Ačkoli mu patří prvenství v československé historii medicíny, s kolegou jako první úspěšně přišil amputovaný prst, nebylo lékařství jeho vysněné zaměstnání z mládí. „Když mi bylo šest, chtěl jsem být námořník. Přečetl jsem si knihu o plachtění, vlajkách a podobně a chytlo mě to," přiznal chirurg.

Nakonec ovšem vystudoval lékařství a nelituje. „Původně jsem chtěl být psychiatrem, ale po stážích v léčebně jsem si vybral plastickou chirurgii," poznamenává Válka.

Zdůrazňuje, že jeho obor se zdaleka nevěnuje jen liposukcím a zvětšování ňader. „Když operujete nádor v obličeji, musíte říznout až do zdravého, ale zároveň se snažíte co nejméně zohavit pacienta," popisuje.

Jeden z jeho nejzajímavějších případů dokazuje, že je třeba zachovat si chladnou hlavu a jednat. Šlo o šestnáctiletého chlapce, kterého padající dřevo namáčklo na cirkulárku. „Pila mu otevřela břicho a těžce poškodila orgány. Zároveň přišel o ruku, protože se pokoušel stroj zastavit," líčí Válka.Plastický chirurg Jan Válka.

Chlapce zachránil otec okamžitým odvozem do nemocnice. „Pro ruku se vrátil později, ležela tam pořád v pilinách. Uložil ji do ledu a nám se ji podařilo přišít," uzavřel doktor. Chlapec se stal traktoristou a jeho ruka funguje.

V posledních letech se Válka věnuje více estetické medicíně a stal se odborníkem na úpravy nosů. „Občas některá dáma přijde s časopisem a ukáže mi, že právě takhle by chtěla vypadat. To je samozřejmě nesmysl," usmívá se.

Zdůrazňuje, že kdyby měl znovu začínat, vybere si stejný obor. „Baví mě čím dál tím víc," uzavírá Válka.

Volné chvíle tráví focením ze země i z balónu. „Snad je v tom touha mít kolem sebe prostor, který na operačním sále nemám," přemítá.