Při hodech měli Ochozští navíc možnost opět po roce předvést své vlastní kroje. „Obnovili jsme je teprve před čtyřmi lety. Dělali jsme je podle starých fotek, z literatury a z muzea,“ popsal místostarosta obce Ondřej Mlejnek.

Místní kroje mají hned několik variant. Odlišně vypadá oděv pro svobodné, ženaté či vdané i odpolední a večerní polosváteční kroj. „Například svobodné dívky mají taftové sukně, tři spodničky a na nich vyšívanou zástěru. Dále také taftovou kordulu, rukávce s krejzlíkem a šátek s místním úvazem. K tomu nosí bílé punčochy a kotníčkové boty,“ vyjmenoval Mlejnek části oděvu svobodné dívky.

Na pouliční akci Dobrodružství na Jarošce nabídly zájemcům desítky podniků z okolí rozmanité suvenýry.
Alej na Jarošce ožila řadou dobrodružství. Lidé hodovali, nechávali se i stříhat

Kromě odpoledního průvodu a hodových tanců stárků pod májou mohli lidé i nakoupit na hodovém jarmarku. „Mám ráda koření, ale líbí se mi, že je tu třeba i burčák a medovina a další sezónní produkty,“ pochvalovala si například Silvie Bočková.

Svatováclavské hody jsou v obci mnohaletou tradicí. „Před pěti lety vznikla ochozská chasa a hody se kvalitativně zlepšují každým rokem,“ zmínila starostka obce Alena Kovaříková.

Jízda do vrchu v brněnských Soběšicích a výstava historických vozidel má tradici už od roku 1924.
Brněnské Soběšice ovládl řev motorů. Sešli se tam milovníci historických aut