VYBERTE SI REGION

Objev: Brno mělo vlastní ponorku

Brno - Brno sice leží ve vnitrozemí, ale to mu nebrání, aby mělo vlastní moře a ponorku. To první je symbolické označení pro přehradu, to druhé bylo realitou za druhé světové války.

1.8.2012
SDÍLEJ:

Jediná dochovaná fotografie ponorky dokumentuje její spuštění do vody. Na přídi měla znak Brna a znak s medvědem. Patřil 11. flotile, pod kterou ponorka spadala. Foto: Vlastimila Schildbergera

Podle nejnovějšího výzkumu historika Vlastimila Schildbergera z Moravského zemského muzea, se jedna nacistická ponorka pyšnila na přídi právě znakem Brna. To se stalo jediným městem mimo Třetí říši, které mělo pod patronátem ponorku. „Je to velmi neobvyklé, protože patrony ponorek se stávala jen německá města," zdůraznil Schildberger.

Ředitel policie

Brno se k ponorce dostalo přes SS- Sturmbannführera Konrada Nussbauma, který byl od roku 1941 ředitelem brněnské kriminální policie. Jeho jedenadvacetiletý syn Heinrich sloužil na zaoceánské ponorce U 209. Díky vazbám na Nussbauma přijela posádka do Brna v únoru roku 1943 na družební návštěvu. „Zůstali osm dní na ozdravném pobytu ," uvedl historik.

Z hlavního nádraží šli námořníci průvodem dnešní Masarykovou ulicí na Novou radnici. Tam se jim dostalo slavnostního přivítání. „Posádka předala městu vlastnoručně vyrobený model své ponorky," řekl Schildberger.

V dobovém článku se píše, že mužstvo na oplátku dostalo dary přiměřené tehdejší době. Podle historika to mohly být třeba cigarety. A Brno zároveň převzalo nad ponorkou patronát.

Po pobytu na Moravě mužstvo 6. dubna 1943 vyplulo z německého přístavu Kiel na plavbu, která měla trvat měsíc. Pustili se do vod severního Atlantiku.

Jediná dochovaná fotografie ponorky dokumentuje její spuštění do vody. Na přídi měla znak Brna a znak s medvědem. Patřil 11. flotile, pod kterou ponorka spadala.

To už ponorka nesla na přídi brněnský znak, nad kterým byl německý nápis Ve věrnosti a víře. Po boku byl emblém s medvědem. Ten značil příslušnost k jedenácté flotile.

Sedmašedesát metrů dlouhému plavidlu velel kapitán Heinrich Brodda. „Pro svoji špatnou povahu nebyl u německého námořnictva oblíbený," podotkl Schildberger a dodal, že ho přeřadili na ponorku, protože tam Němci měli málo důstojníků.

Horší než letci

Ztráty námořníků byly obrovské, zahynulo jich až osmdesát procent. „Měli ještě horší šance než letci. Když dostali zásah hlubinnou pumou, měli mizivou šanci na záchranu," uvedl historik František Hanzlík z Univerzity obrany.

Ponorka vyzbrojená čtyřmi předními a jedním zadním torpédometem, měla v Severním ledovém oceánu přepadávat spojenecké konvoje.

Podle jiné verze byla vyslána na tajnou misi. Tou mělo být objevení vstupu do středu země. „Němci byli okultisté a podle jedné z jejich teorií je země dutá," vysvětlil odborník.

Po skončení války se prý objevil dopis, podle kterého ponorka vchod do středu země skutečně našla. Avšak při zpáteční cestě se potopila.

Jediná dochovaná fotografie ponorky dokumentuje její spuštění do vody. Na přídi měla znak Brna a znak s medvědem. Patřil 11. flotile, pod kterou ponorka spadala.

Ponorce se stal osudným střet s kanadským průzkumným hydroplánem Catalina určeným k ničení ponorek.

Ten na ni shodil bomby a poničené plavidlo se tak už nemohlo znova ponořit. „Vysílačkou dali zprávu ponorce, se kterou operovali ve dvojici," řekl Schildberger.

Ze základny dostali povolení vrátit se zpět. Pro poškozenou U-209 bylo už pozdě. Potopila se a na palubě zahynulo všech šestačtyřicet členů posádky.

Nikdo přesně neví, jak skončil Nussbaum, který velel kriminální policii. Po válce ho hledali jako válečného zločince, ale marně. „Možná zahynul v roce 1945 při ústupových bojích. Nebo dožil v Německu pod jiným jménem," podotkl Schildberger.

Nejistý je také osud modelu ponorky. „Pátrali jsme v archivech, ale model jsme neobjevili. S pracovníky archivu jsme se shodli, že byl nejspíš po válce zničen," uvedla Jana Vašíčková z tiskového střediska brněnského magistrátu.

Autor: Kateřina Foltánková

1.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Knihkupectví Ryšavý v centru města končí. Může za to vysoký nájem

Brno – Po čtvrt století mizí z brněnského náměstí Svobody poslední rodinné knihkupectví v centru města – knihkupectví Ryšavý. Podle majitele za to může vysoký nájem. Lidé v budově naposled nakoupí knihy o Štědrém dni.

Vyrůstá u homosexuálů. Šestiletá Agnes má místo nefunkční rodiny dva tatínky

Brno – Zatím co poslanci řeší, jak co nejlépe právně uchopit problém adopcí dětí homosexuálními páry, asi tisíc dětí v České republice už u partnerů stejného pohlaví vyrůstá. V jedné takové rodině žije i šestiletá Agnes se dvěma tatínky, Martinem a Filipem, kteří jsou registrovanými partnery necelé tři roky.

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies