To, že právě Motörhead přitáhli nejvíc návštěvníků, je jasné ještě dřív, než člověk vkročí do samého nitra Velodromu. Už ulici vedoucí ke koncertišti lemují desítky lidí. Poznávací znamení – tričko Motörhead. „Nechcete taky jedno?“ prodává je mladík před vchodem. Místo koncertu opravdu nejde minout.

Hned za branami Velodromu je navíc každému naprosto jasné, že je opravdu na správném místě. Pod pódiem se tísní tisíce lidí a další stovky sedí v hledišti, případně horlivě očekávají nějaké občerstvení. Téměř odevšad pak křičí nápis Born to lose – live to win. Evidentně jde o nejoblíbenější tričko Motörhead.

I když už před koncertem atmosféra pulzuje očekáváním, chvílemi se zdá, že větší tlačenice než před pódiem, je u stánků s pivem. Někteří diváci totiž spoléhají na to, že Motörhead nezačnou hrát včas. „Nevíš, která fronta na pivo je nejrychlejší?“ zajímá se mladík ze Slovenska. „I když oni stejně asi hned nezačnou, tak bych to mohl stihnout,“ přemýšlí.

Záhy však zjišťuje, že se mýlí. Motörhead vystoupí na pódium téměř na minut přesně. Davy před stánky s pivem rázem řídnou. Fronty u občerstvení se už zdaleka nezdají tak nekonečné. Většina lidí, čekajících na pěnivý mok, se navíc jako na povel otáčí k pódiu. Síla legendy je evidentní.

S prvními řezavými tóny kytary Phila Campbella je jasné, kdo je tady pánem. Všichni si podupávají do rytmu a vzduchem létají tisícovky zaťatých pěstí. Lidé jsou nadšení a vůbec jim nevadí kelímky se zbytky piva, které jim čas od času přeletí nad hlavami.

Decibely deroucí se z reproduktorů sice znemožňují jakoukoliv komunikaci, diváky to však netrápí. To hlavní, proč přišli na Velodrom totiž slyší výborně. Chvílemi se dokonce zdá, že Motörhead Velodrom zboří. Brutalita metalové mašiny umocněná supersilnými reproduktory totiž jako by chtěla lidem vyrvat vnitřnosti z těla. Každý úder bicích Mickeyho Dee projede člověku až do morku kostí.

O tom, že jsou Motörhead opravdu pány sobotního večera je dávno jasno. Jakmile pak na chvíli zmizí z pódia, ozývá se ohlušující pískot, který neskončí dřív, než parta Lemmyho Kilmistera nakluše zpět a předvede zbytek své show.

Koncert sice končí už asi po hodině a půl, přesto není na ničí tváři znát rozčarování. Motörhead totiž zanechali opravdu silný dojem. Potvrzuje to i jedna z fanynek. „Přijeli jsme s manželem až z Ostravy a nevíme teď, jak se dostaneme domů, ale stálo to za to,“ prohlašuje žena a vydává se hledat nejbližší autobus. A podobně jsou na tom i další fanoušci.

Motörhead přijeli do Brna a se svým arzenálem těžkého kovu se pokusili zbořit Velodrom. To se jim sice nepovedlo, určitě s ním ale pořádně otřásli.