňuje na trhu. Svými cenami nemohou konkurovat. Ministr se chce proto zasadit, aby se byl způsob zpracování povinným údajem na obalu kuřat.

Autor: Ondřej Galamboš

28.1.2011 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Poprask u strážníků: žena přišla odevzdat výbušku, část stanice vyklidili

Od roku 2010, kdy ho poprvé lidé spatřili, si brněnský orloj na náměstí Svobody vysloužil mnoho nelichotivých přezdívek. Někomu připomíná mužský úd, přitom jeho tvar nábojnice odkazuje na historické obléhání města Švédy.
1

Poškozený orloj? Vše napovídá tomu, že video je falešné

V Kníničské ulici už jen padesátkou. Snížení povolené rychlosti řidičům vadí

Brno – Nemilé překvapení v podobě snížení povolené rychlosti zažili nedávno řidiči v Kníničské ulici ve směru z Bystrce do centra města. Okolo cyklostezky nově musí jezdit padesátikilometrovou rychlostí oproti původní sedmdesátce.

Tour de Brno. S pohárem jsme chodili po hospodách, směje se kapitán mistrů

Brno – Spánek a odpočinek není na pořadu dne. Hokejisté brněnské Komety po zisku extraligového titulu neúnavně oslavují a dle jejich slov jen tak neskončí. Doma se objevují spíš sporadicky. „Za tři dny jsem přišel jednou. I to je myslím úspěch," smál se útočník Martin Zaťovič.

Koupaliště v Tuřanech chátrá. Hrozí jeho úplný zánik

Brno /FOTOGALERIE/ - Místo skotačících dětí jen odpadky, špína a rozpadající se bazény. Tak vypadá koupaliště v Karkulínově ulici v brněnských Tuřanech. Podle místních se v něm povalují i injekční stříkačky. „Koupaliště je velká škoda, jako malá jsem tam často chodila. Kdyby bylo v provozu, určitě by ho navštěvovalo hodně lidí. Jinou možnost koupání v Tuřanech nemáme. Určitě by ho využívaly hlavně děti," nelíbí se například Kateřině Jelínkové.

AKTUALIZOVÁNO

Dálnici D1 ve směru na Prahu u Domašova hodinu blokovala nehoda

Domašov – Kvůli nehodě nemohli v pondělí od půl deváté projet řidiči po dálnici D1 170. kilometrem u Domašova ve směru na Prahu. Srazily se tam kamion, dodávka a osobní auto.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies