VYBERTE SI REGION

Onderka - Hlavní dluhy? Nádraží, parkování a jízdné

Brno /ROZHOVOR/ – V posledních komunálních volbách v Brně skončila sociální demokracie druhá za občanskými demokraty. Přesto se její lídr Roman Onderka stal primátorem, když se na koaliční spolupráci dokázal domluvit s lidovci, zelenými a sdružením Brno 2006.

9.10.2010 1
SDÍLEJ:

Brněnský primátor Roman Onderka.Foto: DENÍK/Attila Racek

Onderka je v městském zastupitelstvu od roku 2002 a sociální demokracie má v tom nynějším třináct členů. Současný primátor se chce po volbách soustředit na pokračování v oddlužování města a přípravě modernizace železničního uzlu. „Rekonstrukci železničního uzlu Brno potřebuje,“ říká Onderka. Jeho další názory na budoucí směřování Brna přináší poslední, desátý díl předvolebních rozhovorů Deníku Rovnost s kandidáty na primátora.

Co považujete za největší úspěch za čtyři roky ve vedení města?
Bezesporu je to hospodaření. I v době celosvětové hospodářské krize se nám podařilo oddlužit město o šestnáct procent oproti peněžním závazkům našich předchůdců. Taky jsme dokázali vyčerpat víc jak dvě a půl miliardy korun z fondů Evropské unie.

A kromě hospodaření?
Potom dělím podařené věci na hmotné a nehmotné. Z těch hmotných je to zahájení opravy vily Tugendhat, na kterou se nám podařilo z Evropské unie získat sto padesát milionů korun. Dále je to zahájení přestavby hvězdárny na moderní exploratorium za osmdesát milionů. Čistě z peněz města jsme zaplatili velmi nákladnou rekonstrukci Husovy ulice. Ta byla potřebná hlavně kvůli bezpečnosti. A sami jsme platili také čtyři sta milionů na modernizaci haly Rondo.

Které jsou ty nehmotné?
To jsou věci, které mají do Brna lákat turisty. Zejména z oblasti kultury a sportu. Co se kultury týče, vznikly ve městě nové festivaly. Například Divadelní svět, Janáček nebo Sochy v ulicích. Navýšili jsme i objem peněz na podporu sportu, ať už směřovaly do výstavby víceúčelových hřišť nebo podpory sportovních klubů. A to i těch menších jako badmintonistů z Jehnic, nebo těch, kterým se snažíme vrátit jejich zašlou slávu. Což je hokejová Kometa hrající extraligu.

Nepodporujete Kometu až příliš na úkor jiných brněnských klubů?
Ze začátku volebního období jsem vnímal některé hlasy, které to tvrdily. Teď už to takové není. Každopádně jsem se nikdy netajil tím, že brněnská Kometa a fotbalová Zbrojovka, která má konečně zase svůj správný název, ještě spolu s baseballovými Draky jsou družstva, kterým hodně fandím a chodím se na ně dívat. Ale jsem také fanoušek veškerého sportu v Brně. Krom toho, rozdělování peněz pro sportovní kluby má jasná pravidla. Není to o žádném mazánkovství.

Co z toho, co jste slíbil, jste naopak nedokázal prosadit?
I dluhů z mého volebního programu bylo víc. Hlavně kvůli tomu, že koalici tvořily čtyři strany. Každopádně asi největší dluh je neexistující kompromis v otázce výstavby hlavního brněnského vlakového nádraží. Opravdu jsem chtěl, aby se všichni zastupitelé shodli na tom, za jakých podmínek a kdy můžeme přestavět železniční uzel.

Jaké máte další dluhy vůči Brňanům?
Trápí mě skutečnosti kolem parkovacího domu v Panenské ulici. Ten připravujeme už od začátku volebního období. A kvůli poslednímu odvolání k územnímu rozhodnutí se termín začátku stavby zase posouvá. Rozhodnutí chceme získat do konce letošního roku. Po zimě se tedy má začít stavět víc než pět set parkovacích míst. Na začátku volebního období jsem také neměl ambici zdražovat jízdné. To se dá označit za další neúspěch. Nikdo z nás ale neměl na začátku volebního období křišťálovou kouli a nemohl vědět, že Brno bude přicházet ročně kvůli krizi o zhruba sedm set padesát milionů korun z daňových příjmů.

Na čem dalším jste se nemohli v koalici shodnout? Je to trasování R43?
R43 není problém města. Je to problém komunikace mezi krajem a ministerstvem pro místní rozvoj. Už v minulém volebním období krajského zastupitelstva tady ten problém byl. Vyvrcholil soudním rozhodnutím o tom, že územní plán Brna v části, kde se nachází R43 vedená přes Bystrc, je neplatný. Brno si může dělat se svým územním plánem jen to, co není v rozporu s nadřazenou územně­plánovací dokumentací Jihomoravského kraje.

Proti rozhodnutí soudu brněnští radní podali ústavní stížnost. Návrh na podání další stížnosti ale odmítli zastupitelé. Pokud by město podalo obě dvě stížnosti, mohl územní plán pro R43 platit i dnes.
Mohl. To je ale spekulace. Realita je jednoznačná. Považuji rozhodnutí soudu o změně územního plánu v Brně za špatné, ale jako demokrat a člověk, který žije v právním státě, se jím budu řídit a stejně tak Brno.

Proč je podle vás špatné?
Vnímám to jako zásah do rozhodnutí městského zastupitelstva. Nyní se může stát, že k podobným zásahům bude docházet i v budoucnu. Soudy budou rušit územní plány a zásadním způsobem se tak zkomplikuje řízení nejen Brna, ale i ostatních měst.

Jak moc byly rozpory v koalici závažné?
U většiny rozhodnutí, která jsme učinili, ať už v koalici nebo dokonce napříč politickým spektrem v městském zastupitelstvu, jsme se shodli. Když se podíváte, o kolika bodech rozhoduje rada či zastupitelstvo a kolik jich projde jednomyslně anebo způsobem padesát pro, jeden se zdrží, nikdo proti (pozn. red. brněnské zastupitelstvo má pětapadesát členů), tak je jich opravdu většina.

Rozpory v současné koalici tedy podle vás nebyly tak zásadní, abyste po volbách spolu nemohli zasednout znovu ke koaličnímu vyjednávání?
Bavit se o tom, s kým budeme jednat jako s partnery do koalice, je opravdu předčasné. Neznám politika, který by na to před volbami odpověděl. Koalice se dělají až po volbách.

Můžete tedy alespoň říct, s kým už teď víte, že o koaliční spolupráci jednat nebudete?
Tady je to jednoznačné. Jsem známý mým postojem ke komunistické straně. Podpis Romana Onderky nikdy nebude na koaliční smlouvě s KSČM. Tato strana se podle mého názoru za zhruba dvacet let od revoluce nijak výrazně nezměnila. Co se týče ostatních stran, tak jsme připraveni jednat se všemi.

Na jaká další témata se chcete po volbách zaměřit, pokud uspějete?
To vám můžu dát náš volební program a opište si ho. Je jich hrozně moc.

Můžete vypíchnout třeba jedno nebo dvě?
To opravdu nejde. Pokud politik řekne, že má jediné téma, se kterým jde do voleb, je to nefér. Každá politická strana musí řešit život ve městě ve všech jeho podobách. Brno má být pravým domovem pro všechny jeho obyvatele. A když říkám všechny, myslím tím děti i důchodce, podnikatele, živnostníky, dělníky i zaměstnance. I pro ty, kteří mají rádi kulturu, i pro ty, co mají radši sport. V každé této oblasti se snažíme problémy řešit.

Jakými konkrétními kroky toho chcete dosáhnout?
Musíme pokračovat v tom, abychom město dlouhodobě nezadlužovali, ale spíše naopak se snažit ho dluhů zbavit. Brno se musí kvůli tomu snažit získat co nejvíc peněz z evropských fondů, Jihomoravského kraje nebo od státu. Na tom stojí i budoucí velké investice.

Jaké to jsou?
Například budoucí fotbalový stadion za Lužánkami. Ten není možné postavit jen za peníze města. Bude stát totiž víc než dvě miliardy korun. Jedna z cest, jak ho zaplatit, jsou PPP projekty se spoluúčastí soukromého investora. Tento způsob je vhodný i u padesátimetrového bazénu na Ponavě, kde by v budoucnu mohl vzniknout moderní akvapark. Pokud se bavíme o kulturní oblasti, je to rekonstrukce Janáčkova divadla či výstavba Janáčkova kulturního centra.

Říkáte, že za Lužánkami se má zrekonstruovat fotbalový stadion. Hokej se tam podle vás nemá vrátit?
U fotbalového stadionu prosazuji jednoznačně návrat za Lužánky. Projekt už je vypracovaný. V současné době řešíme spor o pár pozemků. Tento spor se do roka a do dne podle mě vyřeší a bude možné v projektu pokračovat. Co se týká hokeje, chci, aby se postavila víceúčelová hala. Kromě hokeje by se tam mohly pořádat i různé kulturní akce. O tom, kdy se má postavit, musí rozhodnout příští zastupitelstvo. Kromě otázky peněz je to hlavně otázka majetkových vztahů. Pokud vezmeme v úvahu ještě územní plán, tak jediná možnost je západní část města. Víceúčelová hala se za Lužánky prostě nevejde s ohledem na kapacitu a potřeby parkování. A čistě hokejové haly se už ve světě vůbec nestaví, protože si na sebe nedokáží vydělat.

Na minulém zastupitelstvu jste schválili výměnu pozemků na Ponavě mezi městem a soukromým investorem, který tam chce postavit obchodní centrum. Opozice kritizuje, že město na něj mělo tlačit i v tom, aby přispěl na sportovní infrastrukturu. Myslíte si, že jste mohli požadovat víc?
Pokud si někdo myslí, že to je tak jednoduché, tak nemá informace o dané problematice. V této lokalitě se investor zavázal poměrně výrazným způsobem vyřešit dopravní infrastrukturu. Nejde po každém, kdo si chce vyměnit pozemky, požadovat, aby přispěl na sport. To tak prostě nefunguje. Investor chce podnikat, přináší městu peníze i pracovní příležitosti nebo chce dostavět dopravní infrastrukturu, proto je ve městě vítán.

Jaký je váš názor na záměr soukromého investora postavit podzemní garáže na Zelném trhu?
Všechny tyto diskuze s ohledem na blížící se volby gradují. Důležitá v této konkrétní záležitosti je jedna zásadní věc. A to je to, že dojde k novému projednání. Budeme mít na stole veškeré argumenty pro i proti. Budeme také zadávat výběrové řízení k vypracování generelu statické dopravy. Ten má vyřešit všechny problémy s parkováním v Brně. Jasně nastaví, kde budou parkovací domy, a kde se bude parkovat v podzemí. Pak budeme mít závazný plán a problémy s garážemi se nebudou stávat předvolebními tématy.

Ve městě se objevilo mnoho nových soch. Řada lidí je vnímá negativně.
To považuji za normální. Nikdy se nejde zavděčit úplně všem. Vnímání Brňanů v tomto ohledu bylo vždy černobílé a kritické. Některým se to líbí, jiným ne. Já mám čisté svědomí, protože komise, která z návrhů vybírá, je minimálně ze dvou třetin složená z odborníků, architektů, urbanistů a představitelů kulturních institucí.

Velkému zájmu se těší orloj na náměstí Svobody. Víte, jak se mu říká?
Doslechl jsem se o tom. Každý člověk, když se mu něco líbí, hledá pro danou věc pozitivní název. Když se mu nelíbí, tak negativní. A pak jsou tu recesisté, kteří si dělají srandu úplně ze všeho. Musím ale přiznat, že jsme udělali dvě chyby. Měli jsme Brňanům od začátku sdělit, že se bude jednat spíše o kulturní dílo a připomínku historie, než o hodiny. Ty jsou tam potlačené. Druhá věc je, že letáčkovou kampaň ke čtení hodin jsme měli začít před, a ne až týden po umístění díla.

Autor: Michal Filípek

9.10.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Nový Moravák svlaží vodotrysky. Vítězný návrh počítá v zimě i s kluzištěm

Brno /VIZUALIZACE/ – Ochlazení v horké letní dny nebo jízdu na bruslích v zimě nabídne po rekonstrukci Moravské náměstí v Brně. Radnice Brna-středu chce vytvořit prostor s vodní plochou a kavárnou, který lidi naláká k odpočinku. V pátek oznámila výsledky architektonické soutěže na podobu náměstí. Z dvaceti návrhů zvítězil v soutěži projekt kanceláře Consequence forma.

AKTUALIZOVÁNO

Vlak srazil ženu na nádraží v Rosicích. Na místě zemřela

Rosice – Pod koly vlaku zemřela šestatřicetiletá žena v sobotu v Rosicích u Brna. Podvečerní nehoda komplikovala vlakovou dopravu na trati mezi Brnem a Jihlavou.

AKTUALIZOVÁNO

Vive la France! Bitvu tří císařů opět ovládli Napoleonovi vojáci

Tvarožná /REPORTÁŽ/ – Po 211 letech se historie na Slavkovském bojišti v sobotu odpoledne zopakovala. Přibližně tisícovka vojáků oděných do dobových uniforem před zraky několika tisíců lidí svedla boj připomínající Napoleonovo vítězství v bitvě tří císařů z roku 1805.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies