VYBERTE SI REGION

Nová hala za víc než 300 milionů: s atlety se o ni chtějí dělit dráhoví cyklisté

Brno - Do haly za víc než tři sta milionů korun se kromě atletů mohou nastěhovat i dráhoví cyklisté. Sportoviště se má začít stavět příští rok.

25.2.2016 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: archív

Na atletickém oválu se rozcvičují vytrvalostní běžci a sprinteři, o několik metrů dál krouží kolem po obvodu moderní sportovní haly dráhoví cyklisté. Původně atletická hala až za 350 milionů korun u bohunického univerzitního kampusu, jež se má začít stavět už příští rok, možná změní své plány.

Do stavby, na jejíž realizaci se už v loňském roce dohodli zástupci města, atletů a Masarykovy univerzity, na jejíchž pozemcích nové sportoviště vyroste, se chtějí připojit cyklisté. „Snažíme se přesvědčit vedení města, aby součástí nové haly, kterou si vlastně vylobboval atletický svaz, byl i velodrom. Chceme využít situace, když už se Brno hlásí k plánům jako spoluinvestor," vysvětlil šéftrenér dráhařů Dukly Brno Svatopluk Buchta.

Podobnou víceúčelovou halu mají například v rakouské Vídni. Právě tam už ve čtvrtek zamíří brněnský primátor Petr Vokřál, aby se podíval, zdali je takové řešení vhodné i pro Brno. „Nechci nic předjímat. V rámci jiných pracovních povinností se zajedu na tamní sportoviště podívat. Až potom budeme s cyklisty i s atlety jednat, jestli si vůbec tyto sporty pod jednou střechou rozumí," zhodnotil primátor.

Naposled nový velodrom zvažovalo město před pěti lety v Komárově. I nyní je bohunickému plánu Vokřál nakloněný. „Pokud by to bylo proveditelné, byla by to dobrá zpráva, je to jedno řešení pro dva sporty. Snížily by se provozní náklady," dodal. O kolik by ale rozšíření haly o čtvrtkilometrový ovál halu prodražilo, se zatím neví.

Právě na takové dráze se jezdí závody v zahraničí. V celé České republice ale chybí hala, která by mezinárodní standardy splňovala. Většina oválů je stejně jako ten brněnský v Křížkovského ulici otevřený. „V Brně má přitom cyklistika dlouhou tradici. V roce 1981 jižní Morava hostila i mistrovství světa v dráhové cyklistice. Naším přáním je tuto mezinárodní akci do Brna v nové hale představit po čtyřiceti letech," předestřel prezident Českého svazu cyklistiky Marián Štetina.

Atleti ale spolupráci zatím příliš naklonění nejsou. „Každý sport má svá specifika a hala, o které je podepsané memorandum v Brně, by měla splňovat nejen kritéria pro trénink atletů, ale také pro závody, a to případně i mezinárodního charakteru," upozornila mluvčí Českého atletického svazu Karolína Farská.

Předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník, který v Brně loni v listopadu za atlety memorandum podepsal, o možných změnách plánů zatím neví. „O zapojení dráhových cyklistů do projektu, o kterém máme podepsané memorandum, v této chvíli nemám žádné informace," sdělil.

Poslední velká dráha podobného druhu vyrostla v dánském Odense. „Stavbou takových dřevěných konstrukcí do hal se zabývají jen tři firmy na světě, stojí milion euro. Přesto máme o nové zázemí v Brně takový zájem, že jsme primátorovi řekli, že dráhu zaplatí náš svaz," dodal Štětina.

Podobné sportoviště v Brně pamatují lidé z doby před rokem 1989. Nikoli pod pevnou střechou, ale pod nafukovací konstrukcí, se na tréninzích setkávali cyklisté a atleti zcela běžně. „Hala stála na místě dnešního hotelu Boby. Okruh tam byl ale malý. Měřil jen 160 metrů. Uvnitř něj bylo dost místa na dráhy a doskočiště pro atlety," vzpomněl Buchta na dřívější sportovní centrum města za Lužánkami.

Právě tam nyní ožívají další projekty. Loni představila hokejová Kometa Brno plány na nový zimní stadion. Zástupci města zas pokračují v přípravách na stavbu fotbalového stadionu, který chtějí mít v roce 2020 hotový. Ještě loni v květnu přitom město mělo úplně jiné plány. „Preferujeme nízkoenergetickou kombinovanou halu. Kromě rychlobruslení v ní zázemí najdou třeba také atleti," představoval tehdy projekt náměstek pro investice Richard Mrázek.

Autor: Alžběta Nečasová

25.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Šalinkarty si od ledna lidé koupí přes internet. Roční zlevní na 3325 korun

Brno – Městskou hromadnou dopravu v Brně čekají od ledna největší změny od spuštění systému SMS jízdenek. Cestující si podle zjištění Deníku Rovnost budou kupovat šalinkarty i prostřednictvím internetového obchodu. Ubude dlouhé stání ve frontách, lidé si koupí třeba roční kupon jen kliknutím na webu. Právě roční jízdenka přitom má stát místo současných pěti tisíc jen 3325 korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies