VYBERTE SI REGION

Nejlepší sezona za desetiletí, zní z pálenic

Jižní Morava - Až několik týdnů musejí čekat zájemci o vypálení ovoce v jihomoravských palírnách. Letošní úroda je totiž nadprůměrná a pěstitelé očekávají nejlepší sezonu minimálně za posledních deset let. Řada palíren je v provozu už od léta a některé z nich jsou obsazené i na měsíce dopředu.

16.10.2011 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

Letošní úroda může pěstitelům i zpracovatelům na jižní Moravě nahradit ztráty z loňského roku, kdy se urodilo méně ovoce. „Zákazníků je výrazně víc než loni, kdy byla extrémně špatná sezona. Letos je i lepší kvalita kvasu. Lidé chodí prakticky se vším. Hlavně s třešněmi a meruňkami. A to nás ještě čekají švestky, jejichž úroda bude velmi dobrá,“ pochvaluje si majitel pálenice ze Zelené Hory na Vyškovsku Bohumil Trávníček.

Jeřabiny na chuť

Právě švestky vedou v palírnách na Blanensku. Urodilo se jich tam hodně. Zákazníci si pálenky navíc nejrůzněji vylepšují. „Lidé přinášejí třeba černé jeřabiny. Je jich však málo, tak je chtějí přidat do jablek a vylepšit tak chuť a vůni kvasu,“ podotkla Ivana Zemanová z palírny ve Svitávce na Blanensku. Na pálenku si pak zákazník počká několik hodin. „Celý proces pálení trvá přibližně dvě hodiny,“ řekl majitel Tuřanské pálenice v Brně Jiří Vít.

Ceny za vypálení ovoce se od minulého roku příliš nezměnily. Vypálení jednoho litru stoprocentního alkoholu stojí přibližně 210 až 270 korun. Víc než polovinu této částky tvoří spotřební daň.

Pěstitel si však může ze zákona vyrobit omezené množství pálenky. „Maximálně třicet litrů stoprocentního alkoholu za rok, přičemž výrobní období začíná 1. července a končí 30. června následujícího roku,“ řekla mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková.

Zákaz prodeje

Lidé, kteří si alkohol nechají vypálit, jej pak musejí použít jen pro vlastní spotřebu. Nesmí jej prodávat. „Prodej je považovaný za přestupek s možnou pokutou do půl milionu korun,“ upřesnil mluvčí ministerstva zemědělství Radek Ležatka. Podotkl navíc, že lidé se občas snaží vyrábět alkohol nelegálně. „Podomácku vyrobené pálenky mohou obsahovat některé lidskému zdraví škodlivé látky,“ upozornil Ležatka.

Za posledních pět let v Jihomoravském kraji odhalili celníci 2200 litrů vypáleného alkoholu z šesti nelegálních palíren. Stát by tak přišel o čtyři sta tisíc korun na spotřební dani. „Po novele trestního zákona již nedovolená výroba lihu není trestným činem. Člověk se ale může dopustit trestného činu zkrácení daně,“ upozornila mluvčí Kaňková. Dodala, že se to týká jen případů, kdy spotřební daň přesahuje padesát tisíc korun. To odpovídá 175 litrům čistého alkoholu. V současné době lze nelegální domácí pálenice postihovat jako přestupek, za který lze uložit pokutu ve výši do tří tisíc korun.

Provozování pěstitelských pálenic povoluje Ministerstvo zemědělství na základě písemné žádosti. „Ministerstvo do současné doby udělilo 120 povolení k provozování pěstitelských pálenic na území Jihomoravského kraje,“ dodal Ležatka.

Jak se vyrábí pálenka.

Lidé pálí lesní ovoce i banány

Maliny, angrešt, mirabelky, a dokonce i banány. I z tohoto ovoce si někteří lidé nechávají vyrobit pálenku. Pracovníci palíren se ale shodují, že pálenka se má vyrábět jen z ovoce, které si člověk vypěstuje v České republice.

Mezi poměrně netradiční suroviny patří i černý rybíz a jahody. „Černý rybíz je ve slivovici velmi aromatický a chuťově výrazný. Chutná podobně jako vypálené jahody. V naší pálenici se ale na podobné exotické rarity nespecializujeme. Slyšel jsem však, že jinde pálí například i banány,“ řekl Stanislav Doupovec z Pěstitelské pálenice Skřivánek ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku.

S pálením banánů se už setkali například v pálenici v Žádovicích na Hodonínsku. Podle Miroslavy Němcové byl však kvas z banánů špatný. „Kromě toho jsem narazila například na maliny. Lidé ale přišli jen s padesáti litry. Vzhledem k tomu, že máme kotel na tři sta litrů, tak nejsme takové množství schopní vypálit,“ uvedla Němcová. A dodala, že letos si lidé nechali vypálit například oskeruše.

Ne všichni ale narazí na podobné zvláštnosti. „Lidé k nám dovážejí zejména švestky. Zatím nás překvapily jen maliny. Ty si u nás lidé nechali pálit jako zpestřující chuťovku. Většinou jich nosí totiž málo. Navíc v palírnách bývají velké kotle, takže jen tak někdo toto lesní ovoce nepálí,“ sdělil Jaromír Malach z boskovické palírny .

Menší množství ovoce většinou vypalují hlavně rodinné pálenice. Například Josef Dikovský z Ratíškovic na Hodonínsku se už setkal s pálenkami z oskeruší, mirabelek, jahod i malin.

Lékař fakultní nemocnice Brno Michal Šenkyřík o nelegálně páleném alkoholu říká: Hrozí ledvinové selhání na doživotí

ROZHOVOR
- Nekvalitní alkohol z černých palíren může způsobit trvalé zdravotní potíže. Například doživotní oslepnutí nebo nevratné poškození jater. „Pití neoznačeného alkoholu je velmi nebezpečné,“ upozorňuje vedoucí lékař jednotky intenzivní péče Interní gastroenterologické kliniky fakultní nemocnice Brno Michal Šenkyřík.

Je nebezpečné pít nelegálně pálený alkohol a jaké zdravotní problémy mohou po vypití nastat?
Je to nebezpečné, protože nedokonalým technickým systémem destilace se může do výsledného produktu dostat methylalkohol neboli methanol, který může poškodit játra, ledviny nebo zrakový nerv.

Mohou být tyto následky trvalé?
Následky jaterního nebo ledvinného selhání můžou být doživotní. Nemusí se jednat pouze o přechodnou záležitost.

Co je třeba udělat, když člověk vypije závadný alkohol?
Okamžitě vypít větší dávku kvalitního alkoholu až do stádia mírné opilosti. Alkohol, který má alespoň čtyřicet procent, totiž vytěsňuje v těle požitý methanol a tím pádem sníží jeho škodlivé účinky. Postižený musí být samozřejmě převezený do nemocnice.

Setkal jste se již s nějakým takovým případem?

V poslední době jsme se s takovým případem nesetkali. Stále častěji ale přibývají případy předávkování se alkoholem.

LENKA OŠŤÁDALOVÁ

16.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Nemocní z léčebny se přestěhují do Úrazové nemocnice. V březnu

Brno – Pětadvacet lidí z Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci přesídlí vedení města do Úrazové nemocnice v Brně. Současné budovy totiž podle náměstka primátora Petra Hladíka nevyhovují dnešním potřebám. „Pacienti si zaslouží prostředí, které odpovídá jednadvacátému století," vysvětlil.

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies