Přípravek vyvinutý z pupeční šňůry lidem pomůže při léčbě nežádoucích imunitních reakcí po transplantaci kostní dřeně u leukemických pacientů nebo při léčbě kloubních onemocnění. „Před schválením výroby léku ale ještě musíme bezpečnost a účinnost ověřit klinickými zkouškami,“ vysvětlil šéf výzkumného centra nemocnice Gorazd B. Stokin. K pacientům se látka dostane formou testů do dvou let. Na trh poté mají lék oficiálně uvést v roce 2024.

Pupečník už nyní mohou anonymně darovat rodičky ve Fakultní nemocnici Brno. „Tato tkáň je po porodu plná kmenových buněk se specifickými vlastnostmi, které se dají mnoha způsoby využít. Biologický odpad dárkyň tak změníme v lék. Buňky mohou například pozitivně ovlivnit imunitu, mají také regenerativní vlastnosti a hojí poškozené tkáně,“ popsala Hrůzová.

Z jednoho pupečníku mohou vědci získat zhruba deset milionů buněk a ty dále rozmnožovat. Z jedné tkáně vzniknou léky i pro několik pacientů, za příznivých podmínek dokonce pro stovky lidí. Zabrat by mohly tam, kde už klasické chemické léky nepůsobí.

Buňky pro výrobu léku budou brněnští vědci jako první v České republice pěstovat v bioreaktoru. V něm je i tekutá výživa, která napomáhá k buněčnému rozmnožování. Tuto zbytkovou tekutinu plnou bílkovin a prospěšných látek poté vědci pošlou do Koreje, kde ji taktéž zpracují. „Vyrobíme jak léčivé materiály, tak například kosmetické produkty na bělení kůže a vyhlazení vrásek,“ popsal ředitel výzkumu a vývoje společnosti HansBiomed Seong Hyun Jeon. Odborníci tak využijí biologický odpad nadvakrát. Celý výzkum bude stát mezi pětačtyřiceti až sty miliony.

Na projektu pracuje Fakultní nemocnice u svaté Anny spolu s českou biotechnologickou společností PrimeCell Therapeutics a zmíněnou korejskou firmou Hans Biomed Corp. „Jde už o několikátou spolupráci s korejskými partnery, delší dobu pracujeme například s Korejským ústavem pro výzkum mozku na projektech spojených s léčbou a prevencí mozkových onemocnění," upřesnil ředitel svatoanenské nemocnice Martin Pavlík.