Na jihu Moravy nyní umírá nejméně lidí od začátku sedmdesátých let. Přesto si Jihomoravané mezi čtrnácti kraji nestojí příliš dobře. V počtu úmrtí obsadili hned čtvrtou příčku. „V minulém roce zemřelo v kraji jedenáct tisíc šest set lidí, což je o tři a půl tisíce méně než v roce 1983. Na tisíc obyvatel dnes připadá o něco více než deset úmrtí ročně. Na Vysočině, kde je tento počet nejnižší, to je o jedno úmrtí ročně méně,“ potvrdila Milada Jonášová z brněnské pobočky Českého statistického úřadu.

Trend je jasný: lidé v kraji umírají méně a dožívají se vyššího věku, jinde v republice ale stále žijí zdravěji. Jonášová současně upozornila, že dlouhodobě jsou hlavními příčinami úmrtí infarkty a mozkové mrtvice. Umírá na ně stále zhruba polovina lidí.

„Na jižní Moravě přetrvávají tradiční představy o výživě. Lidé jedí velké množství živočišných tuků v uzeninách, a to způsobuje obezitu. Nadváha organismus namáhá, takže k selhání srdce dojde snadněji,“ vysvětlil náchylnost Jihomoravanů k nemocem oběhové soustavy dietolog z poradny Nutrivia Vlastimil Chadim.

Podle deset let trvajícího průzkumu statistického úřadu mají v kraji největší šance na dlouhověký život Brňané. Naopak nejvíc lidé umírají na Znojemsku. Ročně tak z tisíce lidí zemřelo v okolí Znojma téměř čtrnáct obyvatel, což je o třetinu více než v Brně.

Podle odborníků to způsobují rozdíly ve zdravotnické péči. „Dobré pokrytí rychlou zdravotní pomocí města umožňuje zachránit lidi, které postihl například infarkt. Snažíme se ale stejně kvalitní síť vybudovat všude, “ řekl krajský radní František Adamec.

Zatímco selhání srdce mírně ubývá, rakoviny je stále více. „Každý třetí člověk dostane nádor. A každý čtvrtý na to zemře,“ upozornil Jiří Vorlíček z fakultní nemocnice v Brně. Podle ekologů škodí zdraví lidí hlavně ovzduší. „I když se poukazuje na problém automobilové dopravy ve městě, není to kvůli topení uhlím dobré ani v mnoha vesnicích,“ dodal Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.