Vítěz z lávky: čím víc jezdil, tím častěji padal
Říčany u Brna /REPORTÁŽ, VIDEO, ANKETA/ – Mladí i dříve narození. Na jednokolkách i obyčejných kolech. Dvojice na trakařích či siláci soupeřící mezi sebou. Všichni balancují na dvacet centimetrů široké a přes padesát metrů dlouhé lávce nad hladinou rybníka. Už podvacáté a definitivně naposledy se na rybníku v Říčanech u Brna koná Starobrněnská lávka.
Ludmila Čechová
1×video 22×foto Diskutovat (0) 18.7.2010 19:37 aktualizováno 19.7.2010 6:37
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Účastníkům ani divákům ale nedělní počasí zrovna nepřeje. Po předchozích tropických vedrech občas mrholí, fouká vítr a je zima. Přesto je na místech k sezení plno a přicházejí další a další diváci. Místní i ze vzdálenějších končin.
„Jezdíme sem z Brna, jsme tady asi podesáté. Je hrozná škoda, že lávka letos končí. Mám tady i fotografie z minulých ročníků,“ říká Jindřiška Houserová z Brna. Starší paní hned ukazuje fotografie slavných osobností, které lávku každoročně navštěvují.
Nejinak tomu je i letos. Dětem hraje Michal Nesvadba, zpívá Heidi Janků. Přijeli také Pavel Zedníček s Pavlem Novým, který do vody symbolicky odhazuje francouzskou hůl. Vzpomínku na dobu, kdy ho vážná nemoc na čas vyřadila z běžného života.
„Za dvacet let toho bylo dost. Možná se najde někdo, kdo bude chtít pokračovat. Z naší rodiny však určitě nebude,“ tvrdí organizátor Vojtěch Polanský. Podle něho si málokdo dokáže představit, co všechno přípravy obnášejí.
Loučení s lávkou je nakonec veselé. Na start vyjíždějí první závodníci na kolech. Pravidla jsou jasná: přejet lávku co nejpomaleji. Nejmladší závodnice Terezka má dvanáct, nejstarší účastník přes šedesát let. V čase přes dvaapadesát vteřin nakonec vyhrává dvaatřicetiletý hasič Libor Salák. „Vyhrál jsem počtvrté, i když ne v řadě,“ konstatuje vítěz. Trénoval prý od pátku, jenže ne moc intenzivně. „Čím víc jsem jezdil, tím víc jsem padal. Tak jsem to riskl a dnes se mi to podařilo,“ dodává Salák, který převzal pohár a řadu dalších cen.
Diváci napjatě očekávají i souboj dvojic na trakařích. Podle regulí musí jet soutěžící pro změnu co nejrychleji. Velkým úskalím je výměna uprostřed lávky, kdy se pasažér stává řidičem. Už léta z této disciplíny odcházejí neporaženi otec a syn Šoltézové z Rosic. Zřejmě i proto, že disciplínu trénují doma na zahradě. Překvapení se nekoná ani letos: čas těsně nad dvacet vteřin nepřekonává žádný se soupeřů. Rekord vydrží navždy. Letošní lávka byla skutečně poslední.





















