VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dárců krve je stále málo. Navzdory kampaním

Jižní Morava /ANKETA, INFOGRAFIKA/ - Dárců krve je málo. Na odběru někdy byla třetina lidí, pravidelně chodí jen patnáct procent. To jsou čísla, která vyplývají z průzkumu Všeobecné zdravotní pojišťovny.

16.7.2012 17
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Grzegorz Klatka

Nedostatek dárců trápí například Fakultní nemocnici Brno. „I když denně odebereme krev asi stovce lidí, stále je to málo. Dá se říct, že kolik je prvodárců, tolik je i těch, které musíme z registru vyškrtnout," uvedla lékařka z transfuzního a tkáňového oddělení nemocnice Lenka Ševčíková. Dodala, že hlavními důvody vyřazení z databáze jsou nemoci, těhotenství nebo stáří.

Problém je i s lidmi, kteří krev darují poprvé. „Za poslední roky prvodárců výrazně ubylo. Ještě před deseti lety to bylo asi 2700 ročně, loni o tisíc méně," uvedla mluvčí nemocnice Anna Mrázová.

Špatné testy

Krev jednou darovala například i studentka Petra Tihonová. „Přišla jsem na transfuzní oddělení brněnské nemocnice, ale po krevních testech mi řekli, že mám málo železa a že to způsobuje sníženou hladinu krevního barviva. Dostala jsem tabletky a šla domů," řekla.

Podle Ševčíkové je špatný krevní obraz nebo dietní chyba nejčastějším důvodem, proč musí lékaři dárce poslat domů. „Po třech měsících jsem přišla znovu a už bylo vše v pořádku. Odebrali mi necelého půl litru krve. Od té doby jsem tam ale zatím nebyla, neměla jsem čas," dodala Tihonová.

Odborníci se shodují na tom, že důvodem nedostatku dárců je jejich špatná informo-vanost. Většina lidí si podle průzkumu pojišťovny myslí, že dárcem se může stát jen úplně zdravý člověk, který nikdy neprodělal žádné nemoci.

Darovat krev však lidé mohou i po nemoci, pokud dodrží určitý časový odstup. Další příčinou, proč lidi nechtějí darovat, je strach. „Až sedm z deseti dotázaných přiznalo, že v darování krve jim brání různé formy strachu. Nejvíc se bojí bolesti, jehel, injekcí a zdravotních následků odběru," uvedla Kateřina Pulkrábková z pojišťovny.

Zdravotní následky odběru krve jsou však minimální. „Používáme jednorázový sterilní materiál a samozřejmě desinfekci," ubezpečila Ševčíková.

Pojišťovna nedávno zahájila projekt, který se snaží zvýšit zájem o dárcovství. „Nejdůležitější součástí kampaně je aplikace v mobilu. Díky ní pravidelní nebo potencionální dárci zjistí aktuální stavy krevních zásob transfuzních stanic," uvedla marketingová specialistka Marcela Kvapilová.

Prodávají i kupují

Podle Mrázové ovšem akutní nedostatek určité krevní skupiny nehrozí. „Pokud nám chybí, tak dokoupíme od ostatních zařízení. Naopak, když máme nadbytek, prodáváme," řekla.

Nejvzácnějším typem krve je AB minus. „Snažíme se pacientům vždy dávat stejnou krevní skupinu. Pokud ji však nemáme, ještě existuje univerzální skupina nula. Lepší je minus, protože se může dávat i pacientům s plusovým faktorem, kdežto naopak to nejde," vysvětlila Ševčíková.

Ve většině transfuzních stanic si mohou dárci nechat odebrat nejen krev, ale například i krevní plazmu nebo krevní destičky. Rozdíl spočívá v tom, že se krev pumpuje do přístroje, který odděluje dané složky od krve, kterou pak vrací zpátky do těla.

Lidé většinou darují krev bezplatně nebo za stravenku. Soukromá zařízení, která se zaměřují na odběr plazmy, ale nabízejí odměnu v řádu stokorun.

Dárcovství krve a plazmy na jižní Moravě.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

ROMANA PIŠTĚKOVÁ
EVA NOVÁČKOVÁ

Autor: Redakce

Darovali jste někdy krev?

Ano

72 %

Ne

28 %

Hlasovalo: 177

Anketa byla ukončena

16.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 17
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies