Nedostatek dárců trápí například Fakultní nemocnici Brno. „I když denně odebereme krev asi stovce lidí, stále je to málo. Dá se říct, že kolik je prvodárců, tolik je i těch, které musíme z registru vyškrtnout," uvedla lékařka z transfuzního a tkáňového oddělení nemocnice Lenka Ševčíková. Dodala, že hlavními důvody vyřazení z databáze jsou nemoci, těhotenství nebo stáří.

Problém je i s lidmi, kteří krev darují poprvé. „Za poslední roky prvodárců výrazně ubylo. Ještě před deseti lety to bylo asi 2700 ročně, loni o tisíc méně," uvedla mluvčí nemocnice Anna Mrázová.

Špatné testy

Krev jednou darovala například i studentka Petra Tihonová. „Přišla jsem na transfuzní oddělení brněnské nemocnice, ale po krevních testech mi řekli, že mám málo železa a že to způsobuje sníženou hladinu krevního barviva. Dostala jsem tabletky a šla domů," řekla.

Podle Ševčíkové je špatný krevní obraz nebo dietní chyba nejčastějším důvodem, proč musí lékaři dárce poslat domů. „Po třech měsících jsem přišla znovu a už bylo vše v pořádku. Odebrali mi necelého půl litru krve. Od té doby jsem tam ale zatím nebyla, neměla jsem čas," dodala Tihonová.

Odborníci se shodují na tom, že důvodem nedostatku dárců je jejich špatná informo-vanost. Většina lidí si podle průzkumu pojišťovny myslí, že dárcem se může stát jen úplně zdravý člověk, který nikdy neprodělal žádné nemoci.

Darovat krev však lidé mohou i po nemoci, pokud dodrží určitý časový odstup. Další příčinou, proč lidi nechtějí darovat, je strach. „Až sedm z deseti dotázaných přiznalo, že v darování krve jim brání různé formy strachu. Nejvíc se bojí bolesti, jehel, injekcí a zdravotních následků odběru," uvedla Kateřina Pulkrábková z pojišťovny.

Zdravotní následky odběru krve jsou však minimální. „Používáme jednorázový sterilní materiál a samozřejmě desinfekci," ubezpečila Ševčíková.

Pojišťovna nedávno zahájila projekt, který se snaží zvýšit zájem o dárcovství. „Nejdůležitější součástí kampaně je aplikace v mobilu. Díky ní pravidelní nebo potencionální dárci zjistí aktuální stavy krevních zásob transfuzních stanic," uvedla marketingová specialistka Marcela Kvapilová.

Prodávají i kupují

Podle Mrázové ovšem akutní nedostatek určité krevní skupiny nehrozí. „Pokud nám chybí, tak dokoupíme od ostatních zařízení. Naopak, když máme nadbytek, prodáváme," řekla.

Nejvzácnějším typem krve je AB minus. „Snažíme se pacientům vždy dávat stejnou krevní skupinu. Pokud ji však nemáme, ještě existuje univerzální skupina nula. Lepší je minus, protože se může dávat i pacientům s plusovým faktorem, kdežto naopak to nejde," vysvětlila Ševčíková.

Ve většině transfuzních stanic si mohou dárci nechat odebrat nejen krev, ale například i krevní plazmu nebo krevní destičky. Rozdíl spočívá v tom, že se krev pumpuje do přístroje, který odděluje dané složky od krve, kterou pak vrací zpátky do těla.

Lidé většinou darují krev bezplatně nebo za stravenku. Soukromá zařízení, která se zaměřují na odběr plazmy, ale nabízejí odměnu v řádu stokorun.

Dárcovství krve a plazmy na jižní Moravě.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

ROMANA PIŠTĚKOVÁ
EVA NOVÁČKOVÁ