Většinou v ní vydrží kolem dvaceti minut. „To je čas, který se nejčastěji doporučuje,“ vysvětluje Veselý, zatímco se připravuje na první sestup v novém kalendářním roce.

Nejlepší okamžik zimního koupání je právě před ním. „Přijde po ponoření, když tělo přichází k sobě. Ve vodě je to parádní, jakmile vylezete ven, začnete se samozřejmě třást. Tomu se nevyhne nikdo,“ připouští Veselý, než se vrhne do mrazivého proudu rozdováděné Svratky.

Populární lednové setkání otužilců v Brně je prý okamžikem pravdy. Všichni zimní plavci vědí, že voda z bystrcké přehrady je hodně kousavá. Jaroslav Veselý ale sezónu zimního plavání začíná jinde. Na dně Macochy. „No ano, přeplaveme prostě celou jeskyň. Vždyť je to jen tři sta metrů. To je za chvilku,“ směje se Veselý údivu těch méně otužilých.

Zimnímu plavání se věnuje jen amatérsky, pravidelně ale plave už dvacet let. „Kdysi jsem si Brně všiml nástěnky, kterou tam udržoval klub otužilců. Zaujalo mě to, tak jsem se rozhodl to vyzkoušet,“ vzpomíná Veselý.

Otužování začal trénovat s kamarádem podle návodu, který si na nástěnce přečetli. „Nejprve jsme se sprchovali studenou vodou a pak jsme se odhodlali do klubu zajít,“ říká. S prvním koupáním v přírodě se prý nemá spěchat. Nejlepší je začít plavat v létě a nepřestávat s koupáním ani na podzim a v zimě.

Veselý ale klub otužilců navštívil poprvé v lednu, takže jeho seznámení s řekou přišlo ještě tentýž měsíc. „Jestli máte plavky, pojďte s námi, řekli nám tehdy. A tak jsme šli. Takovou první zkušenost nikomu nepřeju. Bylo to kruté,“ směje se Veselý.

Zatímco kamarád u zimního plavání nevydržel, Jaroslav Veselý zůstal náročnému sportu věrný. Tehdy mu bylo třiatřicet. „Vítání nového roku v Bystrci se zúčastním každoročně. Na závody už moc nejezdím, časově to nezvládám. Plavu hlavně sám pro sebe,“ vysvětluje.

Často se chodí koupat za Kuřim, kde bydlí. „Líbí se mi, jak se člověk zodolní. Kdy jsem byl naposled nemocný, si vůbec nevzpomínám. A když už se přece nachladím, rychle se z toho dostanu,“ líčí Veselý. V davu lidí, kteří se na bystrcké otužilecké koupání přišli podívat zachumlaní do šál, se v tenkém tričku a šortkách vyjímá jako pěst na oko.

„Jsou situace, ve kterých se normálnímu oblečení nevyhnete. Ale do práce a nebo třeba do obchodu chodím takhle, v tričku a kraťasech,“ tvrdí zámečník. Připouští, že někteří zákazníci se na něj dívají s údivem „Někdo si i poklepe na hlavu. Ale na to nesmím myslet. Ti co mě znají, si za ta léta už zvykli,“ říká klidně Veselý.