Ledviny, játra, srdce, plíce a slinivka břišní. Tyto orgány se v České republice transplantují v sedmi centrech. Jedním z nich je Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně, které je zároveň jediným místem v Jihomoravském kraji, kde se transplantace provádějí. Ročně tam vymění kolem stovky orgánů. Operace ledviny stojí kolem tří set tisíc korun, srdce a jater půl milionu. Při komplikacích se ale cena může vyšplhat až na milion korun.

V současnosti čeká v České republice na dárce orgánu kolem devíti set lidí. V Jihomoravském kraji mají v transplantačním centru zařazených dvaadvacet pacientů čekajících na transplantaci srdce, sedmatřicet pacientů na transplantaci jater a ledvinu potřebuje sto pětadvacet lidí. ,,Tato čísla kolísají podle počtu dárců, ale obecně počet čekatelů mírně stoupá," uvedl ředitel Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně Petr Němec.

Čekající na transplantaci jsou zapsaní v listině, kterou spravuje Koordinační středisko transplantací. Listina je jednotná pro celou republiku. ,,Důvodem je, aby měli všichni lidé stejnou pravděpodobnost, že se na ně dostane," uvedl ředitel Koordinačního střediska transplantací Pavel Březovský. Tento postup je podle něj běžný v Evropské unii a v Československu byl zavedený v šedesátých letech. ,,Pokud by například bylo v regionech více úmrtí nebo mladých dárců, měli by tam pak lidé větší přístup k transplantacím," vysvětlil důvod zavedení tohoto systému Březovský.

Zájem o ledvinu

Doba čekání na orgány se liší. ,,Obecně se nejdéle čeká na ledviny, protože je na ně nejdelší čekací listina," řekl Němec. Potvrzují to i čísla v Jihomoravském kraji, kde lidé podle loňské statistiky brněnského transplantačního centra čekali na ledvinu přes šest set dní a například na srdce sto šedesát dní. Podle Němce záleží i na stavu pacienta. ,,Pokud je ohrožený na životě, je umístěný na čekací listinu v urgentním pořadí a orgán dostane z nejbližšího vhodného dárce," dodal Němec. V tomto případě může orgán získat i za několik dní.

Podle Březovského existuje 120 podmínek, které musí čekající splnit, aby získal orgán. ,,Záleží například na krevní skupině, která musí být slučitelná s orgánem. V opačném případě by jej tělo odmítlo," upozornil Březovský. Koordinační středisko musí podle něj být nezávislé a pracovníci transplantačních center nesmí do listiny zasahovat.

Darovat orgány mohou dárci živí i mrtví. ,,Ledvina od žijícího dárce má větší naději na dlouhodobou funkci než ledvina od mrtvého dárce," uvedl Němec.Transplantace orgánů na jižní Moravě.

Orgány od mrtvých dárců odebírají například v traumatologickém centru brněnské fakultní nemocnice. ,,Většinou jsou to lidé, kteří zemřeli po závažných úrazech hlavy," uvedl přednosta kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Pavel Ševčík. Loni podle něj přijala transplantační centra deset dárců z fakultní nemocnice, kteří darovali celkem čtyřiatřicet orgánů. ,,Znamená to bohužel deset zmařených životů na jedné straně, ale také šance pro čtyřiatřicet příjemců orgánů na straně druhé," podotkl Ševčík. Obvykle se totiž využijí všechny vhodné orgány zemřelého.

Živí lidé darují orgán většinou příbuznému. ,,Lidé chtějí zkvalitnit a prodloužit jeho život," vysvětlil Němec. Příbu-zní si podle něj často darují ledvinu. ,,Nejčastěji ji darují rodiče dětem, sourozenci mezi sebou nebo jiní blízcí příbuzní," dodal Němec. Pokud mají stejnou krevní skupinu, darují si ledvinu často i manželé.

Mezi živé dárce patří i lidé, kteří se rozhodnou dát svůj párový orgán neznámému člověku. ,,Tito dárci nejsou v žádném vztahu k příjemci orgánu a nesmí se dozvědět, kdo jejich orgán dostane, aby ho nemohli vydírat či po něm žádat nějakou odměnu," uvedl Březovský. Kvůli tomu podle něj o živých dárcích rozhoduje etická komise. Darování orgánu ale není bez následku. ,,Dárci musejí chodit na pravidelná vyšetření. Lékaři je sledují až do konce jejich života," dodal Březovský.

Dárcem orgánů je každý člověk

Jižní MoravaKdo je dárcem orgánů? Každý člověk se jím po smrti stává automaticky, pokud to předtím neodmítne. V České republice platí stejně jako například v Rakousku nebo ve Francii předpokládaný souhlas s odběrem orgánů. Lidé, kteří to odmítají, se musí zaregistrovat v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů.

Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně se však lékaři před transplantací většinou ptají příbuzných. ,,Snaží se přistupovat k dárci i příbuzným co nejcitlivěji," uvedl Sršeň.

Lidé, kteří si nepřejí, aby jejich orgány po smrti dostal jiný člověk, mohou svoje rozhodnutí stvrdit přihlášením do registru. ,,Lze se zaregistrovat prostřednictvím formuláře, který zájemci najdou na webových stránkách registru," uvedla Alena Špačková z kanceláře ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky.

Odmítá jen 1149 lidí

Pokud člověk není schopný formulář vyplnit, může před lékařem a svědkem prohlásit nesouhlas s odběrem orgánů. Za svoje děti mohou nesouhlasit jejich rodiče.

Další možností je i úředně potvrzené prohlášení o nesouhlasu, které lze zaslat na adresu koordinačního střediska. ,,K březnu tohoto roku evidujeme 1149 lidí. Jejich počet ale narůstá jen pomalu," okomentovala počet zájemců Špačková.

Podle Brňana Marka Zukala je současný způsob nejlepším řešením. ,,Kdyby byl systém opačný, neměli bychom dárce žádné. Lidé by to totiž neřešili. Kdo nechce, nemusí být dárcem, ale kdo to neřeší, bude mu to jedno i po smrti," myslí si Zukal.

Lidé mohou v registru odmítnout darovat všechny orgány a tkáně, nebo jenom některé. ,,Ve formuláři jsou uvedené jednotlivé orgány a tkáně, a také je ponechaná možnost další volby a upřesnění rozhodnutí," vysvětlila Špačková. (eno, von)

EVA NOVÁČKOVÁ