Obraz Madony: Když gotika zburcuje Moravu

Zástupce ředitele Diecézního muzea Václav Lunga si pečlivě píše čárky za každého příchozího. „Návštěvnost vzrostla asi pětinásobně. Pohybuje se okolo sto padesáti lidí denně," vypráví.

Už týden si Brno zvyká na gotický obraz Madony z Veveří. Odborníci tvrdí, že kdyby podobný skvost vlastnil pařížský Louvre, proslaví se Panenka Marie z jižní Moravy jako da Vinciho Mona Lisa.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Jiná umělecká díla, která Brno v poslední době získalo, vzbudila u turistů rozporuplné reakce a často i posměch. Orloj z náměstí Svobody i Jošta z Moravského náměstí si odnášejí ve fotoaparátech hlavně kvůli symbolům připomínajícím mužské přirození. Teď není pochyb, že má Brno na uměleckém poli nový fenomén. Do města se prostřednictvím farnosti z Veverské Bítýšky vrací drahokam mezi obrazy. Dílo nedozírné hodnoty, z něhož i v šedivých klenbách muzea čiší posvátnost a tradiční hodnoty gotického středověku. „Je to malý zázrak," usmívá se farář Marek Hlávka z Veverské Bítýšky na Brněnsku.

A nemluví jen o nádheře obrazu, ale také o tom, že republika po letech slibování napravuje krádeže, kterých se dopustila za minulého režimu. Ministerstvo kultury minulý týden na svém webu uvedlo, že stát už vydal dvě třetiny z církví požadovaných pozemků. „Stále však existuje řada případů, kdy se církev domáhá navrácení svého majetku soudně, což se může táhnout ještě mnoho let. Problémem je identifikace tohoto majetku a prokazování jeho historického vlastnictví. Není totiž výjimečné, že se některé dokumenty nedochovaly," prohlásil advokát Jan Tulis.

Farář Hlávka z pověrčivosti a obezřetnosti nechce mluvit o definitivním návratu Madony. „Národní galerie, která byla držitelem obrazu, podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Počkáme na rozhodnutí," upozorňuje.

I když to neříká nahlas, nejspíš zůstane zapsaný jako ten, který dokázal farnosti po osmdesáti letech získat obraz, u nějž se na Veveří po stovky let modlili věřící.

Středověkou perlu nejspíš v polovině čtrnáctého století namaloval některý z dvořanů Karla IV., je připisovaná Mistru Vyšebrodského oltáře a stejně jako další středověké obrazy přináší divákovi mnoho symbolů. A novodobých symbolů si s úsměvem všímá i farář z Bítýšky. Městský soud rozhodl o navrácení obrazu církvi loni osmého prosince. „Je to jeden z mariánských svátků," odkazuje Hlávka na slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie.

Poslední měsíce trávil dohadováním s pražskou národní galerií. Státní instituce sídlí v místě, z nějž 24. února 1948 Klement Gottwald zvěstoval národu, že „prezident jeho návrhy přijal" a dokonal komunistický převrat. Tam se představitelé farnosti s galeristy domlouvali na podmínkách.„A na den přesně po 68 letech jsme se dohodli na převozu," vypráví farář.

Škarohlídi si už ve stěhování Madony našli jednu z pomyslných bojůvek žabomyších válek mezi Prahou a jižní Moravou. „Vzali jste nám Muchovu Slovanskou epopej, tak teď to máte zpátky," tvrdí.

Přestože Národní galerie oplývá mnoha cennostmi různých směrů i století, z rozhodnutí soudu jí zmizel jeden ze symbolů, který vítal návštěvníky i na vstupenkách.

To Brno i jeho blízké okolí se teprve se symbolem obrovské historické hodnoty sžívá. A svou trochu slávy si užívá i Marek Hlávka. „Ve Veverské Bítýšce mě teď zdraví také lidé, kteří mě předtím nezdravili. Myslím, že se vzedmula i taková vlna místního patriotismu," pochvaluje si farář.

Z obrazu plného symbolů se možná stane také symbol církevních restitucí v České republice. A ukázka toho, že církev navrácené majetky nezavře nikam pod zámek, ale nechá jej přístupný zájemcům.

Když jsme u těch symbolů, jeden nich vědomě připravil i farář Hlávka po převozu Madony do Diecézního muzea. První oficiální návštěvníci byly děti ze základní školy ve Veverské Bítýšce. „Ano, byla to tečka za jednou érou a věřím, že také otevření nového začátku," zamýšlí se farář.

TOMÁŠ SVOBODA
MARKÉTA CHUMCHALOVÁ

Farář Hlávka: Máme v rukou poklad starší než Mona Lisa

Brno /ROZHOVOR/ – Středověká malba Madony z Veveří se vrátila do rukou církve po osmdesáti letech. O její vystavení v Brně se výrazně zasloužil farář z Veverské Bítýšky Marek Hlávka. „Lidé mě zastavují na ulicích a děkují mi," usmívá se.

Co pro vás znamená návrat obrazu do Brna?

Mám obrovskou radost. Nedávno jsem si vzpomněl na slova Václava Havla, když v roce 1990 vítal v Praze papeže Jana Pavla II. Nevím, zda vím, co je to zázrak, přesto se odvažuji říct, že jsem v tomto okamžiku účastníkem zázraku, prohlásil tehdy. Cítím podobnou čest.

Spor o Madonu z Veveří trval přibližně dva roky. Zažíváte teď pocit vítězství?

Přistupujeme k malbě s pokorou. Nedíváme se na to tak, že jsme něco vydobyli, ale že nám byla svěřena důležitá hodnota, která není jenom pro nás.

Proč jste se rozhodli umístit obraz do Diecézního muzea?

Namalovali jej na Veveří a byl určený pro náš region. Proto chceme, aby o něm vědělo co nejvíce lidí z jižní Moravy a našli si k němu určitý vztah. Ať už v rovině náboženské, historické nebo umělecké. Umístěním v muzeu jsme pro to udělali maximum. Je to klenot, kterým se může Brno chlubit i zahraničním turistům. Vždyť Madona z Veveří je o sto padesát let starší než Mona Lisa. V Národní galerii se mezi spoustou jiných cenných exponátů ztrácela její unikátnost.

Jaká čeká obraz budoucnost? Budete jej přesouvat i na jiná místa?

Prozatím rozhodně ne. Stěhování památky má přísná bezpečnostní pravidla, s nimiž se nechceme dostat do sporu. Nicméně do Diecézního muzea plánujeme po Velikonocích pořádat poutě. Volají nám také kněží z různých koutů země, kteří by se v květnu, tedy měsíci oslav Matky Boží, rádi pod obrazem pomodlili.

Jaké jsou reakce na návrat Madony z Veveří ve Veverské Bítýšce?

Vzbudilo to u obyvatel velkou míru vlastenectví. Nadšení jsou také nejstarší veverskobítýšští farníci. Rádi vzpomínají na to, jak se v mládí účastnili procesí do kaple Matky Boží, kam se chodili obrazu poklonit.

MARKÉTA CHUMCHALOVÁ