Podle šéfa opozičních Strany zelených Martina Andera tak příspěvková organizace takzvaně projí peníze, které má použít ke zvelebování brněnských hřbitovů. „Stalo se to, před čím jsme už na podzim varovali. Peníze, které organizace nedostávají jinde, berou z investic. V konečném důsledku to pro město není šetření, ale plýtvání,“ upozornil Ander. Brněnské hřbitovy letos dostaly jen 23,3 milionu korun místo loňských 25,4 milionu.

Peníze z až donedávna dvou a půl milionového fondu používá Správa k zajišťování větších oprav. „Zvláště u hřbitovů je problém, že jejich majetek opravdu zastarává. Pokud jej nebude udržovat, dopadne jako obřadní síň na židenickém hřbitově. Ta zchátrala do té míry, že se už opravy ani nevyplatí,“ varoval Ander.

Odsunutí oprav je podle něj krátkozraké. „Každý, kdo má dům, ví, že levnější je opravovat závady hned. Například do drobných neopravených prasklin zateče voda, zmrzne a najednou z nich jsou praskliny velké,“ poznamenal Ander.

Macek: Kritika není oprávněná

Náměstek primátora Ladislav Macek nepovažuje jeho kritiku za oprávněnou. „Jakákoliv firma, která nemá peníze na provoz, škrtá ze všeho nejdříve investice. Udělali jsme to i v rozpočtu města, kdy dáváme jen na rozjeté akce dotované z evropských peněz. Pokud vím, na hřbitovech není nutné aktuálně řešit závady, které mohou omezit jejich provoz,“ řekl Macek.

Ředitel Správy hřbitovů Marek Šamšula mu přitakal. „Na opravy havarijních stavů nám stále zůstává v investičním fondu půl druhého milionu. I základní činnosti zaplatíme. Jen na drobné investice máme méně. Na ty velké stejně nestačilo ani dva a půl milionu ve fondu,“ zdůraznil Šamšula.

Mimořádný převod milionu si podle něj vynutila nejen zvýšená daň z přidané hodnoty. „Rostou ceny služeb. Navíc zima byla tak krutá, že po ní máme spoustu poškozených stromů. Pro nás je prioritní je upravit tak, aby nikoho při případném pádu nezabily,“ řekl ředitel.

Ohroženy i další organizace?

Převádění investičních peněz na provozní podle Andera hrozí i ostatním městským organizacím, které museli kvůli šetření v brněnském rozpočtu škrtat. „Velký majetek a investiční fond má i zoologická zahrada, možné to je i u Knihovny Jiřího Mahena,“ myslí si Ander.

Knihovna, která dostala necelých pětačtyřicet oproti loňským pětapadesáti milionům, skutečně podobnou žádost plánuje. Její investiční fond je 2,8 milionu a pokud jí to schválí zastupitelé, převést do provozu hodlá 750 tisíc. „Chceme za ně obnovit počítače. Ty už u nás nejsou klasickou investicí, ale součástí služeb,“ uvedla ředitelka knihovny Libuše Nivnická. Zároveň ubezpečila, že zůstanou i peníze na potřebné opravy.

Ostatní příspěvkové organizace zatím na investice sahat nehodlají. „Nemám o ničem takovém informace,“ konstatoval náměstek Macek.

Jeho slova ve středu potvrdila ekonomická náměstkyně ředitele Národního divadla Brno Marie Hubová, ředitel Zoologické zahrady Martin Hovorka či ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprián. „Pro nás je dokonce investiční fond důležitý pro plánovaná úsporná opatření. Chceme rekonstruovat kotelnu, aby byla účinnější a úspornější,“ nastínil ředitel Ciprián.