Nikdo o něm nevěděl celá léta. Až do čtvrtka, kdy jej pracovníci židovského hřbitova v brněnských Židenicích objevili. Jde podle nich o velmi unikátní nález. Na vzácný židovský náhrobek ze čtrnáctého století přišli náhodou, když spravovali jiné pobořené náhrobní kameny.

Současný hřbitov přitom vznikl až v polovině devatenáctého století. „Deska pravděpodobně pochází ze zrušeného středověkého hřbitova. Ten v centru Brna fungoval do poloviny patnáctého století,“ přiblížil správce současného židovského hřbitova Petr Špunar.

Ten snímky náhrobku poslal odborníkovi z Židovského muzea v Praze Danielu Polakovičovi, který stáří potvrdil. „Jako datum úmrtí bylo na kameni datum 9. tevet 5141. To v křesťanském kalendáři odpovídá šestému prosinci roku 1380. Jméno zemřelého jsme nezjistili. Dochovala se totiž jen spodní část náhrobku,“ vysvětlil Polakovič.

Odlišný kámen


Podle Špunara se kámen od ostatních ve svém okolí viditelně odlišoval. „Šlo o náhrobek z krinoidového vápence. Obsahuje části zkamenělých lastur mořských živočichů. Má proto krásnou strukturu. Těžil se na Stránské skále. A v Brně se používal právě k výrobě desek na středověkém židovském pohřebišti,“ přiblížil Špunar.

Pro brněnské středověké náhrobky je podle Špunara kromě tvaru a materiálu typické ještě výrazné orámování nápisové plochy a písmo s hlubokým vrubem a zaoblenými okraji.

Původní židovský hřbitov se nacházel v okolí dnešního vlakového nádraží až do roku 1454. Tehdy král Ladislav Pohrobek vykázal Židy z královských měst a hřbitov předal městské radě. „Postupně jej rozebrali a kameny použili při stavbě cest nebo zdí,“ popsal historik z Muzea města Brna Jindřich Chatrný.

Náhrobky se podle něj opět nacházely při stavebních pracích hlavně v centru města. Nejvíce se jich znovu objevilo na přelomu devatenáctého a dvacátého století. „Tehdy se odehrávala velká brněnská asanace. Vznikala kanalizační síť. Často je objevovali i ve dvacátých a třicátých letech minulého století, kdy došlo k velkému stavebnímu rozvoji města,“ vysvětlil Chatrný. Muzeum má dnes ve svých depozitářích okolo devětadvaceti pozůstatků středověkých židovských náhrobků,

A právě někdy ve třicátých letech dvacátého století se mohl podle Polakoviče dostat nově nalezený náhrobek na židenický hřbitov. „Nacházel se uprostřed něj mezi ostatními deskami. Neměl vyčleněné žádné zvláštní místo. Možná jej tam umístili ve spěchu. Aby je zachránili před rozmáhajícím se nacismem,“ přemýšlel Polakovič.

Další dva náhrobky?


Podle něj může židenický hřbitov skrývat ještě další dva středověké náhrobky. V roce 1865 totiž vyšel článek, který popisoval nález starých desek které přemístili právě do Židenic.

Vzácný nález z minulého týdne poputuje do přednáškového a výstavního sálu na hřbitově. Tam již návštěvníci mohou vidět šest jiných starých desek, které židovské obci zapůjčilo Muzeum města Brna. „Nový náhrobek je ovšem ze všech nejkrásnější a nejzajímavější,“ myslí si správce Špunar.

Židovský hřbitov čeká v blízké době i oprava všech tří staveb od Josefa Nebehostenyho za dvanáct milionů korun. V obřadní síni opraví židovská obec například vitráže nebo dřevěné dekorace. „U druhých dvou staveb půjde hlavně o venkovní úpravy. V současné době chystá obec výběrové řízení na firmu, která opravu provede,“ řekl Špunar.