VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Není z čeho vyrábět pálenky. Sezonu ještě mohou zachránit jablka a švestky

Jižní Morava – Dubnové mrazíky potrápily sadaře a zahrádkáře. Zničily jim totiž úrodu ovoce. Rozmary počasí ale mají i další dopad – není z čeho vyrábět destiláty.

2.8.2016 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Attila Racek

Unie destilatérů, která sdružuje pěstitelské pálenice, už u svých členů zaznamenala pokles poptávky. „Na vypálení je méně meruněk, protože pomrzly. Ale sezona dalších druhů ovoce teprve přijde," uvedl předseda unie Václav Šitner.

Podle něj se v České republice nejčastěji pálí jablka a švestky. „Lidé by ale nejraději pálili všechno. Například i melouny, nektarinky nebo mrkve," připojil několik kuriozit Šitner.

Nejčastěji se ovšem v České republice vyrábí destiláty z jablek a švestek. I těch se ale podle odhadů bude o čtvrtinu, respektive třetinu méně. „Dále jsou populární speciály, jako pálenky z ringlí, mirabelek, špendlíků nebo oskeruší," dodal předseda.

Dobrou sezónu ale před sebou mají v pěstitelské pálenici v Dolních Dunajovicích na Břeclavsku. „Díky tomu, že k nám začali zákazníci jezdit i z větší dálky, letos pálíme stejně jako vloni," popsal za Pálenici Pálava Jiří Vanke.

Na pěstitelské pálení dohlíží Celní správa. Podle ní na jihu Moravy působí 112 palíren. „Každá domácnost si může ročně nechat vypálit maximálně třicet litrů čistého alkoholu. Ovoce ale musí pocházet z jejich produkce, nesmí jít o koupené plody," upozornila mluvčí jihomoravských celníků Lada Temňáková.

Problémem podle Temňákové bývá pálení načerno. „Vloni došlo k výbuchu domácí nelegální pálenice," upozornila. Letos už celníci jednu nelegální provozovnu našli, nacházela se na Blanensku.

I z alkoholu vyrobeného z vlastního ovoce se musí zaplatit spotřební daň. Litr stoprocentního alkoholu vyjde na 143 korun, velkovýrobci přitom platí dvojnásobek.

Z čeho si letos nechá vypálit pálenku ještě neví ani Miroslav Vaculík z Vřesovic na Hodonínsku, který se svými destiláty pravidelně vyhrává ocenění. „Urodilo se toho hrozně málo, většina ovoce pomrzla v dubnu při mrazících. Bude ale asi dost švestek," věří pěstitel, který letos bude do soutěží dávat především své pálenky ze zásob.

Za úbytkem ovoce k pálení ale nestojí jen špatné počasí. Dlouhodobě se na jihu Moravy snižuje rozloha ovocných sadů. „Pěstitelům skončily závazky na produkci, kterou museli několik let udržovat, aby dostali dotace," vysvětlil tajemník ovocnářské unie Roman Chaloupka.

Podle tajemníka ale nejde jen o regionální problém, dlouhodobě ubývá sadů napříč republikou. „Na jižní Moravě je ale propad nejrychlejší," připomněl.

Podle statistického úřadu za pokles rozlohy sadů může jejich rozorávání. „Zemědělci v sadech pěstují i jiné plodiny," vysvětlila mluvčí úřadu Kateřina Báčová.

Tajemník ovocnářského svazu ale za úbytkem vidí jiné problémy. „Za posledních dvacet let se totiž téměř neobnovovaly broskvoně a meruňky," řekl Chaloupka.

Přitom právě na obnovu sadů přispívá zemědělcům stát. „Příspěvek záleží na hustotě stromů na hektar. Nejvíce mohou získat dvě stě tisíc korun, ročně vyplatíme pětašedesát milionů korun a peníze získá osmdesát žadatelů," informovala mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Od roku 2013 na jihu Moravy ubylo sedm set hektarů ovocných sadů, celkem jich tu ke konci května bylo přes tři a půl tisíce hektarů. V posledních letech byl přitom rekordní rok 2014, kdy se ovoce pěstovalo na více než šesti tisících hektarech půdy.

Kvůli špatnému počasí a ubývání sadů letos ovocnáři odhadují, že sklidí kolem 135 tisíc tun ovoce. To je o padesát tisíc tun méně než vloni. Zároveň se ale povedlo zvýšit výnosy na hektar.

Autor: Michal Rapco

2.8.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstava brněnského technického muzea lákala na přehlídku historických hasičských vozů, vojenských aut i starých autobusů.
22

OBRAZEM: Vrátili se v čase. Na palubě historických autobusů

Ilustrační foto.

Bojují o fotbalové hřiště. Jeho odpůrci sepsali petici

VÍME PRVNÍ

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

Brno – Titul mistra světa a k tomu dvě bronzové medaile. Tuto povedenou sbírku v hokejové reprezentaci letos Ondřej Němec nerozšíří. Obránce mistra extraligy Komety měl velkou touhu posílit národní tým pro květnové mistrovství světa ve Francii a Německu, ale zdraví je proti.

AKTUALIZOVÁNO

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Brno /VIDEO, FOTOGALERIE/ – „Brno, miluji tě!" volal na plném Zelném trhu v centru města kouč a majitel hokejové Komety Libor Zábranský. Měl k tomu dobrý důvod, protože bez ohledu na déšť přišlo na sobotní oslavu titulu dvanáct tisíc fanoušků a na náměstí vládla euforická atmosféra připomínající zlaté okamžiky českého hokeje po výhře v Naganu. Fanoušci obsadili i nedalekou věž Staré radnice.

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, vypráví

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/– Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies