VYBERTE SI REGION

Neslyšící z Brna a z Prahy mluví jinak

Brno /FOTOGALERIE/ - Kurzy účetnictví nebo masérství nejsou ničím neobvyklým. Rekvalifikační kurz, který Brňanům nabízí Unie neslyšících, ale neobvyklý je. Bankovní úředníci, lidé z knihoven i ostatní zájemci se v něm učí znakovou řeč.

5.9.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií
Návštěvnice kurzu znakové řeči v Brně Michala Wu.

Návštěvnice kurzu znakové řeči v Brně Michala Wu.Foto: DENÍK/Archiv

„Ahoj, jméno můj Míša,“ představila se několika rychlými pohyby Michala Wu, jež kurzy znakové řeči v Brně navštěvuje. Každý rok se do nich přihlásí přibližně stovka lidí, která za půlroční výuku zaplatí patnáct set korun.

Naučit se znakovat je podle Wu stejně těžké jako studium kterékoliv jiné cizí řeči. „Někdy dokonce těžší. Ke slovíčkům si musíte namalovat, jak znaky vypadají. Kolikrát mě napadlo, že kdybych ty poznámky ztratila, nálezce by se hodně divil,“ usmála se mladá žena.

Od češtiny se jazyk neslyšících velmi liší. Neexistují v něm například předložky. Stejný pohyb ruky doprovázený jinou mimikou často znamená dvě odlišné věci. „Jediným znakem je možné vyjádřit víc slov. Třeba takový paroháč znamená mám tě rád,“ ukazuje Wu dlaň se sklopeným prsteníkem a prostředníkem.

Velké rozdíly jsou i mezi znakovými řečmi různých národností. Jinak znakují dokonce neslyšící z různých měst. „Pohyb rukou vždy doprovází ústní posunky. Takže když v Praze použijete znak pro tramvaj, pomyslně vyslovíte ještě slovo tram. V Brně ale u stejného znaku říkáme šalina,“ vysvětlila Wu.

Znakové řeči se chce věnovat i v budoucnu. „Lidé, kteří ji ovládají, tu hodně chybí,“ povzdechla si. Kurzy, díky kterým se znakovou řečí před dvěma lety začala, organizuje Unie neslyšících. V Brně existovaly už před revolucí. Za ty současné ale Brňané vděčí zakladateli unie Svatopluku Žambochovi. „Věděl, že služby neslyšícím chybí. Unii vybudoval s pomocí několika přátel,“ uvedl Ivan Poláček z Unie neslyšících.

Autor: Lucie Hrabcová

5.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ženy i muži se chodí už více než století stříhat do kadeřnictví v Údolní ulici. Nejstarší brněnský salón majitel zrekonstruuje.
20

Stříhají v něm lidi přes sto let. Nejstarší brněnské kadeřnictví zrekonstruují

Ilustrační foto.

Židenický místostarosta Kunc byl podle inspekce hrubý na zaměstnance radnice

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Pokud jste někdy nasazovali klasické sněhové řetězy, určitě vás napadlo, že by jejich montáž mohla být o trochu snadnější a rychlejší. Nový český vynález naštěstí splňuje obojí zmíněné.

Kamechy a Žebětín spojí chodník a cyklostezka. Cenu zvyšují výkupy pozemků

Brno – Chodník podél silnice ze sídliště Kamechy do Žebětína ocení matky s kočárky a další chodci, kteří kolem Žebětínského rybníka procházejí. Pokud se vše podaří, žebětínská radnice ho chce začít stavět příští rok.

Mrazy: rybáři denně sekají díry do ledu, ryby se nadechují jen párkrát za minutu

Pohořelice - Rybáři z Rybníkářství Pohořelice od začátku letošního roku, kdy teploměr téměř neustále ukazuje teploty pod bodem mrazu, obcházejí chovné rybníky a denně prořezávají do ledu prohlubně. Do rybníka tak vnikne více světla, fytoplankton může nastartovat fotosyntézu a dodává vodě potřebný kyslík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies