Svůj nejvýznamnější objev dokončil v roce 1912. Revolučnost Kaplanovy turbíny spočívala ve dvou věcech. Jednak díky konstrukci bylo možné měnit nastavení lopatek a přizpůsobit ji tak aktuálnímu průtoku vody. „Zároveň do té doby neexistovala turbína, která by dokázala využívat vodu z řek s nízkým spádem. A ty jsou typické pro celé území střední Evropy," vysvětlil odborník Pavel Rudolf z Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana brněnského Vysokého učení technického.

Z Kaplanovy konstrukce dodnes vycházejí turbíny určené pro řeky s nižším spádem. „Na našem odboru vznikla i takzvaná vírová turbína, kterou lze použít na řekách s extrémně malým spádem. Na Kaplanovu práci tak navazujeme," poznamenal Rudolf. Patentovat si ji nechali v roce 2000.

Viktor Kaplan∙ narodil se 27. listopadu 1876 v rakouském městě Mürzzuschlag
∙ zemřel 23. srpna 1934 v rakouském městě Unterach am Attersee
∙ tři desítky let strávil v Brně, kde objevil většinu svých vynálezů
∙ na své jméno si registroval 176 patentů, za nejvýznamnější je považována Kaplanova turbína

Vynálezce původem z rakouského Mürzzuschlagu strávil svá nejplodnější léta v Brně. „Kaplan zde žil jednatřicet let. Brno je silně spjaté s jeho odbornou kariérou, protože ve městě udělal všechny své objevy," prohlásila jeho vnučka Gerlind Weberová. Na Německé vysoké škole technické v Brně se Kaplan stal konstruktérem a později profesorem.

Vynález turbíny s regulovatelnými lopatkami pro něj ale neznamenal okamžitý úspěch. Musel o své patenty bojovat s konkurenčními firmami a dlouhá léta se soudil. „Trvalo to dvanáct let a soudní spis narostl za tu dobu na více než čtrnáct a půl tisíce stran," upozornila Weberová.

Patentů se svým jménem si podal Kaplan dohromady 176. A to i v zemích, jako byl Egypt nebo tehdy nově vzniklý Sovětský svaz. „V muzeu máme několik desítek originálních patentů a rukou psané poznámky," zmínila mluvčí brněnského technického muzea Klára Havlíčková Šikulová. Součástí expozic technického muzea je také model Kaplanovy turbíny.