Třicet tisíc sedících fanoušků bouří a žene tým za vítězstvím. V luxusních prosklených lóžích decentně tleskají VIP hosté v dokonale padnoucích oblecích. Partnerky fanoušků, které nebaví fotbal, mezitím v útrobách nakupují v obchodech. Žádné sci­fi, ale reálná představa. Tak má už za pár let vypadat brněnský fotbalový stadion Za Lužánkami.

Architektonický Ateliér Brno už má hotové hrubé nárysy stavby, které předložil jak fotbalovému klubu, tak i vedení města. Brněnský Deník Rovnost je exkluzivně získal.

Stadion bude mít pravidelný tvar – elipsu polouzavřenou plátěnou střechou. „Je to speciální plátno, které se k těmto účelům používá. Mají je například na fotbalovém stadionu v německém Stuttgartu,“ řekl architekt Petr Hrůša, jehož tým na přípravě brněnského stadionu pracuje. Architekty inspirovala starověká sportovní aréna – římské koloseum.
Kolik obrazovek?

Na stadion, který by měly firmy postavit do roku 2011, se má vejít třicet tisíc sedících diváků. V jeho útrobách bude také sedm set padesát dva parkovacích míst ve třech patrech. Bohatým divákům a sponzorům nabídne luxus asi dvacet skyboxů (prosklených lóží) v hlavní tribuně.

Fanoušci budou hru sledovat nejen přímo na hrací ploše, ale také na dvou obrazovkách o rozměrech sedm a půl krát jedenáct metrů. „Taky je ale možné, že nakonec postavíme čtyři menší tabule v rozích,“ prozradil Hrůša.

V zázemí vzniknou kromě luxusních šaten také obchody. „Pod střechou jedné z kratších tribun by mohlo být šest kurtů na squash, naproti pak relaxační vodní centrum,“ přiblížil další vybavení spoluautor projektu Vít Zenkl.

Odkud půjde nejbouřlivější potlesk a řev fanoušků, zatím jisté není. „Stále si ještě pohráváme s myšlenkou, že by kotle domácích i hostů nebyly za brankami, ale v rozích naproti hlavní tribuně. Jednáme o tom s policií,“ uvedl Hrůša.

Primátor Roman Onderka se už s plány také seznámil. „Zatím jsem viděl jen hrubé nákresy. Ale idea fotbalové arény, v níž by se pořádaly i koncerty a podobné akce, mě velice oslovila,“ prohlásil Onderka.

I vedení 1. FC Brno se plány architektů líbí. „Stadion vypadá krásně. Hlavně, aby stál co nejdřív,“ přeje si majitel fotbalového klubu Roman Pros. „Skvělé je, že bude pro třicet tisíc diváků. A kde bude kotel skalních fanoušků? To neřešíme. Hlavně aby byl slyšet,“ dodal Pros. Hotový projekt musejí architekti odevzdat městu letos na podzim. Hned poté vypíše Brno výběrové řízení na dodavatele stavby, který vzápětí s pracemi začne.

Stadion bude stát necelé dvě miliardy korun, polovinu má tvořit dotace ze státního rozpočtu. Vznik stadionu podporuje také Českomoravský fotbalový svaz v čele s předsedou Pavlem Mokrým.

Stadiony a haly v Brně: děs a bída

Nejoblíbenější sporty trpí v Brně nedostatkem sportovišť. Hokej s fotbalem čekají na nové stadiony mnoho let. Fotbal, hokej, atletika, plavání. Nejpopulárnější světová hra, český fenomén na ledě a dva nejsledovanější olympijské sporty. Všechny v Brně trpí. Nedostatkem stadionů, hal a bazénů. Nebo jejich špatným stavem.

Fotbalisté čekají na nový stadion už několik let. Provizorium v Králově Poli však ještě nejméně do roku 2011 musejí přežít. „Ten stadion je špatný v mnoha ohledech. Nedá se tu parkovat, hlediště je daleko. Není pohodlný pro diváky, i šatny jsou malé,“ tvrdí předseda představenstva 1. FC Brno Karel Jarůšek.

Hokejisté Komety čekají na nový stánek ještě déle. Zimní stadion za Lužánkami chátrá od poloviny devadesátých let, kdy na něm hráli naposledy. Mládežnická hala v blízkosti někdejšího stadionu pro vrcholový sport není vhodná. A nová hala v takzvané Západní bráně v blízkosti univerzitního kampusu jen tak stát nebude. Místo ní město nakonec za tři sta milionů korun rekonstruuje halu Rondo. Primátor Roman Onderka však tvrdí, že tím plán nové haly nezkrachoval. „Tenhle špatný výklad slýchávám často. Projekt Západní brány se neruší, pouze se prodlouží až do roku 2011 či 2012,“ poznamenal brněnský primátor.

Atleti odcházejí

Špatně jsou na tom i další sporty: nejlepší atleti odcházejí do Prahy a dalších středisek kvůli tomu, že v Brně chybí krytá hala. Plavci Komety zase musejí trénovat i mimo Brno. Kvůli vysokému nájmu v chátrajícím bazénu za Lužánkami. „Navíc bazénů pro vrcholové plavání v Brně je málo. A když město postavilo bazén na Kraví hoře nebo koupaliště v Zábrdovicích, udělalo je tak, aby se tam závody nedaly pořádat,“ posteskl si minulý rok Jiří Povolný z dalšího plaveckého klubu Univerzity.

Se sportovním vybavením města nejsou spokojeni ani na radnici. „Vím, že máme na čem pracovat. Z mého pohledu je největším problémem chybějící multifunkční hala,“ tvrdí brněnský radní Jaroslav Suchý, který má oblast sportu na starosti. Podle něj je třeba dát peníze i do sportovních projektů, které využijí nejen vrcholoví sportovci, ale i další lidé. „Mělo by být také více cyklostezek a nějaká dráha i prostory pro in-line bruslení. Musíme na tom zapracovat,“ říká.

I stadiony postavené v posledních desetiletích často uživatelům vadí. Například do haly pro míčové sporty ve Vodově ulici se musely dodělávat tréninkové koše, a ani tak basketbalistům nevyhovuje. Fotbalový stadion na Srbské má zase stožáry s osvětlením před tribunami. Z některých míst tak není vůbec na hřiště vidět. „Nedokážu říct, proč jsou na Srbské postavená světla zrovna takhle, stadion jsem neprojektoval. Ale je to dluh do budoucna a poučení, aby se takové věci u nových projektů už nestávaly,“ dodal Suchý.

Tomáš Herman