VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obnovu chátrajících továren brzdí krize

Jižní Morava /TÉMA, INFOGRAFIKA/ – Říká se jim brownfieldy, hnědé plochy. Jsou to areály s nevyužívanými chátrajícími budovami, které potřebují velké investice, aby mohly opět sloužit lidem. Na jižní Moravě je téměř sedmdesát velkých brownfieldů, jejich proměna se kromě Brna příliš nedaří.

15.12.2009 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Zájemců o zašlé areály je málo, protože jejich úprava je drahá. „Je proto nutné, aby do nich někdo investoval. Aby město či obec hledali možnosti, jak budovy a místo oživit,“ prohlásila ředitelka Institutu pro udržitelný rozvoj sídel Jiřina Bergatt Jacksonová.

Nejvíc brownfieldů je v Brně. Těch velkých je tam sedmadvacet, na obnovu pak čeká i dalších sto menších areálů. „Brno má brownfieldy dobře zmapované, to zbytku jižní Moravy chybí. Připravujeme proto teď aktualizaci a kompletní dokumetnaci pro investory,“ uvedl Jan Hladík z Regionální rozvojové agentury Jihomoravského kraje.

Aby se firmy rozhodly využít brownfield, musí být na atraktivním místě. Jinak raději investoři stavějí levněji na zelené louce. „Lokalita například v centru Brna je ideální. Záleží ale i na ekonomické situace, takže v době současné krize ani sebelepší poloha nepomůže. Investovat do brownfieldů je riskantní a banky na to momentálně nechtějí půjčovat,“ vysvětlila Jacksonová.

Hledání spasitele

Města či jiní majitelé tak do zanedbaných areálů velice obtížně shánějí investory. O obnovu brownfieldu se snaží například ve Znojmě v bývalé konzervárně Fruta. „Jednali jsme se zhruba dvaceti zájemci, nic ale zatím není jisté. Momentálně jednáme o prodeji se třemi firmami, chybějí jim ale peníze,“ řekl Stanislav Hahn, jednatel stavební firmy VHS, které zchátralý areál patří.

Na mrtvém bodě zůstal i projekt z Bučovic na Vyškovsku. Bývalou továrnu na výrobu nábytku UP Bučovice chtěl soukromý investor proměnit v nákupní centrum nebo bytový komplex. „Zatím je to napohled asi nejhorší místo ve městě. Proto uvíráme, když ožije. Firma má ale plány od roku 2007 a zatím nic nedělá,“ uvedla starostka Bučovic Šárka Šilerová.

Některé obnovy průmyslových komplexů na jižní Moravě už se ale povedly. Prakticky hned po krachu konzervárny Fruta v Lednici na Břeclavsku ji koupila v roce 2003 potravinářská firma Hamé. Letos ji vystřídal podnik Tranza Břeclav. „Továrna nám v obci nevadí. Neruší a navíc lidem dává práci. Je to lepší, než kdyby areál Fruty chátral,“ konstatoval lednický starosta Libor Kabát.

Herna místo garáží

I Blansku se snažili o obnovu staré a nevužívané budovy. Přestavba strojírny Adast ale ztroskotala na majetkových sporech a z původnách velkých plánů zbylo jen málo. „Chtěli jsme tam mít obchodní pasáže, podzemní garáže a byty. Místo toho si areál rozkupují podnikatelé po částech,“ povzdechl si místostarosta Blanska Lubomír Troufal. V bývalém Adastu tak vznikla zatím jen herna a autodílna.

Města a investoři přitom mají možnost, jak si přeměnu brownfieldů usnadnit. Od roku 2007 mohou žádat na podobné projekty o dotace z evropských fondů. „Oživování zašlých areálů podporuje také Regionální operační program Jihovýchod,“ doplnila Jacksonová.

Největší brownfieldy na jižní Moravě.
Brněnský průkopník? Vaňkovka

Brno – Denně tudy projdou tisícovky lidí. Nakupují tu, poslouchají koncerty, navštěvují kavárny a výstavy. Chátrající areál bývalé továrny v Trnité ulici v Brně se před necelými pěti lety proměnil v moderní nákupní a společenské centrum Vaňkovka.

„Nejhorší byly táhnoucí se privatizační spory o pozemky a budovy. Těm přitom hrozilo úplné zhroucení. Kdyby se stavba o dva roky oddálila, nemuselo zbýt z původní továrny nic,“ podotkla Eva Staňková z občanského sdružení Vaňkovka, které se o obnovu zasloužilo.
Dalším velkým úkolem sdružení bylo podle Staňkové přesvědčit město, aby areál odkoupilo. „Pak jsme už začali spolupracovat s firmou ECE. Ta do rekonstrukce vložila tři miliardy korun,“ řekla Staňková.

V březnu roku 2005 se v Brně otevřely dveře nového nákupního centra, galerie a společenského sálu. „Byl to první projekt svého typu v České republice, který ukázal ostatním, že takový areál obnovit jde. Ještě dnes slýchám: Chtěli bychom, aby tam vzniklo něco jako Vaňkovka,“ dodala Staňková. Podle ní to byl rovněž pilotní projekt, který otevřel cestu k rozvoji Jižního centra v Brně.

Architekti revitalizaci Vaňkovky hodnotí příznivě. „Je to zajímavý projekt. Je jak funkční, tak estetický. Autoři ale mohli zachovat víc původních budov a staveb. To se v obnově brownfieldy rozhodně vyplácí,“ uvedl architekt Jaroslav Tomeček.

Původní továrna a slévárna má hluboké kořeny. Založil ji v roce 1865 Friedrich Wannieck. Na zahradě svého domku začal vyrábět stroje do cukrovarů. Později se výroba rozšířila na turbíny a parní stroje. Její osud zvrátila na opačnou stranu druhá světová válka. Od té doby výrobní haly vlastnila například Zbrojovka nebo výrobce traktorů Zetor.

Obce nemají na brownfieldy čas

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Pokud chtějí podnikatelé, obce či města na jižní Moravě oživit zastaralé areály, nejsou na to sami. Pomáhají jim peníze z Evropské unie a také instituce, které radí, jak o ně požádat. Jednou znich je Regionální rozvojová agentura Jihomoravského kraje, ve které pracuje jako manažer Jan Hladík.

Jaký je zájem o brownfieldy na jižní Moravě ze strany investorů?
Odhadem se dá říct, že asi devět procent investorů, kteří přicházejí do kraje, má zájem přímo o brownfields. Většina jich míří do Brna.

Je těžší přilákat je do menších měst?
Určitě to je složitější, než oživit brownfield v Brně. Tam je lepší návaznost na existující služby. Magistrát má navíc ucelenou koncepci a vlastní oddělení, které se této problematice věnuje. Má i velký počet podobných lokalit. Ve městě jich je skoro 130.

Jak vaše agentura podporuje využití brownfieldů na jižní Moravě?
Pořádáme tematické semináře, především pro města a obce. V nich totiž většinou chybí nějaká koncepce rozvoje těchto lokalit. Pokud už se investicemi někdo zabývá, na nakládání s brownfieldy už není čas a tyto projekty bývají spíš namátkové.

Jaké projekty jste v poslední době podpořili?
Pro ilustraci můžu uvést plány, které v poslední době získaly peníze z evropských fondů. Je to třeba Zámecké kulturní centrum Rosice nebo přestavba výměníkové stanice na Městský klub mládeže v Adamově.

Může vaše služby využít i soukromník?
Samozřejmě. Poradíme, jak získat peníze z Evropských fondů, což je u těchto projektů stěžejní. Pomůžeme vyplnit žádost o dotaci. Zájemce nasměrujeme, jak mají objekt zrevitalizovat, jaký typ podnikání se v místě uplatní.

ANETA ŠEDÁ A ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

15.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Setkání s jihomoravským hejtmanem Bohumilem Šimkem v rámci projektu Deník s vámi.
SLEDUJEME ON-LINE
3

Sledujte ONLINE zpravodajství ze setkání s jihomoravským hejtmanem Šimkem

Ilustrační foto.

Fakultní nemocnice? Univerzita odpovědnost převezme až bez dluhů

Věnoval se klimatizaci a vjel na přejezd. Vzápětí musel prorazit závoru

Brno – Na větší opatrnost řidičů při projíždění železničními přejezdy upozorňují jihomoravští policisté. V pondělí proto připomněli nebezpečnou situaci z loňského prosince. Řidič nákladního auta se tehdy v brněnské Kaštanové ulici směrem na Tuřany věnoval nastavení klimatizace a nepostřehl, že se blíží k přejezdu i přes to, že přejezdové signalizační zařízení blikalo červenými světly. „Zvonku si řidič všiml až v době, kdy bylo pozdě," popsal případ policejní mluvčí Pavel Šváb.

Před 140 lety se narodil jihomoravský badatel Absolon

Brno /FOTOGALERIE/ - Manažer i strůjce velkých vizí. Karel Absolon. Život i dílo jedné z nejvýznamnějších postav evropské archeologie první poloviny 20. století připomíná na nové výstavě Moravské zemské muzeum v Brně. Výstavu hostí Dietrichsteinský palác na Zelném trhu v Brně, a to u příležitosti letošního 140. výročí Absolonova narození.

Brno dnes začíná vyplácet příspěvky na levnější roční jízdné MHD

Brno - Brno začíná dnešním dnem vyplácet příspěvek 1425 korun na roční jízdné městskou hromadnou dopravou. V tiskové zprávě to sdělila Zuzana Taušová z tiskového centra brněnského magistrátu. Roční jízdenka stojí 4750 korun. Brňané platící řádně za odpad mohli letos nově zažádat město o příspěvek, díky němuž se jim třetina peněz vrátí. V konečném součtu je tak roční jízdenka vyjde na 3325 korun. Podle Taušové od začátku roku zažádalo o příspěvek přes 19.000 lidí.

Takový zápas nám určitě zvedne sebevědomí, věří Čiliak

Liberec - Sezona Komety Brno sice neprobíhá zcela v souladu s vysokými očekáváními a představami vedení klubu, přesto může mužstvo vedené kapitánem Leošem Čermákem hřát výtečná bilance ze zápasů proti obhájci titulu Liberci. Kometa z nich vytěžila deset bodů z 12 možných a díky nedělní výhře 2:1 pod Ještědem drží těsně šestou příčku před dotírajícím Chomutovem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies