„Nechceme zdůraznit to, že to byl generál, chceme podtrhnout jeho životní příběh a hodnoty, kterým byl věrný," řekl prorektor univerzity Rudolf Urban.

Osud Luži je svázaný s Brnem. „Po odmaturování ve svém rodném Uherském Brodě roku 1909 nastoupil na elektrotechniku na Vysoké učení technické v Brně," uvedl místopředseda Československé obce legionářské Jednota Brno II Jan Kux.

Už v mládí měl Luža prudkou a přímou povahu, za kterou si později vysloužil přezdívku Boris Hrozný. „Studia nedokončil kvůli vypuknutí první světové války. V roce 1914 odjel na ruskou frontu," dodal Kux.

Do Československé republiky se vrátil až v roce 1920 a do Brna ho opět přivedlo převelení do funkce Zemského vojenského velitele v roce 1937. O rok později velel mobilizaci II. Československé armády, která měla bránit hranici na severní Moravě.

Nikdy se nesmířil s přijetím Mnichovské dohody a po okupaci v roce 1939 odmítl emigrovat. „Hned od počátku se zapojoval do protifašistického odboje," vysvětlil Kux.

Následující roky života strávil ukrýváním. Osudná se mu stala obec Hřiště u Přibyslavi, kde ho gestapo překvapilo v tamním hostinci. Bylo mu třiapadesát let.

TOMÁŠ KÁRA