VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Neslyšeli písknutí sudího. Protihluková stěna obec ochrání, jinde o ně bojují

Jižní Morava - Jihomoravany chrání před nadměrným hlukem z dopravy. Vyjednat vznik protihlukové stěny kolem rušné dálnice, silnice nebo u kolejí je však obtížné. Třeba v Hustopečích na Břeclavsku zkouší petiční akci za obnovu desítky let staré bariéry u dálnice, v Tetčicích na Brněnsku si lidé prosadili neobvykle nízkou stěnu tlumící hluk hned u kolejí. Jinde v kraji ale na snížení decibelů stále čekají. Výstavba stěn stojí miliony.

20.9.2015 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Popovídat si nerušeně na zahrádce se sousedy? Pro lidi z Popůvek na Brněnsku dosud často téměř nemožné. Kvůli stále rušnější dálnici D1, která obec rozděluje na dvě části. Desetitisíce projíždějících aut tak denně vytváří nepříjemný hluk. Podobný problém řeší i další obce a města na jižní Moravě.

Obyvatelé Popůvek se sice před třemi lety dočkali protihlukové stěny, ale jen z jedné strany. „V těchto dnech dělníci staví další čtyři metry vysokou bariéru. Jsme rádi, že ruch o pár decibelů zase sníží. Někdy nebylo slyšet ani písknutí rozhodčího při fotbale," oddechla si starostka obce Miluše Červená.

Ředitelství silnic a dálnic ke stavbě zhruba půlkilometrové zábrany muselo přikročit, protože hluk v Popůvkách podle starostky překračuje stanovené limity a výjimka od hygieniků platí jen do konce letošního roku.

Marný boj

Dlouhé debaty se státní organizací ovšem zatím svádí v Hustopečích na Břeclavsku. Namísto třicet let staré a nedostačující bariéry chtějí lidé odpovídající obranu před zvukem a prachem, které do města proudí z dálnice D2. „Hluk je nepříjemný hlavně v pracovní dny. Současné podmínky se nedají srovnat s těmi před dvaceti nebo i jen deseti lety," řekla například Kateřina Kopová z Hustopečí. Vedení radnice v tomto týdnu dokonce zahájilo petiční akci za stavbu nové zábrany.

Na jižní Moravě se nachází zhruba dvacet kilometrů protihlukových stěn u dálnic nebo rychlostních silnic. Podle mluvčí ředitelství Niny Ledvinové k nim ale loni v kraji nepřibyla žádná nová. „Kromě Popůvek teď však připravujeme stavbu zábrany u dálnice D1 v brněnském Starém Lískovci na rok 2017," nastínila plány Ledvinová.Pro zvětšení klikněte.

Téměř dvě desítky let volají po podobném opatření také obyvatelé Drysic na Vyškovsku. Trápí je hluk ze silnice R46. Podle všeho se částečného zlepšení dočkají za tři roky, což uvítala například Magdalena Chytilová. „Nežijeme hned u silnice, bydlíme u lesa. Přesto když k nám někdo přijede, hned se ptá, jak tady můžeme kvůli hluku vůbec vydržet," poukázala Chytilová.

Povolené limity pro zvuky z dopravy přes den u domů jsou v rozmezí pětapadesát až sedmdesát decibelů. „Protiopatření můžou lidé nebo obce požadovat v případě nadlimitního hluku prokázaného v chráněných prostorech, například u objektů určených právě k bydlení," vysvětlila hygienička Ivana Fajkošová.

Zkouší novinku

Hluk ale nevadí jen u silnic, problémy způsobuje i kolem kolejí. Například v Tetčicích na Brněnsku kvůli němu železničáři postavili speciální nízkou zábranu. Prosadili si ji místní, vysoká clona by totiž podle nich hyzdila obec. Zda vyroste i jinde, není jisté. „Kvůli posledním dvěma mírným zimám se nám zatím nepodařilo otestovat zimní údržbu," podotkl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Marek Illiaš.

O podobné opatření se přitom zajímá i vedení Hrušovan u Brna kvůli plánované obnově trati vedoucí z Židlochovic.

V Hodoníně zase vyrostla clona tlumící hluk přímo ve městě. Jihomoravská armaturka za ni dala miliony korun. Reagovala na stížnosti lidí ze sídliště, kterým se nelíbil hluk z blízké slévárny.

V zajetí zvuků. Protihluková stěna lidem z Topolan škodí

Topolany - Už deset let jsou lidé z Topolan na Vyškovsku ve zvláštní situaci. Kvůli rozšíření dálnice D1 nechalo Ředitelství silnic a dálnic postavit protihlukovou stěnu, aby tlumila zvuky z provozu na nejfrekventovanější trase v České republice. Paradoxně však bariéra odráží zpět k zástavbě rachot od železnice, která kolem vesnice vede z druhé strany. Řešení? V nedohlednu.

Podle starosty Topolan Vladimíra Kudličky nepomáhají ani listnaté stromy, kterými je osázený svah u dálnice. „Než vyrostou tak vysoko, aby dostatečně pohlcovaly zvukové vlny, ještě to minimálně tři čtyři roky potrvá," povzdechl si Kudlička.

Návrh vedení obce pokrýt přímo pět set metrů dlouhou protihlukovou stěnu popínavými a stálezelenými rostlinami silničáři odmítli. A to i přesto, že Topolanští se chystali výsadbu a práce zaplatit z vlastního rozpočtu.

Posunutí kolejí

Starosta ve vyřešení problému v dohledné době už nevěří. Netrpělivě alespoň vyhlíží slibovanou modernizaci železniční tratě mezi Brnem a Přerovem, kterou nedávno ohlásilo ministerstvo dopravy. Ta může nezvyklé situaci pomoct. „Co vím, koleje se mají posunout blíž směrem k silnici R46. Ale o tomto projektu se už mluví dlouhá léta, takže teprve uvidíme, jak to nakonec všechno dopadne," doplnil Kudlička.

Někteří lidé z Topolan si za dobu, co stěna u dálnice stojí, na odrážející se zvuk projíždějících vlaků už zvykli. „Je slyšet především v létě, když je jinak v obci klid," uvedl například Libor Hasala. Podle dalších obyvatel ale hluku uniknout nejde, rozléhá se totiž celou vesnicí.

Primářka Půčková: Hluk může za neurózy a deprese

Znojmo - Život v blízkosti rušných silnic nebo železničních tratí může mít vliv i na lidské zdraví. Stejně jako další odborníci na to upozorňuje primářka rehabilitačního oddělení a mluvčí nemocnice ve Znojmě Marcela Půčková. „Hlučná dopravní křižovatka působí na psychiku," tvrdí.

Jak konkrétně nadměrný hluk ovlivňuje lidské zdraví?

Bezprostředně může poškodit vnitřní ucho a tím i sluch. Za hranici bolesti považujeme sto třicet decibelů. Sílu účinku ještě ovlivňuje frekvence zvuku. Například dopravní hluk dosahuje až devadesáti decibelů. Jedoucí motocykl ještě víc.

Od jaké úrovně hrozí přímo poškození zdraví?

Sluch mohou poškodit zvuky nad sto dvacet decibelů. Stává se tak buď po krátkém intenzivním vzruchu, například výbuchu, nebo při dlouhodobém pobytu v hlasitém prostředí. Častým průvodním jevem může být takzvaný tinnitus, tedy trvající hučení, zvonění či šumění v uchu. Poškozené jsou vláskové buňky vnitřního ucha a přenos vzruchu mozkovým nervem.

U silnice nebo železniční dráhy je ale člověk zřejmě vystavený poněkud nižšímu hluku. Má i ten nějaká rizika?

Zvuky kolem sedmdesáti až devadesáti decibelů působí spíše na nervový systém člověka. Následkem mohou být neurózy, deprese, poruchy soustředění, bolesti hlavy, potíže s páteří, závratě nebo nespavost. U vnímavých lidí i poruchy trávení, žaludeční vředy, bušení srdce a další problémy. Určitou úlevu mohou při správném použití přinést špunty do uší, které sníží akustickou zátěž o patnáct až třicet decibelů.

Autor: Přemysl Spěvák, Martin Moštěk, Redakce

20.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Robert Gottwaldu Krajského soudu v Brně. Podle obžaloby nevrátil několikamilionovou půjčku.
4

Půjčka na Devět křížů? Miliony byly pro drnovický klub, odmítá Gottwald obžalobu

Ilustrační foto.

V Masné srazila dodávka chodce. Muž utrpěl těžká zranění

AKTUALIZOVÁNO

Obžalovaná mi hrozila vytrháním vlasů, řekla žena, kterou nutili k prostituci

Brno – Chtěla si v Rakousku vydělat peníze úklidem, místo toho skončila na chodníku mezi prostitutkami. Před brněnským krajským soudem ve středu vypovídala žena, kterou obžalovaní Ján Dirda a Marta Hudcová údajně nutili k sexu za peníze. „Po cestě do Rakouska mi v autě říkala, že se budu mít dobře a že nesmím být blbá. Potom jsme zastavili a ukázala mi, kde mám stát na chodníku. Odmítla jsem a chtěla jet zpátky. Marta mi ale pohrozila, že pokud nevystoupím z auta, vytrhá mi vlasy ještě víc. Měla jsem je zrovna na krátko ostříhané,“ uvedla poškozená.

Reakcí na bodnutí přibývá. Hmyz útočí i na lékaře

Brno /ANKETA/ - Nejprve pobodali sršni mladého muže, poté zaútočili na dvě posádky záchranářů a kolemjdoucí. Scéna jako z hororu se odehrála v neděli večer v brněnské Bystrci. Výjezdů k lidem, u nichž se projeví alergická reakce na bodnutí včelou, vosou či sršněm, je podle odborníků v létě výrazně více.

Rezidentní parkování? Zavedení město znovu odsouvá. Až na rok 2019

Brno – Původně mělo fungovat už na jaře letošního roku, pak projekt město odsunulo až na podzim. Jenže podle zjištění Brněnského deníku Rovnost se plán na zavedení rezidentního parkování dál odkládá. Vedení brněnské radnice nepřímo přiznalo, že revoluční bod v brněnské dopravě nejspíš spustí až nové vedení radnice v roce 2019.

Dva řidiči v jeden den zapomněli na kola na střeše a poškodili vjezd parkoviště

Brno – Častější nehody řidičů s připevněným jízdním kolem na střeše auta řešili policisté v Brně na přelomu července a srpna. Nepozorností při vjezdu do obchodního centra způsobili v jeden den řidiči škodu za více než padesát tisíc korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení