Brňan Marek Tichý žije v panelovém domě v sídlišti Lesná. Pro ovoce i zeleninu chodí do obchodu. Uvítal by možnost vypěstovat si je. O volných záhonech ve své čtvrti nebo v okolí však neví. Teď se může dočkat změny. Radnice městské části Brno-sever hledá možnosti, kde založit další zahrádky, které by Brňanům pronajímala.

Tichý je na výsledek zvědavý. „Nevím o žádném vhodném místě ani v okolí několika kilometrů od mého domu. Nedokážu si představit, že někde na sídlišti vznikne zahrádkářská kolonie," poznamenal Brňan.

O konkrétních místech neví zatím ani starostka Brna-severu Sabina Tomíšková. „Vhodné pozemky rozhodně není jednoduché najít. Uvítáme, když se na nás obrátí lidé, kteří mají nějaký nápad pro vznik podobných míst. Ideální jsou nevyužité obecní pozemky, například ve vnitro-blocích," prohlásila Tomíšková.

Upozornila, že nedostatek prostoru pro záhony je možné řešit také komunitními zahrádkami, kdy se domluví skupina lidí a o zeleninu s ovocem se stará společně. „Co vypěstuje, si potom rozdělí," sdělila starostka.

Na území Brna-severu je zatím přibližně čtyři sta padesát zahrádek. „Ani zdaleka nepokrývají poptávku. Zájemci o zahrádkaření navíc nežijí jen v naší městské části, ale jsou v celém Brně. A nevadí jim dojíždět," dodala Tomíšková. Na nájmu za tato místa vybere městská část sedm set tisíc korun ročně.

Podle předsedy brněnského územního sdružení Českého zahrádkářského svazu Martina Říhy se zájem o zahrady zvyšuje hlavně u mladých rodin. „Kvůli hospodářské krizi roste cena jídla a lidé doufají, že ušetří. Také jim stále častěji záleží na tom, co jedí, aby to bylo zdravé," vysvětlil předseda Říha.

Dodal, že iniciativu Brna-severu vítá. „Zatím jsme se o ni moc nezajímali, ale plánujeme se na to brzy zaměřit. Doufám, že se plány podaří dovést do zdárného konce," konstatoval Říha.

Olga Krejčířová z brněnského ekologického institutu Veronica upozornila, že v Brně zahrádkářských kolonií spíše ubývá. „Hlavně v centru města. Ani územní plán s nimi nepočítá. Taková místa by se ale neměla rušit. Je to oáza klidu pro lidi. Přiblížení k přírodě," řekla ekoložka.

Hlavně v létě, kdy je ve městě horko a sucho, umožňuje podle ní zeleň lidem lepší přežití. „Zároveň v ní žijí rozmanitá zvířata. Hlavně hmyz a ptáci," prohlásila Krejčířová.

Starosta Brna-středu Libor Šťástka potvrdil, že v centru města je podle něho kolonií naopak moc. „Už historicky je jich tam několik hektarů. Největší jsou na Kraví hoře nebo na Žlutém a Červeném kopci. Často se tam ale nechodí zahrádkáři starat o záhony, nýbrž tam pouze hromadí nepořádek," upozornil starosta Šťástka.

Do budoucna plánuje hledat nové prostory na okrajích Brna, kam by současné kolonie přesunul. „Nechceme Br-ňany připravit o jejich koníček. Už teď jsou ale jejich zahrady často v místech, kterým územní plán určuje jiný účel. A to musíme ve výhledu několika let vyřešit," konstatoval starosta největší brněnské městské části.