Lidé z historických vojenských klubů předvádějí od čtrnácti hodin bitvu, která se v prosinci roku 1944 odehrála u Budapešti. „Jednalo se o obkličovací operaci, při které se Rudá armáda snažila získat maďarské hlavní město. Budapešť totiž měli Němci. Po jejich boku bojovali i maďarské jednotky. Do dějin tato akce vstoupila jako operace Konrad," říká pořadatel Dan Urbánek.

Důstojník Rudé armády odchází do kadibudky, v ruce drží ruské noviny Pravda. „V tuto chvíli měly noviny pro vojáky dvojí význam," žertuje moderátor akce Jiří Randula. Než se důstojník usadí, zahajují vojáci z wehrmachtu dělostřeleckou palbu. Rusové jsou překvapeni. Ze zákopů se ozývá křik. Na bojišti jsou první mrtví. „Každý chce být bojovníkem do poslední chvíle. Proto je těžké přesvědčit herce, aby padli hned na začátku bitvy," vysvětluje Urbánek

Postupně se na bojišti ukazují němečtí a maďarští vojáci. „Zahájili útok. Ve skutečnosti by ale vyběhli hned a využili by moment překvapení, který dělostřelecká palba způsobila," upozorňuje diváky moderátor. Rusům se nedaří útok odrazit, ze svých pozic ustupují.

Zachraňuje je až příjezd tanku T-34. „V České republice existují pouze tři. Model má hodnotu milion korun. A to nepočítám údržbu a další práci," upozorňuje Urbánek. Rusové získávají převahu. Nakonec ale tank německý voják zničí pancéřovou pěstí. Ze stroje se ještě pár minut kouří. „To smrdí! Vojákem být nechci," vysvětluje svým rodičům asi pětiletý chlapec.

Rudá armáda přestává mít šanci. Z bojiště zaznívají nadšené hlasy. Někteří diváci rozpoznávají maďarštinu. „Jeden vojenský historický klub skutečně přijel až z Maďarska," vysvětluje pořadatel.

Mrtví i ranění vstávají

Rusové se nevzdávají. Drží si dál své poslední pozice. Na bojiště ale přijíždí německý transportér. „Proti tanku by nejspíš šanci neměl. Nyní ale může wehrmachtu výrazně pomoct," říká moderátor. A skutečně. Po chvíli odporu Němci a Maďaři vyhrávají. Z reproduktorů zní Jízda Valkýr z cyklu Prsten Nibelungův skladatele Richarda Wagnera. Mrtví i ranění vstávají, moderátor vyzývá diváky k potlesku. „Padl jsem. A to rovnou do bláta. Stejně jako většina mých spolubojovníků. Nepomohl ani tank," říká rudoarmějec Martin Ostrovský. Jeho kamarád Kamil Spišák výsledek asi čtyřicetiminutové bitvy chválí. „V kulometu se mi jednou zasekla nábojnice. I přesto jsem přežil," usmívá se muž, který bojoval na straně wehrmachtu.

Bitvy se zúčastnilo dvě stě dobrovolníků. „Ve skutečnosti u Budapešti bojovaly statisíce vojáků. Obě strany v operaci Konrad použily stejnou techniku jako my. Rusové ale měli k dispozici asi čtyři sta tanků a Němci více než dvě stě transportérů. Celá operace trvala zhruba měsíc," upřesňuje Urbánek.

Čtvrtý ročník akce podpořilo skoro 500 diváků. „Od desáté hodiny ráno mohli v areálu sledovat výcviky wehrmachtu i Rudé armády nebo si prohlédnout vojenskou techniku," říká pořadatel.

Operaci Konrad organizátoři zvolili kvůli její výjimečnosti. „Byla jedním z posledních úspěšných záchvěvů německé armády, proto je pozoruhodná," říká Urbánek. Dodává, že bitvu dobrovolníci nezkoušeli. „Vojenské historické ukázky se dělají dvěma způsoby. V prvním z nich aktéři bitvu trénují. My jsme zvolili druhý. Dobrovolníky navigují jejich velitelé, kteří osnovu bitvy znají, a pomocí vysílaček je řídí. Nikdy tak není úplně jisté, jak ukázka dopadne," říká pořadatel. Dodává, že vloni voják s pancéřovou pěstí zničil tank o deset minut dřív, než bylo v plánu.