Jídlo, hračky, sportovní náčiní, oblečení, boty, dalších deset tisíc věcí a to všechno pod jednou střechou. Z největšího moravského města se rychle a jistě stává jediná gigantická nákupní zóna, která by se s trochou nadsázky dala nazvat „Brnomarket“.

Zatím posledním pokusem o rozšíření jejího území se stal záměr společnosti Somerston Olympia přistavět svému centru téměř šedesát tisíc čtverečních metrů navíc. Tím by se stalo druhým největším v zemi. Úplně od základů by zase chtěli budovat slovenští investoři přímo ve středu města. Podle záměrů firmy HB Reavis Group by nové obchodní centrum mohlo vzniknout vedle plánované nové městské třídy a stalo by se tak sousedem obchodní galerie Vaňkovka. Informaci o jejich záměrech přinesl slovenský realitní server Etrend.

„Tato stavební vlna je přirozená, Brno nyní pouze dohání úroveň západní Evropy,“ myslí si vedoucí magistrátního Odboru pro územní plánování a rozvoj Dana Wendscheová. Právě její odbor v územním plánu navrhuje, kde vlastně a v jaké velikosti mohou obchodní centra stát.

Vyhláška města Brna z loňského roku stanovuje, že by na jednoho obyvatele města měl v ideálním případě připadat jeden metr čtvereční prodejní plochy. Ve skutečnosti má dnes tento poměr hodnotu 1,6 a nejspíše s výstavbou dalších center poroste.

Nové obří prodejny ale nenechávají spát různá občanská sdružení. „Nákupních zón je tady už dost, jejich počet překračuje městské limity. A tam, kde se postaví, se prudce zvýší doprava. A pokud se už mají stavět, chceme u nich přísné posuzování vlivu na okolí – nejen na přírodu, ale třeba i jiné obchodníky. To se dnes dělá zcela výjimečně,“ řekl Milan Štěfanec z organizace Nesehnutí.

Právě aktivita hnutí na čas zabrzdila rozšiřování Olympie, která nyní musí projít studií vlivu na životní prostředí. Současně dodává, že podle nezávislých výzkumů si nové prodejny nepřeje osmdesát procent lidí. Přestože lidé nové zóny nechtějí, paradoxně vesele rostou dál, zatímco staré nezanikají. Zkrachovalé obchodní řetězce jako Carreffour nebo Delvita přebírají jejich konkurenti a pouze „přebarvují“ značku.

„Před dvěma lety jsme vypracovali sociologický průzkum. Z osmi stovek dotázaných lidí jich dvě třetiny uvedly, že navštěvují hypermarkety alespoň jednou týdně. Počet těch, kteří do malé prodejny už vůbec nezavítají, pak stoupl na čtyřicet procent,“ potvrdila Radka Cicvárková z Odboru územního rozvoje.

Běžní Brňané berou hypermarkety jako nutné zlo. „Ty v centru jsou pohodlné – ale to je tak všechno. Jsou v nich spousty lidí a všechno je předražené. Ale chodím do nich, když na jiné pochůzky není čas,“ myslí si Miroslava Stará.