Objevená kruhová kašna stála na trhu pravděpodobně od první poloviny 18. století. Její základy odkryli jen nedaleko kašny Parnas. „Objevuje se na obrazech z druhé poloviny osmnáctého století, na povrchu byla nadzemní káď, do které lidé chodili pro vodu," objasnil archeolog Antonín Zůbek ze společnosti Archaia.

Objev trochu zamotal hlavy stavařům, archeologický ústav jim v těchto místech zakázal vést plánovanou dešťovou kanalizaci, aby nález neponičili. „Její vedení posuneme, nejedná se naštěstí o zásadní komplikaci," komentoval problém stavbyvedoucí Lukáš Dzoba.

Podle Zůbka může náměstí ukrývat i nález mnohem starší kašny. „Na náměstí stávala i pozdně středověká kašna, kterou zachytily obrazy z poloviny sedmnáctého století, možná tak na stavaře čeká další překvapení," usmál se Zůbek.

K vůbec nejstarším objevům na odkrytých plochách patří pravěká zásobní jáma na obilí. „Podle střepů, které jsme v ní našli, pochází z doby bronzové, z období asi tisíc let před naším letopočtem. Dokazuje, že prostor byl atraktivní i pro pravěké lidi," vysvětlil Zůbek. Jámu tvořil prohloubený prostor, který ústil komínem na povrch. „Tento způsob skladování je známý od pravěku a v některých částech Balkánu ho používají dodnes," sdělil Zůbek.

Zásadním objevem je také nález dvou středověkých sklípků v severozápadní části náměstí. „Myslíme si, že náležely budově správy tržiště. Sklípky patrně poskytovaly skladovací prostory trhovcům, zvláště těm, kteří sem přijížděli z ciziny," komentoval Zůbek s tím, že sklípky byly zasypány už někdy v době novověku.

Už v dubnu na náměstí objevili badatelé základy pranýře. Jeho účelem bylo v dávných dobách trestání nepoctivých občanů. „Má pozdně středověký charakter, potvrzený je na malbách z poloviny sedmnáctého století," komentoval Zůbek.

Archeologové objevili také asi třicítku mincí, jejichž stáří se pohybuje od třináctého až do dvacátého století, středověkou hrací kostku, hřebínky, prsteny nebo střepy skleněných nádob.

Objevování pozůstatků dávných dob na náměstí ještě zdaleka nekončí. „Doufáme, že v prostoru před Divadlem na provázku najdeme stopy osídlení z dvanáctého století. Při severní frontě náměstí bychom mohli narazit na pozůstatky středověké zástavby. Původní domy tu zasahovaly asi deset metrů do dnešní plochy náměstí. V ústí Květinářské ulice zase dříve stávaly masné krámy," vysvětlil David Merta ze sdružení Archaia.

Podle stavbyvedoucího budou archeologické práce pokračovat prakticky po celou dobu trvání zemních prací na náměstí. „Termín dokončení nám zatím neohrozily," komentoval Dzoba. Opravy náměstí za šedesát milionů mají podle plánů skončit ještě před tradičními vánočními trhy.