VYBERTE SI REGION

Nové mýtné: starostové se obávají návalu aut

Jižní Morava – Od Nového roku platí mýtné i auta nad tři a půl tuny. Obce v okolí placených silnic nevědí, jak se bránit náklaďákům, které je teď zahltí.

5.1.2010
SDÍLEJ:

Na placený úsek upozorní řidiče pípnutí, které se ozve z jejich palubní jednotky při průjezdu bránou.Foto: DENÍK/Milan Jaroš

Nejen auta nad dvanáct tun, ale i ta nad tři a půl tuny musejí od nového roku platit na silnicích mýtné. Autodopravcům se nové nařízení ministerstva dopravy nelíbí, protože kvůli němu musejí zdražit své služby. Ještě více vrásek na čele z něj ale mají starostové obcí a měst, které leží u zpoplatněných silnic. Bojí se, že řidiči ve snaze ušetřit vymění dálnice za vedlejší silnice, které vedou právě přes jejich území.

Obavy starostů nejsou přehnané, podobnou situaci už totiž zažili už před třemi lety, kdy se v Česku zavedlo mýtné pro auta nad dvanáct tun. „Začalo nám tu kvůli tomu jezdit mnohem víc kamionů než dříve,“ postěžoval si starosta Zastávky na Brněnsku Petr Pospíšil.

Bezradní starostové

Možností, jak se kolonám kamionů a nákladních aut bránit, mají přitom starostové jen málo. „Mohou si zařídit takzvané vážní stanice, které zkontrolují, jestli nejsou auta přetížená,“ vysvětlil Pavel Šoukal z brněnského Centra dopravního výzkumu. Dodal však, že zakázat jejich průjezd obcí rozhodně nemohou.

Obce a města se proto aspoň snaží udělat maximum pro bezpečnost svých obyvatel. „Nezbývá nám nic jiného. Dopravu zpomalíme značkami či semafory, aby velká auta tolik neohrožovala chodce,“ řekl Pospíšil.

Ředitelství silnic a dálnic, které mýtný systém provozuje, je ale přesvědčeno, že kamiony placené úseky příliš často neobjíždějí. „Podle našich výzkumů jen ve třech procentech případů, což je číslo srovnatelné se zahraničím,“ vysvětlila mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.

Objížděním placených úseků sice auta ušetří na mýtném, ale na druhou stranu kvůli tomu spotřebují více paliva. „Navíc jízda po dálnici je mnohem rychlejší a bezpečnější než úzké silnice,“ upozornila Vápeníková.

Kamionů v obcích ale podle odborníků přibylo už před zavedením mýtného. „Stalo se to v květnu 2004, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, a stali se tak součástí volného trhu,“ zdůraznila Vápeníková. Je přesvědčena, že některé obce jen využily spuštění mýtného k protestům proti kamionům.

Na jižní Moravě musejí řidiči platit mýtné při jízdě po dálnicích D1 a D2 a také na silnicích R52 vedoucí do Mikulova a R46 směřující k Olomouci. Zavedením mýtného pro nákladní auta chce ministerstvo úplně nahradit dálniční známky. „Tento způsob je spravedlivější, na rozdíl od časových dálničních známek řidič platí jen za skutečně ujeté kilometry,“ vysvětlil výhody systému Šoukal.

V praxi mýtné funguje tak, že si řidič koupí elektronickou palubní jednotku, kterou namontuje na čelní sklo svého auta. Při průjezdu mýtnými branami mu systém odečte peníze, které má v jednotce uložené. Za kilometr dopravce zaplatí od čtyř do osmi korun v závislosti na ekologické kategorii auta, počtu náprav a denní době. Na silnicích první třídy je průměrná sazba kolem dvou korun za kilometr.

Plno na benzinkách

Dopravci s autem nad tři a půl tuny mohou do konce ledna jezdit ještě s dálniční známkou na loňský rok. Čipovou jednotku by si ale měli koupit co nejdříve. Dá se pořídit na více než 250 místech v republice za vratnou kauci 1550 korun. „Nevyplatí se nechávat to na poslední chvíli. Většina řidičů totiž palubní jednotky kupuje na benzinkách, takže tam může být nával, anebo jednotky někde třeba dojdou,“ poradila Vápeníková.

Rozšířením mýtného se Česko inspirovalo od ostatních evropských zemí. „Trendem je spravedlivě zpoplatnit všechny třídy aut. Logické je, že mýtné stát zavedl nejdříve u těch nejtěžších aut, protože nejvíce poškozují silnice,“ podotkl Šoukal. Dodal, že z peněz získaných na mýtném, platí ministerstvo dopravy údržbu a opravy pozemních silnic.

Elektronický mýtný systém platí v Česku od roku 2007 a za tu dobu vybral od kamionů 17,3 miliard korun. „Zatím se do mýtného systému zaregistrovalo 420 tisíc uživatelů,“ dodala Vápeníková.

Brněnský autodopravce Martin Straka k zavedení elektronického mýtného říká: Když můžu, placené místo objedu

ROZHOVOR – Firma Martina Straky zajišťuje dopravu písku, betonu nebo stavebních strojů nejen po jižní Moravě. Za to, aby jeho auta mohla jezdit po dálnici, proto musí platit elektronické mýtné. A to se mu moc nelíbí. „Když mám možnost, samozřejmě si to objedu přes město. Ušetřím tím spoustu peněz,“ přiznává Straka.

Jak se vaší firmy dotklo zavedení mýtného pro auta těžší než tři a půl tuny?
Velká změna to pro mě nebyla. Většina mých aut váží přes dvanáct tun, takže mýtné platím už od roku 2007. Letos mi tedy přibylo placení jen u jednoho auta.
Promítl jste nějak placení mýtného do ceny za své služby?
Zavedení poplatků jednoznačně zvýšilo cenu přepravy. U stálých zákazníků se sice snažím nezvedat cenu tak výrazně, ale z něčeho mýtné zaplatit musím. Nemám tak vysoké marže, abych mohl nechat cenu za dopravu stejnou.
Snažíte se placeným silnicím nějak vyhýbat?
Pokud to jde a nespěchám, dálnici objedu městem. Ale když nemám moc času, zvolím rychlejší cestu, i když je pro mě dražší.
Jak vyřešit mýtné tak, aby řidiče nelákalo objíždění?
Myslím, že mýtné by se mohlo alespoň v blízkosti měst snížit nebo úplně zrušit. Pak by řidiči neměli důvod jezdit po obecních silnicích a doprava by tam nehoustla.
Máte ve svém autě už elektronické zařízení na placení mýtného?
I když auta nad tři a půl tuny mohou používat dálniční známku až do konce ledna, tak jsem si už krabičku koupil. Nechci riskovat to, že za pár týdnů na ni budu stát fronty, nebo ji dokonce neseženu vůbec.
Jak se mýtné platí?
Řidič může zaplatit předem tam, kde si elektronickou krabičku koupí, nebo zpětně na fakturu uzavřením smlouvy.
Který způsob jste využil vy?
Krabičku jsem si koupil na benzince a rovnou i zaplatil za ujeté kilometry předem. Její nemontování je jednoduché, nezabralo mi více než patnáct minut. I tak jsem ale rád, že už to mám z krku a nemusím se o nic starat.

Obrana obcí: semafory a značky

Jižní Morava – Co máme dělat? Jak se bránit? Jsme v podstatě bezmocní. Takové hlasy se ozývají z měst a obcí, která leží u zpoplatněných úseků silnic. Úzkými silnicemi totiž denně projedou desítky nákladních aut a kamionů, jejichž řidiči se chtějí vyhnout mýtnému.

„Už před dvěma lety, kdy mýtné začala platit auta nad dvanáct tun, u nás provoz výrazně zhoustl. A teď to bude nejspíš stejné,“ reagoval starosta Staroviček na Břeclavsku Vladimír Drbola na to, že od Nového roku mýtné platí i auta nad tři a půl tuny. Silnice v obci, která vede souběžně s dálnicí D2, je už stará a betonová. „Takže když po ní projede náklaďák, dělá to velký hluk,“ postěžoval si Drmola.

Mýtné musí řidiči platit nejen na dálnicích D2 a D1, ale i na rychlostní silnici R52 a R46. Starostům postižených obcí nezbývá, než se s příbytkem náklaďáků smířit. „Moc s tím udělat nemůžeme. Asi zapneme semafory a zpomalíme tak průjezd centrem. Jde nám hlavně o to, aby se chodci nemuseli bát o své zdraví,“ popsal své plány starosta Hustopečí na Břeclavsku Luboš Kuchyňka.

Dodal však, že kvůli zpomalení dopravy se možná ve městě začnou tvořit kolony. „Bezpečí chodců je ale pro nás mnohem důležitější. Auta si zkrátka počkají,“ dodal Kuchyňka. Zatím ale nedokáže odhadnout, kolik projíždějících aut po Novém roce v Hustopečích přibude.

Jinde ze zavedení mýtného strach příliš nemají. „U nás jezdilo plno náklaďáků a kamionů i před mýtným. Je to pro ně totiž rychlejší, než stát v koloně na přeplněné dálnici,“ řekla mluvčí Šlapanic na Brněnsku Magdalena Černá. Žádnou změnu proto v následujících týdnech neočekává. „Kolony se nám v centru města netvoří a snad to tak zůstane,“ doplnila Černá.
Nepříjemnostem se vyhnuli také v Židlochovicích na Brněnsku. Ale ne na dlouho. „U nás se teď staví most, a proto městem nesmí projíždět žádná auta vážící přes tři a půl tuny. Až ho ale na jaře otevřeme, je jasné, že se náporu náklaďáků nevyhneme,“ informoval Radek Šotnar z židlochovické radnice.

Městem totiž vede silnice 425, která je souběžná s dálnicí D2. „Ještě než se začal most stavět, mnoho dopravců tudy jezdilo. Silnice je v dobrém stavu, a tak se stala pohodlnou a levnější variantou dálnice,“ dodal Šotnar.

Autor: Tereza Bartošíková

5.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies