Podle pravomocného rozsudku by galerie měla obraz předat do 19. února. „Učiní tak (NG) za předpokladu, že jí bude předložen zákonný souhlas příslušného krajského úřadu, odboru památkové péče, s přemístěním obrazu ze sbírek Národní galerie v Praze, a zároveň bude zjištěno splnění podmínek zabezpečení ochrany obrazu, jakožto národní kulturní památky," doplnila mluvčí.

Ředitel Diecézního muzea Martin Motyčka řekl, že farnost Veverská Bítýška skutečně požádala krajský úřad o souhlas. Památkáři ale dospěli k závěru, že to není v jejich kompetenci. Zákon totiž stanovuje, že krajský úřad dává souhlas při trvalém přemísťování movité kulturní památky z veřejného na nepřístupné místo. V tomto případě ale dílo zůstane nadále přístupné veřejnosti.

„Z toho důvodu není v kompetenci krajského úřadu o této záležitosti rozhodovat. Uvedenou skutečnost Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor regionálního rozvoje, současnému vlastníkovi, který by jinak měl povinnost o souhlas žádat, písemně sdělil," uvedla mluvčí kraje Eliška Windová.

Bezpečnostní opatření

V Diecézním muzeu jsou podle Motyčky také splněny veškeré nároky na zabezpečení. V muzeu jsou i další díla mimořádné hodnoty. Budova je napojena na pult centrální ochrany. Pro Madonu z Veveří je připravena bezpečnostní vitrína v expozici Vita Christi.

Dovolání k Nejvyššímu soudu ale galerie přesto podala s ohledem „na složitost a věcnou nejednoznačnost celé kauzy a na fakt, že se jedná o průlomový a precedentní rozsudek". „Jako organizace pověřená řádně hospodařit se státním majetkem je Národní galerie v Praze přesvědčena o nutnosti využití všech zákonem stanovených opravných prostředků," uvádí galerie.

O vydání obrazu v prosinci pravomocně rozhodl pražský městský soud, který zamítl odvolání galerie. Potvrdil tak původní rozsudek, jenž vyhověl žalobě římskokatolické církve. Podle soudu se prokázalo, že obraz patří církvi a stát není jeho vlastníkem. NG ale říká, že obraz nespadá pod zákon o restitucích, který napravuje křivdy způsobené komunistickým režimem v letech 1948 až 1989, protože byl ve vlastnictví státu již před tímto obdobím. S tím však soud nesouhlasil.

Malba je datována před rokem 1350 a připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře. NG ji vystavuje ve své stálé expozici v Anežském klášteře. Loni, když už o její vydání žádala církev, ji stát prohlásil za národní kulturní památku. Vznikla pro hradní kapli na objednávku markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a podle zástupců NG byla vždy součástí profánního panství.

Kostelík na hradě Veveří, který plnil ve středověku funkci farního chrámu pro osadu u zeměpanského hradu a širší okolí, zdobila do roku 1938. Později se obraz ocitl v držení Ředitelství státních lesů a statků v Rosicích, ministerstva zemědělství a lesního hospodářství. V roce 1958 jej získala Národní galerie v Praze. Odvolací soud konstatoval, že stát deklaroval jednoznačně svůj vlastnický nárok na obraz až přípisem v roce 1958, kdy prohlásil, že věc je vlastnictvím státu. Předtím takto vlastnictví nikdy deklarováno nebylo, uvedl předseda soudního senátu Milan Chmelíček.