Odsouzených v jihomoravských věznicích neustále přibývá. V některých musejí zmenšovat minimální obytnou plochu pro jednoho vězně. „Na nějaký čas odsouzených ubylo po předloňské prezidentské amnestii. Nyní už je ale kapacita věznic v republice překročena až o šest procent," uvedl generální ředitel Vězeňské služby České republiky Pavel Ondrášek. Podmínky se zhoršily pro vězně i pro zaměstnance vězeňské služby.

Částečnou úlevou pro přeplněné jihomoravské věznice je od pondělí nově otevřené zařízení v břeclavské městské části Poštorná. V Břeclavi je to už druhé. V příštím roce v ní najde místo až dvě stě odsouzených mužů s mírnějšími tresty.

Museli přidat lůžka

Největší přetlak vězňů v kraji je v Kuřimi na Brněnsku. „Původní kapacita je 468 lidí, nyní jich máme o sto víc. Museli jsme na cely přidat lůžka a omezit minimální prostor pro jednoho vězně ze čtyř metrů čtverečních na tři," sdělil mluvčí tamní věznice Milan Novotný.

věznice a vězni
kapacita / obsazení

- Brno 522 / 516
- Kuřim 468 / 574
- Znojmo 227 / 204
- Břeclav 191 / 180

Věznici v Kuřimi ta nově otevřená břeclavská nepomůže. „Poštorná je typ zařízení s dohledem nebo dozorem. Ne s ostrahou, jako je kuřimské. Pro naše vězně mohou být volná místa v Poštorné jen motivace k tomu, aby byli za dobré chování přeřazeni do přívětivějšího typu," dodal mluvčí.

Ani z dlouhodobého hlediska neřeší dvě stě volných míst v Poštorné problém přeplněnosti věznic. „Plánujeme rozšiřovat kapacity stávajících zařízení. Nejdřív ale v příštím roce," uvedl mluvčí Vězeňské služby České republiky Robert Blanda.

Jihomoravských ústavů se však rozšiřování zatím netýká. „V úvahu by to připadalo ve věznici Rapotice na Vysočině, jen kousek od hranic Jihomoravského kraje. Konkrétní projekt ale zatím nemáme," uvedl Blanda. Vězeňská služba se podle něho snaží problém řešit i rovnoměrným rozmísťováním vězňů po území republiky.

Odlehčit věznicím může i domácí vězení. Loni je ale soudy v kraji udělily jen deseti lidem, v prvních deseti měsících letošního roku stejnému počtu lidí. „Zatím chybějí elektronické náramky. Dodržování domácího vězení hlídají naši zaměstnanci, což má samozřejmě určité limity," řekl vedoucí jihomoravské Probační a mediační služby Zdeněk Krpata.

Veřejná zakázka na výrobu monitorovacích náramků už začala. „Se spuštěním elektronické kontroly domácích vězňů bude takto odsouzených přibývat," zdůraznil vedoucí probační a mediační služby.

Domácí vězení je i mnohem levnější. „Stát platí za pobyt jednoho člověka ve vězení tisíc korun denně. U domácího vězení je to jen zlomek této ceny. Domácí vězeň navíc ještě platí každý den padesát korun soudu," dodal Krpata.

Za stále rostoucím počtem vězňů stojí i recidivisté. „Snažíme se o takzvaný multidisciplinární přístup při řešení recidiv. Je potřeba, aby úzce spolupracovaly soudy, policie, vězeňská služba s rodinami a školami," upozornil Krpata.

Základní faktory, které způsobují recidivu, jsou podle něho kromě osobnosti pachatele a jeho neochoty se změnit, i nefunkční rodinné a sociální zázemí, chybějící bydlení nebo zaměstnání, dluhy a závislost na alkoholu nebo drogách. Zásadním způsobem ovlivňují, jestli se bude recidiva opakovat. „Naši pracovníci se právě kontrolou a následnou pomocí odsouzeným zabývají," vysvětlil Krpata. Dodal, že dalším řešením by mohlo být i netrestat vězením neplatiče výživného.

Psycholožka Spurná: V přeplněných celách jsou agresivnější

Brno - Přeplněné věznice zanechávají stopy na psychice vězňů i dozorců. „U odsouzených to často vede ke zvýšené agresivitě. Špatný psychický stav s sebou přináší i větší riziko možné recidivy," tvrdí brněnská psycholožka Zuzana Spurná.

Je odnětí svobody trest, který má smysl při předcházení recidivy?

U těžkých zločinců se náprava ani nepředpokládá, vězení je cesta, jak je izolovat od společnosti. U některých odsouzených je ale náprava samozřejmě možná. Záleží to nejen na jejich osobnosti, ale také na podmínkách, jaké ve vězení mají. Vězni by se měli vzdělávat, pracovat a chodit na terapie, aby úplně nevypadli z normálního života. V takových podmínkách si pak mohou uvědomit své činy a přemýšlet o tom, jak se jich vyvarovat.

Mají přeplněné věznice na vězně vliv?

Kvůli minimálnímu soukromí jsou vězni frustrovaní. Chtějí si vydobýt svoje místo, což často vede k agresivnímu chování. Ať už přímo ve vězení, nebo po propuštění. Celkově zhoršená psychická pohoda snižuje šanci na jejich nápravu.

Po jak dlouhé době ve vězení už člověk není schopen návratu do normálního života?

Asi po pěti letech přichází předěl, od té doby už člověk úplně ztrácí kontakt s životem venku.

Je podle vás domácí vězení účinný trest?

Přestože to tak nemusí připadat, i domácí vězení je velké omezení. Může být vhodným řešením hlavně pro pachatele ne příliš závažných trestných činů.

BARBORA KUBOVÁ