Ta představuje vznik a vývoj polarografie, metodě, která díky kapající rtuti dokáže určit vlastnosti chemických roztoků i reakcí. Výstava vypráví i o životě a objevu autora polygrafie, pozdějšího držitel Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského.

Diplom svého otce i jeho život a výzkumy přijel do Brna představit jeho syn Michael Heyrovský. Nobelova cena se ještě v úterý vrátila, výstava Příběh kapky potrvá ještě do osmého listopadu.

Tatínek byl vynikající chemik, otec i vypravěč /ROZHOVOR/

Nobelovu cenu svého otce přivezl na výstavu Příběh kapky, která v úterý odstartovala na brněnské hvězdárně, Michael Heyrovský. Vzpomínal na svého otce, objevitele polarografie a jednoho z nejvýznamnějších českých vědců Jaroslava Heyrovského. Hovořil i o svých začátcích ve stejném vědním oboru, ve fyzikální chemii.

Jak vzpomínáte na den, kdy se otec dozvěděl, že získá Nobelovu cenu?
Táta to tušil dopředu. Dozvěděl se, že jej navrhlo hned několik laureátů Nobelovy ceny. Navíc dva dny před oficiálním vyhlášením výsledků k nám přijel švédský novinář a tajemství vyzradil.

Takže už na ceremoniálu při vyhlašování cen nebyl překvapený.
My jsme ten ceremoniál sledovali se sestrou jen ze záznamu. Tehdy to nebylo jen tak přijmout Nobelovu cenu. Například Boris Pasternak musel na příkaz Komunistické strany odmítnout rok před tím cenu za literaturu. Otec na připomínky komunistů řekl, že pokud je to ocenění za vědu, není v tom žádná politika. Nakonec mu ale zakázali, aby s sebou do Švédska vzal rodinu a známé, jak to bývá běžně zvykem.

V té době jste už otci v laboratoři pomáhal?
Už dávno. Začal jsem u otce vypomáhat už v sedmnácti letech, v roce 1959 mně už bylo sedmadvacet let.

Věděl jste tehdy, že budete otce v jeho vědecké kariéře následovat?
Už od mala. Tatínek byl často v práci, tak jsem pořád vyzvídal, proč chodí do laboratoře i v neděli a co tam dělá. Jednou jsem ho doslova přemluvil, aby mi laboratoř ukázal. Ta chvíle nejspíš rozhodla.

Jaký byl otec spolupracovník a vedoucí výzkumu?
Vynikající. Byl vstřícný, každého vyslechl, podporoval i studenty i mladé vědce. Měl spoustu inspirujících nápadů. Na tu dobu velmi rád vzpomínám a jsem šťastný, že jsem mohl otci pomáhat.

Nebyl na vás přísnější než na ostatní?
Naopak. Nemusel mě nijak pobízet, byl jsem sám velmi motivovaný už jenom kvůli tomu příjmení a jeho odkazu.

Co může věda člověku přinést?
Pokud má štěstí a do vědy jej uvede správný průvodce, který jemu i oboru rozumí, může se pro něj objevování užitečných věcí pro lidstvo stát smyslem života.

Jaký byl Jaroslav Heyrovský bez laboratorního pláště?
Byl neuvěřitelně zábavný, nápaditý. Vyprávěl a vymýšlel si fantastické příběhy. Měl jsem díky němu nádherné dětství.

Kde máte tatínkovu Nobelovu cenu doma vystavenou?
Měli jsme ji doma pár měsíců. Pak se ale začala kroutit. V archivu Akademie věd je jí líp. Je totiž na pergamenu, který musí být uchovávaný ve zvláštních podmínkách.