Žena míří ke kadeřníkovi. „Do tramvaje se mi nastupuje velmi těžko. Většinou se dostanu jen na první schod a dál už ne. Lidé se sice občas snaží být nápomocní, nemohu na to ale vždy spoléhat," popisuje Bombíková. Ve čtvrtek žena Seniorbusem za padesát korun vyráží poprvé.

Jízdu si domluvila už před týdny. „Čekací doba se lidem může protáhnout klidně i na šest týdnů. Denně stihnu v jednom autě objet asi dvanáct lidí, což je poměrně málo v porovnání s počtem všech starších lidí v Brně," vysvětluje jeden ze šesti řidičů Seniorbusu Petr Petřík. Za měsíc ujede asi pět tisíc kilometrů.

Se Seniorbusem jezdí Petřík od června, tedy od vzniku služby. Předtím dvanáct let řídil tramvaj. „Oproti ježdění s tramvají je tahle práce mnohem klidnější," popisuje.

Po vysazení cestující jeho auto ihned vyráží pro další. Po dvaceti minutách už zatáčí za roh k řadě bytových domů na druhém konci Brna, v Novém Lískovci.

Už z dálky je u vchodových dveří vidět stojící postavu. Jakmile žena bílé auto uvidí, otáčí se a míří zpět do domu. „Jde si ještě pro kabelu, paní vezu už po několikáté," vysvětluje chápavě Petřík a otvírá dveře, aby cestující pomohl do auta.

Pětasedmdesátiletá Marie Soukupová míří ke svému zubaři. „Tramvají nemůžu jezdit vůbec a sanitku mi na to nevypíší," objasňuje.

Své cestující už si Petřík většinou pamatuje. „Občas dostanu vynadáno, i když přijedu dřív. Je to ale práce s lidmi a k ní takové situace patří. Většinou jsou cestující vděční, že se za pár korun můžou přepravit přímo od domu," sděluje. Do auta se vejdou čtyři lidé včetně invalidního vozíku. O spolujízdy ale podle něj zatím není velký zájem.

Ne všichni cestující Seniorbus využívají tak, jak by měli. „Nedávno si pětadvacetiletý mladík cestu objednal na svého dědu, jen aby mohl jet k lékaři za levno. Jiná cestující po nás zase pravidelně vyžaduje, abychom jí před jízdou vynesli smetí," vypráví Petřík.

Lidé také objednaný převoz dost často odvolávají. „Několikrát se mi už stalo, že si někdo domluvil Seniorbus i sanitku zároveň. Odjel pak s tím, co přijelo dříve," zlobí se řidič.

Posledními cestujícími jeho směny je manželský pár. Chtějí na neurologickou kliniku do svatoanenské nemocnice. Na zastávku, která je od jejich domu daleko, dojdou manželé bez pomoci jen stěží. „Za veškeré dojíždění taxíkem na vyšetření jsme už dali asi čtyři tisíce. Seniorbus je pro nás ideální. Jestli v příštím roce přibude k této službě nové auto, budeme moc rádi," komentuje Drahomíra Krsová.

Seniorbus sveze měsíčně devět set lidí

Brno – Seniorbus, který usnadňuje cestování brněnským důchodům či lidem s postižením, jezdí už půl roku. Měsíčně přepraví okolo devíti set lidí. „U pětaosmdesáti procent cestujících jde o seniory, zbylých patnáct tvoří lidé se zdravotním postižením," vyčíslila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Cestující za jednu jízdu zaplatí padesát korun. K dispozici mají v současnosti dva vozy, jeden z nich mohou využívat i vozíčkáři. Čekací doba však může být až šest týdnů. „V příštím roce přibude další auto," ujistila Lukšová.

Cestující mohou také zdarma doprovázet jejich nejbližší. „Možnosti jízdy s doprovodem využije asi třetina lidí," upřesnila mluvčí.

Nejvíce vytížená je služba ve všední dny dopoledne. „V té době jezdí lidé nejčastěji k lékaři. Jsou ale i tací, kteří si Seniorbus zamluví dopoledne jen kvůli nákupům. Pak se často nedostane na ostatní," podotknul jeden z šesti řidičů Petr Petřík. Za měsíc vozem najede asi pět tisíc kilometrů.

Právě k lékaři cestuje přes šedesát procent lidí, kteří si Seniorbus objednají. „Ostatní jedou buď za rodinou, za kulturou, nebo třeba na něčí pohřeb," uvedla Lukšová.

Navštívit lékaře včera Seniorbusem jela i Drahomíra Krsová. „S manželem často musím do nemocnice na vyšetření. Zastávku máme od domu velmi daleko a tahle přeprava je mnohem lepší než taxi služba," popsala.