VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Okraje Brna hrozí odtržením. Kvůli územnímu plánu i investicím

Brno – O jednapadesát kilometrů čtverečních menší, minus osmadvacet tisíc obyvatel. Tak může v budoucnu vypadat město Brno, pokud vyjdou snahy lidí ze čtyř okrajových městských částí. Cíl? Osamostatnění od Brna.

19.2.2014 48
SDÍLEJ:

Bystrc z leteckého pohledu.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Obyvatelé hrozí odtržením především proto, že nesouhlasí s návrhy změny územního plánu. Kromě toho jim vadí i fakt, že magistrát rozhoduje o investicích do městských částí nebo třeba o prodeji jejich pozemků.

Největší z částí Brna, kde se začíná o odtržení mluvit, je čtyřiadvaceti­tisícová Bystrc. Tam se téma dostane příští týden dokonce na jednání zastupitelstva. „Navrhuji, abychom při zasedání pověřili radu městské části, aby prověřila možnosti a důsledky odtržení," prohlásil zastupitel za Zelené Luboš Raus.

Primátor Roman Onderka o odtržení tak velké části Brna nechtěl spekulovat. „Je to zviditelňování a forma nátlaku na zastupitele před projednáváním aktualizace územního plánu. Přitom nikdo nemůže znát výsledek," řekl Onderka. Dodal, že s nespokojenci chce vést dialog.

Zastupitel Raus je zároveň členem sdružení Horní náměstí, které vzniklo kvůli boji proti zastavění zelené plochy u ulice Kamechy víceúčelovým domem. Jeho stavbu má umožnit i takzvaná aktualizace územního plánu, kterou město chystá. A právě ta je jedním z důvodů, proč někteří uvažují o odtržení. „Nadměrnou výstavbu povoluje i na jiných místech Bystrce. Magistrát se přitom nemusí ohlížet na vůli zastupitelů městské části," poznamenal Raus.

Referendum 2010
Brno se mohlo zmenšit už v roce 2010. Tehdy se obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic postavili proti plánu stavět sídliště Slunná louka. Proto vyvolali referendum o osamostatnění. Pro odtržení hlasovalo 353 lidí, proti 243. Pro přijetí by ale musela hlasovat nadpoloviční většina voličů, tedy 445 hlasujících.

Ovšem podle něj nejde jen o územní plánování. „Podle statusu města Brna rozhoduje brněnská radnice o velkých investicích. A nemá přitom žádná pravidla. Pokud se primátor rozhodne, že Bystrc nedostane nic, tak to tak je. A také může prodat jakékoliv pozemky, aniž bychom se o tom dozvěděli," nelíbí se Rausovi.

Starosta Vladimír Vetchý přiznává, že od města radnice nedostává to, co požaduje. „Je pravda, že potřebujeme třeba novou školku a zateplení školy Laštůvkova. Peníze jsme ale nedostali. To nás trápí. Ale jsem proti odtrhávání. Je to nesmysl a spíše předvolební rétorika," řekl Vetchý.

V jakém termínu by aktivisté referendum o odtržení případně vyvolali, není jasné. „To zatím není na pořadu dne. Teď chceme hlavně vědět, co je výhodnější. Pokud se ukáže, že osamostatnění, pak s tím začneme seznamovat lidi," upozornil Raus.

Třeba Janu Slavíkovi se nápad moc nelíbí. „Hlasoval bych proti. Jsem Brňák a město mám rád celé," řekl.

Referendum by se zároveň muselo vyhlásit i pro Kníničky. Odtržením Bystrce by totiž přišly o sousedství s Brnem. Ale místním by to moc nevadilo. Naopak, myšlence zřízení samostatné obce je nakloněná i místní radnice.

Té také vadí příliš velký vliv magistrátu. „Zastupitelé a starostové městských částí se stále více dostávají do role správců. Brno je neochotné brát na vědomí usnesení zastupitelstva týkající se územního plánu i rozvoje obce. Třeba přehradu označili jako území celoměstského zájmu, takže se k záležitostem, které se jí týkají, nemůžeme vyjadřovat," zdůvodnil starosta Martin Žák. Dodal, že v případě odloučení od Brna by se jeho obec nespojila s Bystrcí, ale zůstala samostatná.

Územní plánování je důvodem pro snahy odtrhnout se i v Soběšicích. Tam změny územního plánu navrhují příliš velký hřbitov poblíž nové zástavby. „Vždy jsem byl proti snahám se osamostatnit. Ale pokud hřbitov projde i do nového územního plánu, bude to jediná možnost, jak se mu bránit," přirovnal jeden z místních Martin Prchal.

Opakování referenda z roku 2010 zvažují také lidé z Dolních Heršpic a Přízřenic. Stále se bojí nadměrné výstavby, se kterou počítá i magistrátní studie jejich katastru.

Vedení brněnské radnice se snahy nelíbí. „Je to laciný způsob předvolební kampaně," řekl náměstek primátora Ladislav Macek. Dodal, že se hřbitovem v Soběšicích se počítá od devadesátých let, ovšem není problém je ze změn vyjmout.

Zástupce primátora Robert Kotzian považuje hrozby odtržením za sobecké. „Byl jsem starostou za stranu, která byla na magistrátu v opozici a neměl jsem nikdy zásadní problémy dosáhnout toho, co bylo reálné získat. Pokud starosta tvrdí, že jej město omezuje, tak spíše nevyužívá všechny možnosti, které má," myslí si Kotzian.

Autor: Petr Jeřábek

19.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 48
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V pátek začaly rekonstrukce Riviéry.
3

Bazén na Riviéře vyloží nerezem, aby zabránili úniku vody. Přibyde tam i tobogán

Nordic walking. Ilustrační foto.

Mají transplantované srdce. Na společném setkání k němu dostanou i rodný list

Fyzické testy jihomoravských policistů zkusilo 26 zájemců. Neuspěla ani půlka

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ – Jihomoravští policisté mají ve svých řadách šestapadesát volných míst. Zájemci o ně musí být zdravotně způsobilí a splnit psychické i fyzické testy. Prozkoušet svou zdatnost mohli v pátek při workshopu Policistou na zkoušku. Odehrál se ve Sportovním klubu policie Kometa Brno poblíž Riviéry.

S Kometou trénoval obránce Barinka. Zbývá podpis smlouvy

Brno – Kromě známých tváří se na ledě Hokejové haly dětí a mládeže za Lužánkami proháněl v tréninkovém dresu Komety i obránce s reprezentačními zkušenostmi Michal Barinka. Po rozvázání smlouvy v pražské Spartě mu zbývá dotáhnout podmínky s úřadujícím mistrem. „Nejde o zkoušku. Uvidíme, je to teď na vedení, jak se vyřídí papíry,“ řekl asistent kouče Komety Kamil Pokorný.

Za kampaně na nelegálních billboardech nemůžeme, hájí se politické strany

Jižní Morava /FOTOGALERIE/ – Reportéři Deníku Rovnost napočítali u vybraných úseků silnic prvních tříd a dálnic v kraji dvanáct volebních billboardů. Jsou na místech, kde už podle novely silničního zákona být nemají. Politici to neřeší.

Kolony v centru: kolaps odnesl vedoucí dopravního odboru Bielko

Brno /ANKETA/ – Nervózní řidiči v nekonečných kolonách volají po lepším plánování oprav na brněnských silnicích. Žalostnou situaci posledních dní má za úkol vylepšit nová pracovní skupina složená ze zástupců města, republikové i městské policie, brněnského dopravního podniku, Brněnských komunikací a dalších společností, jejichž investice ovlivňují dopravu ve městě. Podle informací Deníku Rovnost stál dopravní kolaps funkci vedoucího dopravního odboru Vladimíra Bielka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení