Unie destilatérů, která sdružuje pěstitelské pálenice, už u svých členů zaznamenala pokles poptávky. „Na vypálení je méně meruněk, protože pomrzly. Ale sezona dalších druhů ovoce teprve přijde," uvedl předseda unie Václav Šitner.

Podle něj se v České republice nejčastěji pálí jablka a švestky. „Lidé by ale nejraději pálili všechno. Například i melouny, nektarinky nebo mrkve," připojil několik kuriozit Šitner.

Nejčastěji se ovšem v České republice vyrábí destiláty z jablek a švestek. I těch se ale podle odhadů bude o čtvrtinu, respektive třetinu méně. „Dále jsou populární speciály, jako pálenky z ringlí, mirabelek, špendlíků nebo oskeruší," dodal předseda.

Dobrou sezónu ale před sebou mají v pěstitelské pálenici v Dolních Dunajovicích na Břeclavsku. „Díky tomu, že k nám začali zákazníci jezdit i z větší dálky, letos pálíme stejně jako vloni," popsal za Pálenici Pálava Jiří Vanke.

Na pěstitelské pálení dohlíží Celní správa. Podle ní na jihu Moravy působí 112 palíren. „Každá domácnost si může ročně nechat vypálit maximálně třicet litrů čistého alkoholu. Ovoce ale musí pocházet z jejich produkce, nesmí jít o koupené plody," upozornila mluvčí jihomoravských celníků Lada Temňáková.

Problémem podle Temňákové bývá pálení načerno. „Vloni došlo k výbuchu domácí nelegální pálenice," upozornila. Letos už celníci jednu nelegální provozovnu našli, nacházela se na Blanensku.

I z alkoholu vyrobeného z vlastního ovoce se musí zaplatit spotřební daň. Litr stoprocentního alkoholu vyjde na 143 korun, velkovýrobci přitom platí dvojnásobek.

Z čeho si letos nechá vypálit pálenku ještě neví ani Miroslav Vaculík z Vřesovic na Hodonínsku, který se svými destiláty pravidelně vyhrává ocenění. „Urodilo se toho hrozně málo, většina ovoce pomrzla v dubnu při mrazících. Bude ale asi dost švestek," věří pěstitel, který letos bude do soutěží dávat především své pálenky ze zásob.

Za úbytkem ovoce k pálení ale nestojí jen špatné počasí. Dlouhodobě se na jihu Moravy snižuje rozloha ovocných sadů. „Pěstitelům skončily závazky na produkci, kterou museli několik let udržovat, aby dostali dotace," vysvětlil tajemník ovocnářské unie Roman Chaloupka.

Podle tajemníka ale nejde jen o regionální problém, dlouhodobě ubývá sadů napříč republikou. „Na jižní Moravě je ale propad nejrychlejší," připomněl.

Podle statistického úřadu za pokles rozlohy sadů může jejich rozorávání. „Zemědělci v sadech pěstují i jiné plodiny," vysvětlila mluvčí úřadu Kateřina Báčová.

Tajemník ovocnářského svazu ale za úbytkem vidí jiné problémy. „Za posledních dvacet let se totiž téměř neobnovovaly broskvoně a meruňky," řekl Chaloupka.

Přitom právě na obnovu sadů přispívá zemědělcům stát. „Příspěvek záleží na hustotě stromů na hektar. Nejvíce mohou získat dvě stě tisíc korun, ročně vyplatíme pětašedesát milionů korun a peníze získá osmdesát žadatelů," informovala mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Od roku 2013 na jihu Moravy ubylo sedm set hektarů ovocných sadů, celkem jich tu ke konci května bylo přes tři a půl tisíce hektarů. V posledních letech byl přitom rekordní rok 2014, kdy se ovoce pěstovalo na více než šesti tisících hektarech půdy.

Kvůli špatnému počasí a ubývání sadů letos ovocnáři odhadují, že sklidí kolem 135 tisíc tun ovoce. To je o padesát tisíc tun méně než vloni. Zároveň se ale povedlo zvýšit výnosy na hektar.